Verze z 18. 7. 2013, 07:54 editovat Kusurija (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 21 717 editací pH není totéž, co kyselina! ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 10. 2013, 00:02 editovat zrušit editaci Ivannah (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 25 633 editací m WPCleaner v1.29 - Opraven odkaz na rozcestník - Autolýza, links Přejít na další porovnání →
Řádek 3: == Funkce == Uvnitř lyzozomů se nachází vhodné prostředí k degradaci mnoha různých typů organických látek, jako jsou [[Sacharidy\|cukry]], [[tuky]], [[Bílkovina\|bílkoviny]] i [[Nukleová kyselina\|nukleové kyseliny]]. Proto obsahují 50 různých druhů [[enzym]]ů a navíc i výrazně kyselé prostředí ([[pH]] 5).<ref name="referencebio">{{citace monografie\| titul = Reference Biology\| vydavatel = Thomson Gale\| jméno = Richard \| příjmení=Robinson \| rok = 2002 \| místo = New York\| isbn = 0-02-86551-6}}</ref>▼ ▲Uvnitř lyzozomů se nachází vhodné prostředí k degradaci mnoha různých typů organických látek, jako jsou [[cukry]], [[tuky]], [[Bílkovina\|bílkoviny]] i [[nukleové kyseliny]]. Proto obsahují 50 různých druhů [[enzym]]ů a navíc i výrazně kyselé prostředí ([[pH]] 5).<ref name="referencebio">{{citace monografie\| titul = Reference Biology\| vydavatel = Thomson Gale\| jméno = Richard \| příjmení=Robinson \| rok = 2002 \| místo = New York\| isbn = 0-02-86551-6}}</ref> == Vznik lyzozomů == Vznikají zpravidla oddělením se z hladkého [[endoplazmatické retikulum\|endoplazmatického retikula]] či [[Golgiho aparát\|Golgiho komplexu]]. V mrtvých nebo poškozených buňkách dochází k narušení lyzozomů a následnému natrávení struktur celé buňky, tzv. [[Autolýza (biologie)\|autolýza]] buňky.▼ ▲Vznikají zpravidla oddělením se z hladkého [[endoplazmatické retikulum\|endoplazmatického retikula]] či [[Golgiho aparát\|Golgiho komplexu]]. V mrtvých nebo poškozených buňkách dochází k narušení lyzozomů a následnému natrávení struktur celé buňky, tzv. [[autolýza]] buňky. * primární lyzozomy (předlyzozomy) jsou váčky obsahující [[hydroláza\|hydrolázy]], ale nikoliv materiál k trávení * sekundární lyzozomy jsou podstatně větší a obsahují hydrolázy spolu s materiálem, který právě zpracovávají. Vznikají splynutím primárního lyzozomu s tzv. [[Potravní vakuola\|fagozomem]], tedy váčkem obsahujícím materiál určený k hydrolýze. Vzniklé jednoduché molekuly (např. [[~~monosacharid~~monosacharidy]]y) jsou transportovány z [[lumen (biologie)\|lumen]] lyzozomu do cytosolu. * '''terciární lyzozomy''' (postlyzozomy, reziduální tělíska) obsahují zbytky materiálu, který již nelze rozložit. Jejich obsah může být pomocí [[exocytóza\|exocytózy]] posléze vyloučen z buňky a terciární lyzozom tak zanikne. Nestrávený materiál se ale může hromadit v buňce a v mikroskopickém obrazu buňky je patrný jako hnědočerveně zbarvený pigment [[lipofuscin]]. Lipofuscin je typický pro dlouhožijící buňky, např. buňky [[srdeční svalovina\|srdečního svalu]] ([[kardiomyocyt]]y) nebo [[neuron]]y. Řádek 26 ⟶ 24: === Reference === <references /> === Související články ===▼ * [[Endocytóza]]▼ * [[Fagocytóza]]▼ * [[Exocytóza]]▼ * [[Autofagie]]▼ * [[Manóza-6-fosfát]]▼ === Literatura === Řádek 86 ⟶ 77: \| jazyk = cs }} ▲=== Související články === ▲* [[Endocytóza]] ▲* [[Fagocytóza]] ▲* [[Exocytóza]] ▲* [[Autofagie]] ▲* [[Manóza-6-fosfát]] {{Organely a struktury buňky}}

Lyzozom: Porovnání verzí