Etruskové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: možný spam |
m oprava, IP sice správně doplnila město, ovšem mezi cizojazyčnými projekty se takto neodkazuje |
||
Řádek 68:
Všechny etruské městské státy byly sloučeny do [[Konfederace|konfederací]] či [[Liga|lig]]. Podle dosud zjištěných zdrojů existovaly takové jednotky tři. Každá liga, zřejmě z náboženských důvodů, musela obsahovat 12 městských států. Slovo pro označení ligy bylo také ''mech''. Každoročně se zástupci států setkávali na ''fanu'', čili posvátném místě ''(latinsky fanum)'', k diskusi o vojenských a politických záležitostech a ke zvolení vládce označovaného jako ''lucimo''. Jeho vládní období trvalo 1 rok. Konfederace se setkávaly na ''[[Fanum Voltumnae]]'' ''(svatyně bohyně Voltumny, jejíž kult města spojoval)'', která zřejmě ležela poblíž města [[Volsinie|Volsinií]]. Jejich společenství se latinsky nazývalo ''duodecim populi Etruriae''.
Vztah mezi [[Řím]]em a Etrusky nebyl ve smyslu dobývání cizího území. Etruskové považovali Řím za jeden z jejich městských států, původně zřejmě součást laténsko-kampanské ligy. Po revoluci roku [[510 př. n. l.]], spojované mj. se [[Lukrécie|zneuctěním Lukrécie]], se v Římě svržený poslední král etruského původu [[Lucius Tarquinius Superbus]] obrátil na pomoc s potlačením vznikající Římské republiky k etruskému králi města [[
Římané postupně dobývali jednotlivé etruské městské státy v období od [[510 př. n. l.]] do [[265 př. n. l.]]. Etruskové nebyli schopni se sjednotit, aby odolali Římskému nátlaku. Důvodem pro tento vývoj mohlo být teokratické zřízení, které nedokázalo reagovat na stoupající moc Říma, či postupný vnitřní rozpad Etruského společenství. Nejednalo se o jednorázové vojenské tažení, etruská a římská populace byla v mnoha ohledech provázaná. Např. po dobytí a vypálení Říma [[Galie|Gály]] ''(390/387? př.n.l.)'' byla zvažována možnost přesunutí města do teprve „nedávno“ dobytých ''(396 př.n.l.)'' etruských [[Véje|Véjí]], o čemž by se zřejmě nediskutovalo, pokud by Véje byly považovány za zcela cizí. Řím také preferoval sjednávání dohod s jednotlivými etruskými městskými státy před Etrurií jako celkem. Postupně se úloha Etruských lig a vládního zřízení vytrácí, vzhledem k permanentní hegemonii Říma a narůstající asimilaci etruského obyvatelstva. Tento vývoj lze považovat za přirozený, vzhledem k tomu, že římská civilizace byla do značné míry také etruská.
| |||