Emanuel Zeis: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
článek založen
 
zdroj k mandátu v zemském sněmu
Řádek 4:
| popis=
| úřad = poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]]
| od = [[18831884]]
| do = [[1890]]
| úřad2 = [[Seznam starostů Tábora|starosta Tábora]]
Řádek 34:
V roce 1867 již Emanuel veřejně vystoupil po boku otce při odhalování pomníku [[Josef Vlastimil Kamarýt|Josefa Vlastimila Kamarýta]]. Byl předsedou výboru pro zbudování tohoto pomníku. Koncem 60. let nastoupil do advokátní praxe ke Karlovi z Herrnrittů. V roce 1871 se stal [[auskultant]]em a roku 1872 adjunktem a roku 1873 požádal o registraci coby samostatný advokát. Mezitím v roce 1870 otec Jakub Zeis kvůli pokročilému věku odmítl další kandidaturu na starostu a Emanuel Zeis postupně převzal vedení rodu Zeisů v místní politice. V ní se angažoval i jeho bratr Jakub Zeis mladší. Emanuel nastoupil roku 1875 jako učitel na vyšší hospodářskou školu, ale následujícího roku se místa vzdal a věnoval se advokátní činnosti. Roku 1878 po smrti Dr. Herrnritta stal právním zástupcem města Tábor.<ref name="Zeis"/>
 
Po obecních volbách roku 1883 byl zvolen [[Seznam starostů Tábora|starostou Tábora]]. Když téhož roku zemřel bývalý starosta [[Moric Schöne]], zapojil se Zeis i do zemské politiky, protože po doplňovacích volbách roku 18831884 převzal i Schöneho poslanecké křeslo v [[Český zemský sněm|Českém zemském sněmu]].<ref name="Zeis"/><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = psp.cz
| titul = Sněm království Českého 1883-1889 › 2. zasedání › Stenoprotokoly › 1. schůze › Úterý 9. září 1884
| url = http://www.psp.cz/eknih/1883skc/2/stenprot/001schuz/s001001.htm
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2013-10-12}}</ref> Mandát obhájil v řádných [[Zemské volby v Čechách 1889|volbách v roce 1889]] (městská [[kurie (volby)|kurie]], volební obvod Tábor, Soběslav, Kamenice, Pelhřimov). Politicky patřil k [[Národní strana (1848)|staročeské straně]].<ref>Národní listy 7. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7307743&picp=&idpi=11407036</ref> Na sněmu nepatřil mezi aktivní poslance. Zasedal v zdravotní komisi, do roku 1889 vystoupil jen dvakrát s obsáhlejším projevem na plénu. Častěji vystupoval s regionálními poznámkami a intervencemi. Na mandát rezignoval roku 1890.<ref name="Zeis"/>
 
Post starosty města obhájil roku 1886. Rezignoval v roce 1889. V té době čelil rostoucí [[Národní strana svobodomyslná|mladočeské]] kritice, kterou umocnilo i zrušení táborské reálky. Oficiálně ale rezignaci odůvodnil zdravotními ohledy. Zastupitelé mu pak udělili čestné občanství. Ani pak ale politický život neopustil. Od roku 1890 zastával funkci okresního starosty. Od konce 19. století byl také předsedou ředitelství městské spořitelny.<ref name="Zeis"/> Okresním starostou byl až do své smrti.<ref name="ZeisNP"/>