Autobiografie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m Editace uživatele 90.182.43.2 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JOtt
Řádek 2:
'''Autobiografie''' (z [[řečtina|řeckého]] {{Cizojazyčně|el|auton}} „vlastní“, {{Cizojazyčně|el|bios}} „život“ a {{Cizojazyčně|el|graphein}} „psát“) je [[epika|epický]] [[literatura|literární]] [[žánr]] spočívající v [[autor]]ově vylíčení vlastního života, popřípadě některých jeho úseků. Termín pochází z pozdního [[18. století]], ale forma je mnohem starší. Zatímco [[životopis]]ci se obvykle opírají o širokou sbírku dokumentů a hledisek, autobiografie může být založena pouze na vlastní [[Paměť (psychologie)|paměti]] pisatele.
 
== Termín autobiografie ==
==Vznik Termíntermínu autobiografie„autobiografie“ =souvisí prostěs jerozmachem toprodukce divný!svéživotopisných děl v druhé polovině [[18. století]] a s vlnou kritického zájmu o tato díla (například o „konfese“ J.J. Rousseaua). Nový výraz byl odvozen ze staršího pojmu „[[biografie]]“ (z řec. „bios“ = život, „grafein“ = psát) připojením předpony auto- („autos“ = sám). Původně tak byla označena díla podávající souhrnnou zprávu o životě svého autora. Není bezpečně doloženo, kdo je autorem tohoto termínu. O prvenství vedou nepřímý spor německá a anglická literární věda. Často bývá jako autor označován anglický romantický básník [[Robert Southey]], který v roce [[1809]] slovem „auto-biography“ pojmenoval [[životopis]] portugalského malíře [[Francisco Vierira|Francisca Vieriry]]. Nicméně již předtím, na konci [[18. století]], uvažovali badatelé o zavedení termínu pro vlastní životopisná díla, který by měl motivační souvislost s pojmem „biografie“. Například v roce [[1796]] označil německý profesor Seybold edici životopisů slavných mužů jako „Selbstbiographien“ a v roce [[1797]] se anglický učenec W. Taylor zamýšlel nad [[Stylistika|stylistickými]] vlastnostmi výrazů (a potencionálních [[Neologismus|neologismů]]) „autobiography“ a „self-biography“.
Pojem „autobiografie“ začal postupně pronikat do odborného [[názvosloví]] a prosadil se i v běžném užívání. Bylo jím možné pojmenovat skupinu [[Literatura|literárních]] děl se společným tematickým zaměřením (zpráva o vlastním životě), která dosud patřila k různým literárním druhům ([[apologie]], [[konfese]], [[Memoár]]y). Ve vývoji užívání tohoto pojmu lze – navzdory četným výkladům – sledovat dvě základní tendence. Na jedné straně došlo k podstatnému zúžení jeho významu pro pojmenování svéživotopisných děl zaměřujících se na prezentaci dějin autorovy osobnosti (autobiografie v užším smyslu). Na druhé straně se nový pojem v atributivním užití rozšiřoval do jiných [[žánr]]ových oblastí, a to i za hranice slovesného [[umění]]. Dnes hovoříme například o autobiografické [[Poezie|poezii]], autobiografickém [[román]]u, autobiografickém [[film]]u apod. Pro literární žánry svéživotopisného rázu se vžilo souborné označení „autobiografická literatura“ (autobiografie v širším smyslu).