Maďarské povstání: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Řádek 137:
 
 
Zhruba ve stejnou chvíli se část studentů pokoušela dostat do budovy rozhlasu a nechat odvysílat své požadavky, takzvaných [[Požadavky maďarských povstalců 1956|16. bodů]]. Byli však zajati příslušníky [[ÁVH]]. Večer v rádiu promlouvilpromluvil tajemník Maďarské strany pracujících - [[Ernő Gerő]], který označil demonstranty za nepřátele národa a fašisty.<ref name="1956-10" /> Krátce nato došlo k prvním výstřelům. Členové [[ÁVH]] začali střílet na demonstranty dožadující se propuštění studentů před budovou rozhlasu. Někteří demonstranti se zmocnili zbraní a došlo k první přestřelce. Na zem padly první oběti boje za svobodu.<ref name="1956-10" /> Když poté v sanitkách přijely z ústředí ÁVH další posily, rozběsněný dav jim zbraně sebral.<ref name="SDS">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 165:
== První sovětská invaze - 24. říjen ==
 
Na rozkaz sovětského ministra obrany vstoupila [[24. říjen|24. října]] od druhé hodiny ranní sovětská vojska do ulic [[Budapešť|Budapešti]]. Dlouhé řady tanků [[T-34]] se zaklapnutými věžičkami projížděly městem a střílely do všeho, co bylo osvětlené.<ref name="1956-10" /> Došlo k prvním bojům mezi maďarskými povstalci a sovětskými okupanty, které podporovala tajná policie [[ÁVH]]. [[Maďaři]] se proti po zuby vyzbrojeným vojákům odhodlaně bránili vším možným. Nejúčinnější zbraní proti sovětským tankům se staly [[Molotovův koktejl|Molotovy koktejly]].<ref name="1956-10" /> Mnoho povstalců také získalo zbraně z kasáren a policejních stanic, kde jim je i častokrát vojáci či policisté (podřízení komunistickému vedení) sami vydali. [[Imre Nagy]], již jako předseda vlády, vyhlásil [[stanné právo]] a [[zákaz vycházení]]. Ale odmítl nasadítnasadit [[ÁVH]] proti narušitelům tohoto rozkazu, jak požadoval nově dosazený vojenský výbor.<ref name="Kontler" /> Sovětský vpád byl dočasně úspěšný. Odpor však pokračoval a další den se situace začala měnit.
 
== Masakr před parlamentem - 25. říjen ==
Řádek 200:
| rok = 2004
| isbn = 80-7217-278-6
| kapitola = VIII. obovdobvod: Józsefváros
| strany = 117
| jazyk = Čeština}}</ref>
Řádek 226:
| url = http://www.1956.pl/13,67.html
| issn =
}}</ref> Stranické organizace a jí podřízená místní správa se začala rozpadat, a jejich pravomocepravomoci přebíraly nově vznikající revoluční výbory a rady.
[[Imre Nagy]] se musel rozhodnout, zda potlačit povstání sovětskými tanky, nebo se přidat na stranu revoluce a vytvořit nezávislé Maďarsko. Příští den [[27. říjen|27. října]] se rozhodl pro druhou alternativu.<ref name="Kontler" /> Představil svou novou vládu, v níž figurovali i někteří bývalí vůdcové pravicové [[FKgP]] jako [[Zoltán Tildy]] a [[Béla Kovács]].
O den později [[28. říjen|28. října]] prohlásil premiér Nagy povstání za národně demokratické hnutí.<ref name="1956-13" /> Dále uznal nově vzniklé revoluční orgány a slíbil amnestii, rozpuštění [[ÁVH]] a reformu zemědělství.<ref name="Kontler" />