Tadeusz Kościuszko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 2 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:Q191479) |
→Návrat do Polska: Změna několika tvarů. Např. "jmenování Kościuszki" na "Kościuszka". První verze není obhajitelná ani s přihlédnutím k polštině, což by ale stejně v českém textu nehrálo roli. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 15:
== Návrat do Polska ==
V srpnu [[1784]] se vrátil do Polska. Kościuszko sledoval události v zemi, kde sílila skupina, která se snažila v Polsku provést reformy. Takzvaný ''Velký Sejm'' nebo ''Čtyřletý Sejm'' probíhající v letech [[1788]]-[[1792]] se snažil tehdejší [[Rzeczpospolita#První republika (1505-1795)|Polskou republiku]] napravit. Jedním z prvních přijatých usnesení bylo zvýšení počtu vojáků na 100 tisíc. Pro
Snaha Poláků o posílení vlasti vyvolala neklid u Ruska a Pruska, ale i u části polské magnaterie (nejbohatší a nejvlivnější šlechty), Již v dubnu 1792 magnáti [[Szczęsny Potocki]], [[Seweryn Rzewuski]] a [[Franciszek Ksawery Branicki]] připravili tzv. konfederaci, která rušila usnesení [[Ústava 3. května|Ústavy 3. května]]. Garantem obnovení bývalých práv a privilegií šlechtického stavu měla být carevna [[Kateřina II.]] Konfederace byla vyhlášena 14. května v pohraniční obci [[Targowica]] (targowická konfederace) a o několik dní později ruská armáda na žádost targowiczanů překročila hranice Polska. V Polsku několik měsíců probíhaly přípravy na možnou intervenci, kterých se Kościuszko účastnil a za nepřítomnosti [[Józef Poniatowski|Józefa Poniatowského]] přebíral velení cele divize. Na začátku května [[1792]] bylo polské vojsko reorganizováno, velitelem korunního (polského) vojska o počtu asi 17 tisíc vojáků král jmenoval knížete Józefa Poniatowského. Velitelem jedné ze tří divizí, které tvořily korunní armádu, se stal Tadeusz Kościuszko.
Řádek 21:
Když [[18. květen|18. května]] 1792 ruská vojska v počtu asi 100 tisíc vojáků vkročila na území Rzeczpospolité, začala polsko-ruská válka. Litevská armáda (vedle korunního vojska druhá část armády Rzeczpospolité) v důsledku zrady velitele [[Ludwik Wirtemberski|Ludwika Wirtemberského]] nekladla útočníkům skoro žádný odpor. Korunní armáda (polské části republiky) neměla dost sil zadržet vojsko vstupující na Ukrajinu, jen se jí podařilo ustoupit za Bug.
Kościuszko se vyznamenal v bitvách u [[Vladiměř]]i ([[17. červenec|17. července]]), u Dubienky ([[18. červenec|18. července]] [[1792]]) a Zieleńcemi, za což obdržel řád [[Virtuti Militari]]. Po těchto bojích bylo [[1. srpen|1. srpna]] [[1792]] podepsáno jmenování
Většina politických činitelů se chystala opustit zemi (zejména do Saska - Drážďan a Lipska), Kościuszko také. V srpnu mu Národní zákonodárné shromáždění revoluční Francie udělilo titul čestného občana Francie<ref> Kronika Polski, (red.) A. Nowak, Wyd. Kluszczyński, Kraków 2005, s. 384 </ref>. V Lipsku Kościuszko pobyl jeden dva týdny, pak odejel do Paříže, kde se snažil získat podporu Francie pro plánované povstání, ale konkrétní závazky neobdržel.
| |||