Faloidin: Porovnání verzí

Přidáno 6 bajtů ,  před 8 lety
m
→‎Toxický účinek: Ne buněčná stěna, ale membrána
m (Bot: Odstranění 10 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q2266164))
m (→‎Toxický účinek: Ne buněčná stěna, ale membrána)
== Toxický účinek ==
 
Biochemickou podstatou jeho toxického účinku je inhibice de[[polymer]]izace [[aktin]]ových [[Mikrofilamentum|filament]]. Poškozuje také strukturu [[buněčná stěnamembrána|buněčné stěnymembrány]], zejména u&nbsp;jaterních buněk, protože v&nbsp;játrech dochází k&nbsp;jeho koncentrování. Při intravenosní aplikaci dochází k&nbsp;významnému poklesu krevního tlaku a&nbsp;k&nbsp;zpomaleni srdečního tepu. Mechanismus otravy je stejný jako u&nbsp;ostatních falotoxinů. Při podání ústy je tato látka poměrně neškodná, protože v&nbsp;trávicícm traktu se příliš nevstřebává, případně je rozkládána žaludečními šťávami; je proto zapotřebí její parenterální aplikace. V&nbsp;takovém případě je [[Smrtná dávka|LD50]] u&nbsp;člověka odhadována na 2&nbsp;mg/kg, laboratorně stanovená LD<sub>50</sub> u&nbsp;myší je 2 až 5&nbsp;mg/kg hmotnosti těla.
 
Jako protijed se doporučuje [[silymarin]], obsažený v&nbsp;[[ostropestřec mariánský|ostropestřci mariánském]] (''Silybum marianum''). Silymarin se sám váže na receptory v&nbsp;jaterních buňkách, které jsou jinak atakovány faloidinem a&nbsp;příbuznými jedy.
39

editací