Komory: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Radimch (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Přebírání souřadnic z Wikidat; kosmetické úpravy
Řádek 56:
O prvních obyvatelích Komor se mnoho neví, ale existují spekulace o indonéských imigrantech, kteří se přes Komory dostávali na Madagaskar kolem roku [[1000]] n.l. Dnešní obyvatelstvo je směsí tří vlivů, kteří se na Komorách střetávají – arabského, afrického a malajsko-indonéského, což se odráží v jejich fyzickém zjevu, jazyku, kultuře, společenské struktuře a náboženství.
Na Komorách po dlouhá staletí panovala vláda arabských sultánů. Obyvatelstvo Komor má pestré kořeny – část má podobně jako [[Malgaši]] na [[Madagaskar]]u původ v malajsko-indonéských skupinách, z části jde o potomky [[bantuové|bantuských]] etnik z oblasti [[Mosambik]]u, u části lze vysledovat původ k arabským obchodníkům, kteří v minulosti ovládali východní pobřeží Afriky. Později k obyvatelstvu přibyli i přistěhovalci z [[Indie]]. V současnosti v pobřežních městech dominuje arabský faktor, zatímco celkově je na Komorách nejvíce obyvatel afrického černošského původu.<br />
Zásadním okamžikem pro Komory byl příchod [[Arabové|ArabArabů]]ů z oblasti [[Shiraz]] (dnešní [[Írán]]), [[sunnitští muslomové|sunnitských muslimů]] školy Shafi’i, během 15. a 16. století. Ti postupně obsadili ostrovy Njazidja a Nzwani, které rozdělili na sultanáty a později připojili i Mahoré a Mwali. Státním náboženstvím se stal [[Islám]]. Mwali se v 19. století dostal pod kontrolu Malgašů. Arabové ostrovy kulturně a ekonomicky povznesli. Komory se v 16. století staly důležitým regionálním centrem díky vývozu rýže, ambry, koření a otroků do východní Afriky a na Blízký východ.
Roku [[1505]] na ostrovy dorazili první Evropané, když Portugalci přistáli na ostrově Njazidja. Poprvé se v evropských mapách zmiňují Komory v roce [[1527]]. Soutěžení o podíl na evropském trhu způsobil mezi sultanáty válečné spory, které trvaly až do příchodu Francouzů. Nejvýznamnější komoditou se od 17. století stávají otroci. Obchod s otroky se dynamicky rozvíjel a v polovině 19. století už otroci tvořili 40% obyvatelstva. Společnost byla rozdělena na tři vrstvy: vládnoucí arabskou vrstvu Sultánů a jejich rodin, střední vrstvou prostých obyvatel a otroky.
 
=== Francouzská kolonizace ===
 
Když Francie ztratila svá teritoria v [[Indický oceán|Indickém oceánu]] [[Mauricius]], [[Rodrigues]] a [[Seychelly]] vůči Británii, začala hledat v oblasti další vhodná místa pro své přístavy. Ostrovy [[Réunion]] a [[Nosy-Be]] (ostrov u severozápadního pobřeží Madagaskaru) neměly správné podmínky. Francouzi získali v roce [[1841]] Mahoré dohodou s malgašským vládcem Andrianem Soulim. Ostatní ostrovy Komor Francie získávala zdlouhavě díky občasným sporům s Velkou Británií a vzpourám komorských sultánů. Dělící čárou mezi nezávislostí a kolonizací Komor byly úmluvy o statusu protektorátu podepsané v roce [[1886]] s vládci ostrovů Njazidja, Nzwani a Mwali. Všechny čtyři ostrovy se staly součástí Francie až roku [[1908]] jako [[dependence]] francouzské kolonie Madagaskar. Poslední sultán abdikoval v roce [[1912]], poté se vlády plně ujala koloniální správa a hlavním městem se stalo [[Dzaoudzi]] na ostrově [[Pamanzi]] (Petite-Terre) u Mahoré.
Vliv kolonizace na Komory je smíšený. Vláda zrušila [[Otrokářství|otroctví]], ale společenské a ekonomické rozdíly mezi osvobozenými otroky a svobodnými obyvateli zůstaly značné. Díky moderní evropské medicíně se zlepšila zdravotní péče a zvýšil se počet obyvatel. Francie ekonomicky ovládala kolonii a místo produkce potravin pro spotřebu se začaly na ostrovech pěstovat výnosné plodiny pro export – [[vanilka]], [[ilang-ilang]], [[hřebíček]], [[kakao]] a [[kopra]]. Ekonomika se na jejich vývozu stala naprosto závislá.
Koloniální vláda nevytvářela na ostrovech instituce správy a veřejných služeb, vše řídila z Madagaskaru. Díky tomu se řada obyvatel přesunula na Madagaskar, což mezi nimi vyvolalo dlouhotrvající napětí. V době, kdy Komory získaly nezávislost, to byla nerozvinutá země se zaostalým školstvím (1 střední škola), minimem přírodních zdrojů a ekonomikou postiženou odklonem obchodních tras po otevření [[Suezský průplav|Suezského průplavu]].
Řádek 97:
 
Druhý největší ostrov [[Nzwani]] (424 km<sup>2</sup>) má tvar trojúhelníku. Má charakteristický tvar díky hoře Mtingui (1575m) ze které vychází tři pásy pohoří Sima, Nioumakele a Jimilime. Nzwali má větší vrstvu půdy než Njazidja, která je však hodně narušená přemírou kultivace. Hlavní město a současné hlavní přístav ostrova je město [[Mutsamudu]].
Nejmenší z celého souostroví je [[Mwali]] (290 km²). Jeho středem prochází pohoří s maximální výškou 860m. Hlavní město Mwali je [[Fomboni]].
 
Geograficky náleží do Komor i [[Mahoré]]. Je to nejstarší ostrov a s rozlohou 375 km² i druhý nejmenší ze souostroví. Nejvyšším bodem je Benara (660m). V některých místech má ostrov bohatou vrstvu erodované sopečné půdy. Je obklopen korálovými útesy díky kterým je vhodným kotvištěm a lovištěm ryb. Hlavní město [[Dzaoudzi]] leží na ostrůvku [[Pamanzi]] u východního pobřeží ostrova se kterým je spojen silnicí vedenou po hrázi.
Řádek 166:
{{Liga arabských států}}
{{Afrika}}
 
{{Geo|12_11_S_44_14_E_type:country_region:KM|12° 11' J, 44° 14' V}}
 
[[Kategorie:Komory| ]]