Faloidin: Porovnání verzí

Biochemickou podstatou jeho toxického účinku je inhibice de[[polymer]]izace [[aktin]]ových [[Mikrofilamentum|filament]]. Poškozuje také strukturu [[buněčná stěnamembrána|buněčné stěnymembrány]], zejména u jaterních buněk, protože v játrech dochází k jeho koncentrování. Při intravenosní aplikaci dochází k významnému poklesu krevního tlaku a k zpomaleni srdečního tepu. Mechanismus otravy je stejný jako u ostatních falotoxinů. Při podání ústy je tato látka poměrně neškodná, protože v trávicícm traktu se příliš nevstřebává, případně je rozkládána žaludečními šťávami; je proto zapotřebí její parenterální aplikace. V takovém případě je [[Smrtná dávka|LD50]] u člověka odhadována na 2 mg/kg, laboratorně stanovená LD₅₀ u myší je 2 až 5 mg/kg hmotnosti těla.