Verze z 30. 4. 2013, 13:45 editovat G3robot (diskuse \| příspěvky) 138 738 editací m oprava opakovaných referencí (data z WP:WCW) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 10. 2013, 23:21 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 530 editací m Přebírání souřadnic z Wikidat; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 34: \| kód měny = LRD \| ison = 430 \| HDP/ob. = 500 \| HDP/ob.misto = 192 \| HDP/ob.rok = 2010 \| iso3 = LBR \| iso2 = LR Řádek 52: Stala se v první polovině devatenáctého století cílem osvobozených amerických otroků. Za pomoci [[Americká kolonizační společnost\|Americké společnosti pro kolonizaci]] se na území dnešní Libérie usídlilo přibližně 13 000 Afro-američanů, kteří zde v roce [[1847]], v obavě z možné britské kolonizace, ustavili druhý nejstarší moderní africký stát, v jehož čele stanul první prezident [[Joseph J. Roberts]]. Důležitým elementem pro pozdější vyhrocení bezpečnostní situace byly spory s místním obyvatelstvem, které bylo vystaveno projevům nadřazenosti a diskriminace ze strany relativně vzdělanějších a kosmopolitnějších přistěhovalců ze [[Spojené státy americké\|Spojených států amerických]]. Již v rané fázi vývoje tohoto státu tak vznikla zřejmá [[sociální stratifikace]] v zásadě etnického charakteru. Snahy o integraci původního obyvatelstva do poměrně dynamicky se rozvíjející ekonomiky vytvářené potomky Afro-američanů byly poměrně nedůrazné (přesto stojí za zmínku například takzvaná sjednocovací politika prezidenta Tubmana). Zahraniční investice a podpora zejména ze strany [[Spojené státy americké\|USA]] sice napomohly celkovému rozvoji místního hospodářství, ale i rozevírání sociálních nůžek mezi Afro-američany a příslušníky místních kmenů. Frustrace způsobená jednak statutem druhořadých obyvatel, jednak nedostatečnou efektivností státní správy, dovedla původní obyvatelstvo k vojenskému převratu v roce 1980, v jehož čele stanul seržant [[Samuel Kanyon Doe]], který údajně osobně zavraždil prezidenta [[William R. Tolbert, Jr.\|Tolberta]]. Doe vládl velice autoritativním způsobem za podpory USA do roku 1989, potkal ho však stejný osud jako jeho předchůdce, když byl v roce 1990 zavražděn „princem“ Yormie Johnsonem, vůdcem Nezávislé národní vlastenecké fronty Libérie (INPFL), oddělené frakce Taylorovy národní vlastenecké fronty Libérie (NPFL). === První občanská válka === Řádek 58: === Druhá občanská válka === V poměrně svobodných volbách roku 1997 byl [[Charles Taylor (politik)\|Charles Taylor]] zvolen do prezidentského úřadu. Druhá válka začala v roce 1999, když se na scéně objevila povstalecká frakce Liberijci svorní v usmíření a demokracii (LURD) podporovaní ze sousední [[Guinea\|Guineje]]. O čtyři roky později se proti Taylorovi postavila ještě druhá povstalecká armáda pod názvem Hnutí za demokracii v Libérii (MoDeL). Povstalcům z obou táborů se postupně podařilo ovládnout většinu území a zatlačit Taylorovy ozbrojené síly do hlavního města [[Monrovie]]. Pod tlakem povstaleckého postupu a mezinárodního úsilí , Charles Taylor 11. srpna 2003 rezignoval a uchýlil se do exilu v [[Nigérie\|Nigérii]]. Mírová smlouva mezi vládou, LURD a MoDeL byla podepsána 18. srpna v ghanské [[Akkra\|Akkře]]. 29. března [[2006]] byl Taylor vydán z [[Nigérie]] do [[Sierra Leone]], kde byl obviněn tribunálem pro válečné zločiny. Soudní přelíčení se koná v [[Haag]]u z důvodu bezpečnosti. Je obviněn ze zločinů proti lidskosti, porušení [[Ženevské úmluvy\|Ženevských konvencí]] a dalšímu vážnému porušování mezinárodních lidských práv. === Přechodná vláda a volby === Řádek 79: 3.1.1870-26.10.1871 – Edward James Roye – prezident; TWP 26.10.1871-4.11.1871 Charles Benedict Dunbar, Reginald A. Sherman, Amos Herring – výkonný výbor 4.11.1871-1.1.1872 – James Skivring Smith – prezident; TWP Řádek 145: == Politika == Libérie je [[republika]] prezidentského typu. Prezident stojí v čele vlády, kterou jmenuje. Je volen na čtyřleté funkční období, přičemž může být zvolen dvakrát po sobě. Zákonodárnou moc má dvoukomorový parlament. [[Poslanecká sněmovna]] má 64 poslanců a [[Senát]] 30 členů. Prezidentka republiky, [[Ellen Johnson-Sirleaf]] (UP), stojí v čele státu od prezidentských voleb konaných v říjnu 2005. viceprezidentem je [[Joseph Boakai]].<ref name="rfr1">http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/liberie/1001449/</ref>[[Soubor: Ellen Johnson-Sirleaf3.jpg\|thumb\|200px\|Současná prezidentka Ellen Johnson-Sirleaf]] Nejdéle vládnoucím prezidentem v historii Libérie byl [[William Tubman]], který vládl od roku [[1944]] až do své smrti v roce [[1971]]. Nejkratší dobu pak vládl [[James Skivring Smith]], který měl ve svých rukou moc pouze 2 měsíce. I přes široce rozšířenou korupci byl politický proces od založení Libérie v roce [[1847]] velmi stabilní až do vojenského převratu v roce [[1980]]. Řádek 224: V Libérii je také početná skupina [[Libanonci\|Libanonců]], [[Indové\|Indů]] a dalších národů [[západní Afrika\|západní Afriky]], kteří tvoří značnou část liberijské obchodní komunity. Díky občanské válce a s tím spojenými problémy s bezpečností, je počet obyvatel západních zemí v Libérii nízký, situovaný převážně do [[Monrovia\|Monrovie]] a jejího bezprostředního okolí. Liberijská ústava omezuje udělování občanství pouze lidem s africkým původem. Většina věřících se hlásí k domorodému náboženství 40%, [[křesťanství]] 40% (z toho 5,8% římskokatolické) a početnou minoritou jsou i [[muslim]]ové (20 %). Židé tvoří asi jen 0,06%.{{Doplňte zdroj}} == Odkazy == Řádek 289: {{AU}} {{Afrika}} ~~{{Geo\|6_32_N_9_45_W_type:country_region:LR\|6° 32' S, 9° 45' Z}}~~ [[Kategorie:Libérie\| ]]

Libérie: Porovnání verzí