Ludvík Filip II. Orleánský: Porovnání verzí

m
→‎Revolucionář: vnitřní odkazy
m (Bot: Odstranění 23 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q311637))
m (→‎Revolucionář: vnitřní odkazy)
Po nepovedeném pokusu o útěk královské rodiny z [[Francie]] a po jejich dopadení ve [[Varennes]] v roce [[1791]] Ludvík Filip kupodivu neprojevil sebemenší zájem o získání uvolněného trůnu a bylo zjevné, že podobné ambice ani nikdy neměl. Podezření královského dvora bylo tedy po celou dobu mylné. Namísto boje o moc strávil v roce [[1792]] se svými dvěma syny krátký čas u armády a do [[Paříž]]e se vrátil až těsně před revolučním převratem, který proběhl z 9. na 10. srpna.
 
Po vyhlášení republiky se zřekl všech svých šlechtických titulů i svého otce Ludvíka Filipa Orléanského a prohlásil, že jeho skutečným otcem byl údajně podkoní na zámku [[Saint-Cloud]]. Označil se za „syna lidu“ a úředně si změnil jméno na ''Filip Egalité'' (z franc. ''egalité'' – rovnost). Na druhou stranu je ale třeba říci, že i nadále pomáhal svým šlechtickým přátelům s útěkem do [[exil]]u. Jako „syn lidu“ a běžný občan zůstal nadále členem revolučního [[Národní konvent|Konvent]]u, kde se jako [[poslanec]] podílel na [[Proces s Ludvíkem XVI.|hlasování]], které proběhlo 16. ledna [[1793]]. Tehdy se hlasovalo o otázce života či smrti krále [[Ludvík XVI.|Ludvíka XVI.]] a Filip Egalité se postaral o největší překvapení, když hlasoval pro smrt svého příbuzného a tedy popravu krále.
Ani tento jeho jasně [[republika|republikánský]] postoj ale nemohl nic změnit na faktu, že i sám Ludvík Filip pocházel původně z šlechtické (a dokonce královské) rodiny a mnozí lidé z řad republikánů se na něj proto dál dívali s jistou dávkou nedůvěry. Jeho osobní i politické nepřátele nejvíce pobuřovalo to, že jeho nejstarší syn neskrýval své přátelství k šlechtici Karlu Františkovi Dumouriez. V roce [[1793]] pak dokonce tento Ludvíkův syn, Ludvík Filip II. (pozdější král [[Ludvík Filip (francouzský král)|Ludvík Filip I.]]), uprchl i s Dumouriezem z Francie. Tímto rozhodným činem mladý Ludvík Filip zásadně ovlivnil nejen budoucí život svůj, ale také život svého otce – občana Filipa Egalité –, kterého synův útěk do ciziny nakonec přivedl až na popraviště. Po této emigrační aféře revoluční tribunál okamžitě přikázal uvěznit všechny [[Bourboni|Bourbony]] ve Francii.
 
Ani tento jeho jasně [[republika|republikánský]] postoj ale nemohl nic změnit na faktu, že i sám Ludvík Filip pocházel původně z šlechtické (a dokonce královské) rodiny a mnozí lidé z řad republikánů se na něj proto dál dívali s jistou dávkou nedůvěry. Jeho osobní i politické nepřátele nejvíce pobuřovalo to, že jeho nejstarší syn neskrýval své přátelství k šlechtici Karlu Františkovi Dumouriez. V roce [[1793]] pak dokonce tento Ludvíkův syn, Ludvík Filip II. (pozdější král [[Ludvík Filip (francouzský král)|Ludvík Filip I.]]), uprchl i s Dumouriezem z Francie. Tímto rozhodným činem mladý Ludvík Filip zásadně ovlivnil nejen budoucí život svůj, ale také život svého otce – občana Filipa Egalité –, kterého synův útěk do ciziny nakonec přivedl až na popraviště. Po této emigrační aféře [[revoluční tribunál]] okamžitě přikázal uvěznit všechny [[Bourboni|Bourbony]] ve Francii.
Filip Egalité byl zatčen 5. srpna 1793. Ve vězení zůstal až do října a do začátku tzv. Vlády teroru. Dne 3. 10. 1793 byl [[obžaloba|obžalován]], 6. 11. odsouzen k trestu smrti a týž den [[gilotina|gilotinován]]. Na popravu šel údajně s úsměvem a bez sebemenší známky strachu. Všechen jeho majetek byl [[konfiskace|konfiskován]]. Během svého věznění prý prohlásil, že lituje smrti krále a že se tímto činem podílel na vraždě nevinného člověka.
 
Filip Egalité byl zatčen 5. srpna 1793. Ve vězení zůstal až do října a do začátku tzv. [[jakobínský teror|Vlády teroru]]. Dne 3. 10. 1793 byl [[obžaloba|obžalován]], 6. 11. odsouzen k trestu smrti a týž den [[gilotina|gilotinován]]. Na popravu šel údajně s úsměvem a bez sebemenší známky strachu. Všechen jeho majetek byl [[konfiskace|konfiskován]]. Během svého věznění prý prohlásil, že lituje smrti krále a že se tímto činem podílel na vraždě nevinného člověka.
 
{{posloupnost|co=[[Vévoda Orléanský]]