Harappská kultura: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot odstranil interwiki, které je na Wikidatech: ta; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 23:
== Objevení a archeologické průzkumy ==
O tom, že se v poříčí Indu nacházela vyspělá kultura, jejíž počátky sahají až do 3. tisíciletí př. n. l., se po dlouhá staletí nevědělo. Na rozdíl od kultur [[starověký Egypt|starověkého Egypta]] či [[Mezopotámie]] se totiž nedochoval žádný [[Historiografie|historiografický]] materiál, ze kterého by se dalo alespoň předpokládat, že v poříčí Indu nějaká vyspělá kultura před příchodem [[Indoevropané|Indoevropanů]] byla (až na drobné náznaky v [[Rgvéda|Rgvédu]]). Společensko-dějinné události na Indickém kontinentě způsobily, že i z mnohem pozdějších dob existuje jen velmi malé množství písemných záznamů, o které by se badatelé mohli opřít při sestavování nejstarších dějin Indie – první rozluštěné a bezpečně datované písemné památky na území Indie jsou až [[Ašókovy
▲O tom, že se v poříčí Indu nacházela vyspělá kultura, jejíž počátky sahají až do 3. tisíciletí př. n. l., se po dlouhá staletí nevědělo. Na rozdíl od kultur [[starověký Egypt|starověkého Egypta]] či [[Mezopotámie]] se totiž nedochoval žádný [[Historiografie|historiografický]] materiál, ze kterého by se dalo alespoň předpokládat, že v poříčí Indu nějaká vyspělá kultura před příchodem [[Indoevropané|Indoevropanů]] byla (až na drobné náznaky v [[Rgvéda|Rgvédu]]). Společensko-dějinné události na Indickém kontinentě způsobily, že i z mnohem pozdějších dob existuje jen velmi malé množství písemných záznamů, o které by se badatelé mohli opřít při sestavování nejstarších dějin Indie – první rozluštěné a bezpečně datované písemné památky na území Indie jsou až [[Ašókovy nápisy|nápisy]] krále [[Ašóka|Ašóky]] ze 3. století př. n. l.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Strnad
| jméno = Jaroslav
Řádek 169 ⟶ 168:
== Původ ==
Otázka původu tvůrců harappské civilizace dosud nebyla vyřešena a o původu Harappanů existují v zásadě tři teorie.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Dasa
Řádek 180 ⟶ 178:
}}</ref><ref name="Zbavitel27">Zbavitel (1985), s. 27.</ref> Podle první, pravděpodobně nejrozšířenější hypotézy, byli tvůrci protoindické civilizace [[Drávidové]], kteří byli příchodem indoevropských kmenů vytlačeni na jih Indického poloostrova, který obývají dodnes.<ref name="Zbavitel28">Zbavitel (1985), s. 28.</ref> Podle další teorie, jejímž zastáncem je např. indický archeolog S. R. Ráo, byli první Harappané příslušníci indoevropského kmene, který buďto pobýval na Indickém subkontinentu už od [[pravěk]]u, nebo předešel mnohem pozdější příchod Indoevropanů o několik tisíciletí (Indoevropané dorazili na území harappské civilizace někdy ve 2. tisíciletí př. n. l.).<ref name="Zbavitel27"/> Podle třetí hypotézy nemají původní tvůrci harappské civilizace nic společného s některým ze současných etnik. Tito „praobyvatelé Indie“ měli časem zcela vymřít.<ref name="Zbavitel28"/>
[[Soubor:Harappska kultura.svg|náhled|Mapa povodí Indu s vybranými centry]]
V místech, kde se kdysi nacházela harappská civilizace, byly nalezeny pozůstatky osídlení z různých dob. K nejstarším nálezům patří zejména pěstní klíny [[
== Geografie ==
Protoindická kultura zabírala velkou část dnešního [[Pákistán]]u (především [[Sindh]], [[Paňdžáb (pákistánská provincie)|Paňdžáb]] a [[Balúčistán]]) a severozápadní [[Indie]] (hlavně [[Gudžarát]], [[Harijána|Harijánu]], [[Paňdžáb (indický stát)|Paňdžáb]] a [[Rádžasthán]]). Osu protoindické civilizace tvořila řeka Indus a v době svého největšího rozmachu kultura zabírala území o délce přes 1400<ref>Wheeler (1973), s. 38.</ref>–1600 km<ref name="Strnad26">Strnad a kol. (2008), str. 26.</ref> a šířce přes 1100 km.<ref name="Strnad26"/> Některé pozůstatky harappské kultury byly nalezeny i v sousedních zemích jako je [[Afghánistán]], [[Turkmenistán]] či [[Írán]].
