Nidaroský dóm: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 26 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q215023)
m →‎Dějiny a stavba: vnitřní odkazy
Řádek 8:
Plán stavby je pravděpodobně dílem některého z členů anglického doprovodu, protože velmi dlouhá chrámová [[loď]] svědčí o anglosaském vlivu. Stavba zřejmě nebyla podle záměru Olafa Kyrreho dokončena, protože základy dlouhé chrámové lodě jsou na západní straně náhle přerušeny. Ve [[12. století]] byla tato loď nově vybudována a byla k ní připojena ještě příčná loď v románském stylu.
 
Teprve [[Øystein Erlandson]], druhý arcibiskup z Nidarosu, přinesl ze svého pobytu v [[Řím|Římě]] poznatky o novém architektonickém stylu, který si osvojili cisterciáci. V tomto přechodném slohu mezi stylem románským a gotickým byly postaveny horní části příčné lodě a mariánská kaple, dnešní sakristie. Po ostrém sporu s králem Sverrem musel arcibiskup Øystein na dva roky odejít do Anglie. V [[Canterbury]] poznával anglickou gotiku a velice si jí cenil. Z toho pak vznikla myšlenka dokončit právě v tomto stylu chrám, který vznikal nad hrobem svatého Olafa. Když se arcibiskup zase smířil s králem Sverrem, vrátil se k pracím na chrámu a zahájil stavbu kruchty. Dal vystavět vysoký [[Chór (architektura)|chór]] ve formě osmistěnu s ochozem v křehké gotice, jaká se v této podobě nikde jinde na severu nevyskytuje. Po Øysteinově smrti v roce [[1188]] přerušily další spory arcibiskupství s králem práce na dómu až do roku [[1250]]. Teprve pak byl dokončen osmistěn a klenba nad [[chórový ochoz|ochozem]] a dlouhým chórem. Vedení stavby se ujali nejspíš mistři z Lincolnu, kteří dobře znali způsob výstavby gotické klenby s křížovým žebrovím. V letech [[1235]] až [[1250]] byla věž s křížením a k hlavní lodi byly přistavěny boční lodě. Věže na západním průčelí ještě nebyly dokončeny.
 
Po prvním [[požár]]u ve [[14. století]] následovaly další, které chrám velmi poškodily. V době [[reformace]] byla hlavní [[loď]] v troskách. Tehdy se začalo s úpravami [[Chór (architektura)|chór]]u a [[transept|příčné lodě]] ve stylu protestantského farního [[kostel]]a, ale [[Dánové]] tehdy odvezli celý chrámový poklad do [[Dánsko|Dánska]] a větší jeho část roztavili – to se stalo i se stříbrnou [[rakev|rakví]] [[Olaf II. Svatý|svatého Olafa]]. Vnitřní vložená dřevěná rakev zůstala v Trondheimu a později byla uložena do zděného [[hrob]]u. Tato hrobka byla na příkaz dánského krále [[Fridrich II. Dánský|Fridricha II.]] naplněna zeminou, aby norský světec upadl docela v zapomnění. Dnes se už vůbec neví, kde se jeho hrobka nachází – s největší pravděpodobností někde v blízkosti vysokého hlavního [[oltář]]e. Devět tesaných [[kříž]]ů připomíná Olafa a dalších osm králů, kteří jsou v katedrále pohřbeni.
 
[[Soubor:Nidarosdom 1857.jpg|thumb|Nidaroský dóm v roce 1857.]]