Občanský zákoník: Porovnání verzí

'''Občanský zákoník''' je [[zákoník]] komplexně a systematicky upravující [[hmotné právo|hmotné]] [[soukromé právo]] určitého státu. V některých{{kde?}} zemích ho může zahrnovat téměř celé, v jiných reguluje jen jeho nejdůležitější partie, zejména [[občanské právo]], a např.například [[obchodní právo]] či [[Rodinnérodinné právo|právo rodinné]] bývá zahrnuto v samostatných zákonech. Systematická organizace práva do [[zákoník]]ů je typickétypická pro [[Kontinentální evropské právo|kontinentální evropskou tradici]].

Myšlenka upravit celý korpus práva uceleným souborem zákonů je velmi stará (viz např.například ''[[Corpus iuris civilis]]'' císaře [[Justinián I.|Justiniána]] ze [[6. století]]), účelného naplnění došla však až pod vlivem idejí [[osvícenství]] počátkem [[19. století]].

Prvním (a ve znění [[Novela (právo)|novel]] dodnes platným) občanským zákoníkem z tohoto období je [[Code civil|francouzský občanský zákoník]] (''Code civil des Français'', zkráceně jen ''Code civil'', zvaný též ''Code Napoléon'') z roku [[1804]]. Tento zákoník inspiroval přijímání obdobných legislativních děl v dalších evropských zemích. Pro [[české země]] máměl velký význam rakouský [[Všeobecný zákoník občanský]] (''Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch'', zkratka ABGB) z roku [[1811]], jenžkterý na územív [[Rakousko|RakouskaRakouskau]] platístále dodnes [[platnost|platí]]. DodnesStále platný je také mladší a obsáhlý [[Bürgerliches Gesetzbuch|německý občanský zákoník]] (''Bürgerliches Gesetzbuch'', zkratka BGB) z roku 1896.

[[Všeobecný zákoník občanský]] byl do [[Československo|československého]] práva přejat tzv. [[Recepční zákon (1918)|recepčnírecepčním normouzákonem]], platil však jen v [[české země|české části]] státu, protože na [[Slovensko|Slovensku]] a [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] bylo v soukromoprávní oblasti recipováno [[Uhersko|uherské]] zvykové právo. Tento dualismus se za celé předválečné období nepodařilo překonat, ačkoli byla už v roce 1937 připravena osnova československého občanského zákoníku. Tu se však vzhledem k nadcházejícím událostem nepodařilo projednat a tak až v roce 1950 byl přijat tzv. [[Občanský zákoník (Československo, 1950)|střední zákoník občanský]]. ABGB však v části věnované pracovnímu právu platil až do roku 1965.

Střední občanský zákoník nicméně nezahrnoval veškeré soukromé právo a především byl záhy nahrazen novou právní úpravou. Následující a díky zásadní novelizaci z roku 1991 dodnes platný [[Občanský zákoník (Československo, 1964)|občanský zákoník z roku 1964]] v tendenci roztříštit soukromé právo do více samostatných zákonů pokračoval, takže např. úpravu obchodních vztahů přenechal [[obchodní zákoník|obchodnímu zákoníku]], rodinné vztahy [[Zákon o rodině|zákonu o rodině]] a pracovněprávní vztahy [[Zákoník práce|zákoníku práce]]. Neobsahuje též otázky spolkového práva, nadačního práva či pojišťovnického práva a samostatné zákony jsou věnovány i bytům a nebytovým prostorům.

Skutečnou soukromoprávní[[kodifikace (právo)|kodifikací]] je[[soukromé takprávo|soukromého ažpráva]] je [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|nový občanský zákoník, přijatý roku 2012]]. Účinnosti[[Účinnost byl(právo)|Účinnosti]] měl nabýtnabývá 1. ledna 2014.