Řádek 198 ⟶ 195:
== Charakteristika ==
U všech větších harappských měst se lze setkat se stejnou [[Urbanismus|urbanistickou]] strukturou. Ulice byly pravoúhlé a na západní straně města se nacházela opevněná [[citadela]]. Ke stavbě měst se používaly pálené cihly o nejčastějších rozměrech 28×14×7 cm.<ref name="Strnad26"/> Obytné domy prostého obyvatelstva byly obvykle dvou či vícepatrové a měly čtvercový půdorys zabírající plochu okolo 90 m². Uprostřed těchto domů bylo nádvoří, které sloužilo k přípravě jídel, případně ustájení drobného zvířectva. Vstupní dveře do těchto domů vedly obvykle z úzkých postranních uliček okolo domu. Domy byly vybaveny koupelnami, splachovacími záchody, skladem s potravinami a někdy i studnou.<ref>Wheeler (1973), s. 26–27.</ref> Z domů vedl odpadní systém ústící do kanalizačních kanálů vedoucích podél jednotlivých ulic pod jejich úrovní.<ref>Zbavitel a kol. (1971), s. 20.</ref>
[[Soubor:Mohenjo-daro Priesterkönig.jpeg|náhled|vlevo|Busta muže z Mohendžodara označována jako socha „velekněze“ (Národní muzeum v Karáčí, Pákistán)]]
=== Obyvatelstvo a řemesla ===▼
▲=== Obyvatelstvo a řemesla ===
Stejně jako je nejistý původ tvůrců harappské kultury, je nejisté i etnické složení obyvatelstva protoindické civilizace. V počátcích badatelé hovořili o několika rasových typech, na základě novějších poznatků se však většinová badatelská obec přiklání k názoru, že Harappané z většiny vykazují europoidní rysy.<ref name="Strnad30">Strnad a kol. (2008), str. 30.</ref> Z dob protoindické civilizace bylo nalezeno několik pohřebišť s kosterními pozůstatky Harappanů, přičemž k největším patří harappské pohřebiště, kde bylo nalezeno přes šedesát koster. Z těch antropologové odvodili, že obyvatelé Harappy se dožívali nízkého věku v průměru okolo třiceti let a jejich průměrná výška se pohybovala od 165 do 175 centimetrů.<ref>Wheeler (1973), s. 24–25.</ref>
Řádek 260 ⟶ 256:
=== Náboženství ===
I když se bezpečně o náboženství Harappanů neví prakticky nic, existuje několik nálezů, podle kterých by se dalo nastínit, jakým náboženským životem protoindická kultura žila. Takovým nálezem může být vodní nádrž o hloubce přes dva metry a délkách třináct a osm metrů, která tvořila jádro mohendžodarské citadely.<ref>Zbavitel (1985), str. 25.</ref> Potřeba tak velké nádrže a spolu s jejím umístěním vedla část vědecké komunity k názoru, že se jedná o rituální lázeň sloužící k [[rituální čistota|rituální očistě]]. Podle Mortimera Wheelera je tato nádrž dokonce „jakýsi prototyp rituálních nádržek středověké i moderní Indie [...].“<ref>Wheeler (1973), s. 15–16.</ref> Potřeba vody coby rituálně očistného prvku v životě Harappanů se zdá být patrná i z velkého množství menších nádrží a domovních i veřejných studen, avšak zda byla tato voda skutečně využívána pro rituální účely, nelze říci s jistotou.<ref name="Zbavitel20"/>
[[Soubor:Moenjo-Daro sculpture.jpg|náhled|vlevo|Mohendžodarská socha muže]]
Řádek 280 ⟶ 275:
| strany = 40
| jazyk =
}}</ref>) v aspektu pána tvorstva [[Pašupati]]ho.<ref name="Strnad35"/> Zastánci této teorie mimo jiné tvrdí, že tyto zkřížené nohy představují lotosovou pozici, rohy že jsou Šivův typický artefakt – trojzubec – a drobné výstupky vystupující z hlavy údajného Proto-Šivy jsou jeho další tváře. Část badatelů se však k těmto teoriím staví odmítavě a poukazují mimo jiné na to, že údajná jógická pozice může jen zachycovat zcela běžný způsob sezení v [[Jižní Asie|Jižní Asii]]. Pašupati je podle [[védy|védského]] podání navíc ochráncem stád a domácích zvířat a na vyobrazeném pečetidle obklopují údajného Proto-Šivu zvířata jako slon nebo tygr. Kritici teorie Proto-Šivy rovněž odmítají možnost, že drobný výstupek v rozkroku postavy představuje ztopořený [[Penis|falus]], pozdější Šivův symbol.<ref>Strnad a kol. (2008), str. 35–36.</ref><ref name="Zbavitel20">Zbavitel (1997), str. 20.</ref> David M. Knipe se dokonce přiklání k názoru, že tato postava nejenže není Proto-Šiva, ale má původ ještě ve starší tradici, totiž kultuře starověkého [[Elam]]u.<ref name="Knipe40"/>
Řadu badatelů zaujala otázka, zda se náboženství praktikované v protoindické kultuře nějakým způsobem promítlo do [[bráhmanismus|bráhmanismu]] a později [[hinduismus|hinduismu]].<ref name="Strnad35"/> K zastáncům názoru, že náboženství harappské kultury nemělo nic společného s hinduismem, patří např. historik John Keays. Ten poukazuje zejména na fakt, že dosud nebyly podány žádné přesvědčivé důkazy, které by dokázaly uctívání bohyně Matky či Pašupatiho. Nebyl ani nalezen jediný chrám a veškeré teorie o spojitosti náboženství Harappanů s hinduismem se tak zakládají jen na domněnkách.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 310 ⟶ 305:
| místo = Tokio
| jazyk = anglicky
}}</ref> kde se našly pohřební, barevně zdobené [[pohřební urna|urny]]. V dřívějších dobách byli mrtví pohřbíváni v rakvích a až v pozdější době začali být spalováni a jejich ostatky umisťovány do uren. Tato skutečnost může naznačovat jakýsi náboženský posun, avšak také může být výsledkem ekonomických a politických změn.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Cemetry H Culture Dish or lid
| url = http://www.harappa.com/indus2/162.html
Řádek 323 ⟶ 318:
== Odkazy ==
{{Commonscat|Indus Valley Civilization}}▼
=== Reference ===
<references />
Řádek 403 ⟶ 399:
=== Externí odkazy ===
▲{{Commonscat|Indus Valley Civilization}}
* {{en}} [http://www.harappa.com harappa.com]
* {{en}} [http://www.indohistory.com/indus_valley_civilization.html Protoindická civilizace na indohistory.com]
| |||