Kostel svatého Gotharda (Slaný): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Boleslav (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Boleslav (diskuse | příspěvky)
historie, vybavení kostela.
Řádek 46:
Kostel [[Svatý Gothard|sv. Gotharda]] byl založen v průběhu [[12. století]] [[Benediktini|benediktinskými]] mnichy z [[Ostrovský klášter|ostrovského kláštera]], kteří v této době ve Slaném založili expozituru pro správu majetku v okolí. Na ostrovský klášter odkazuje samotné [[patrocinium]] kostela, neboť ke sv. Gothardu měl blízký vztah vycházející s historických vazeb na mateřský klášter v [[Niederaltaich|Niederaltaichu]], kde světec působil jako [[opat]]. Za nejstarší zmínku v písemných pramenech související se založením kostela bývá někdy považován příběh o zázračném uzdravení ženy na přímluvu sv. Gotharda spojené s vystavením kostela tomuto světci, zaznamenaný v kronice [[Kanovník vyšehradský|Vyšehradského kanovníka]] k roku [[1137]]. Kronikář uvádí jako lokaci svatogothardského kostela obec Slapy, což považují někteří historici za záměnu se Slaným. To se ovšem v seznamu klášterního majetku v 1. polovině 12. století neobjevuje. Přesnější datační určení fundace kostela v rámci 12. století tedy zatím není možné. S jistou určitostí lze naopak konstatovat, že ještě před koncem [[12. století]] vznikla na místě dnešního chrámu [[Románská architektura v Česku|románská]] trojlodní [[bazilika]]. V této podobě kostel sloužil po celé [[13. století]], kdy ostrovská expozitura, později proboštství, získávala na významu, i v podmínkách nově založeného [[Královské město|královského města]] krátce po roce [[1300]], kdy v jeho bezprostřední blízkosti vniká městské [[opevnění]].
 
K první [[Gotická architektura|gotické]] fázi výstavby dochází v 2. polovině [[14. století]]. Byla nejspíše zahájena ještě před požárem města v r. [[1372]]. Nejdříve byla přistavěna západní [[věž]] a to ke stojícímu [[průčelí]] románské stavby, která nadále sloužila svému účelu. Její kvádříkové zdivo je v úrovni věže dodnes částečně zachováno. V další fázi byla postavena severní boční loď, kterou následovala [[Hlavní loď|loď hlavní]] s novým [[Kněžiště|presbytářem]], zřejmě o něco nižším než dnešní. Do [[Husitské války|husitských válek]] byla dokončena gotická trojlodní stavba. Na počátku[[huitských bouří| ]]<nowiki/>[[Husitské války|husitských bouří]] opouští Slaný ostrovští benediktini, kteří se do města již nevrátili a duchovní správy se na další dvě staletí ujímají nejprve [[Utrakvismus|utrakvističtí]] a později také [[Luteránství|luteránští]] [[Kněz|kněží]].
 
Krutě se kostela dotkly události z dubna [[1425]], kdy bylo město dobyto vojsky táboritů a někteří z obránců byli upáleni přímo v kostelní věží, poškozena však byla celá stavba. Nejnutnější obnova musela proběhnout neodkladně, k celkové přestavbě se ovšem přistoupilo až v dobách míru kolem poloviny [[15. století]], kdy byla zvýšena a nově zaklenuta hlavní loď a postavenapřistavena západní předsíň. Následně došlo v 2. polovině století k výstavbě [[Pozdní gotika|pozdně gotického]] [[Kněžiště|presbytáře]] zaklenutého [[Gotická klenba|síťovou a hvězdicovou klenbou]], v zápětí doplněnou [[Nástěnné malby|nástěnnými malbami]]. sTěm dominuje v ústředním výjevemvýjevu [[Ježíš Kristus|KristaKrist]]<nowiki/>us sdržící [[Kalich (nádoba)|kalich]], symbol [[Podobojí|přijímání pod obojí]] (tzn. jak v podobě Hostie, Těla Kristova, tak i v podobě mešního vína z kalicha, Krve kalichemKristovy) provázeného [[Anděl|anděly]] s [[Arm Christi|nástroji umučení]] (Arma Christi) a postavami [[Evangelista|evangelistů]], doplněnými na počátku [[17. století]]. Na vnější straně je kněžiště po vzoru [[Gotická katedrála|katedrální architektury]] členěno [[Fiala|fiálami]] s [[Krab (architektura)|kraby]] a [[Křížová kytka|křížovou kytkou]] a dnes torzálně dochovanou architektonickou [[Plastika (výtvarné umění)|plastikou]]. Kdo stál za výstavbou této nejkvalitnější středověké architektury ve městě, ukazuje hrdě [[městský znak]] umístěný na severní straně obracející se k hlavní městské komunikaci. Pozdně gotická stavební fáza byla potom dokončena výstavbou [[Zakristie|sakristie]] po jižní straně kněžiště, která byla dokončena k roku [[1520]]. Za zcela jedinečný je třeba považovat dochovaný původní pozdněgotický [[krov]] lodi a presbytáře, který ukazuje nejen řemeslný um našich předků, ale také dobovou vertikalitu střechystavby podtrhující celkový činekúčinek architektury.
[[Soubor:Slaný, kostel svatého Gottharda, z lávky.jpg|left|thumb|Kostel sv. Gotharda s areálem děkanství]]
 
Dnešní podobu kostela ovlivnila přístavba [[Baroko|barokní]] [[Kruchta|kruchty]], nové [[schodiště]] do krovu při západním vstupuprůčelí a také opravy v poslední třetině [[19. století]]. Ty jsou spojeny s osobou významného slánského děkana Josefa Kandlera a jejich první fáze proběhla v 70. letech podle návrhů architekta [[Achille WolffaWolf|Achille Wolfa]], který v této době působil pro patrony kostela smečenské [[Clam-Martinicové|Clam-Martinice]]. V této době byla sjednocena krytina, přistavěna předsíň při severním vstupu, čtyři opěrné pilíře na jižní straně ([[1868]], [[1874]]) či pořízena nová dlažba v interiéru z žehrovického pískovce a cementových dlaždic (1879). Roku [[1890]] byl podle návrhu [[Rudolf Štech|Rudolfa Štecha]] obnoven interiér, v jehož rámci byly pořízeny také barevné [[Vitráž|vitráže]]. Další obnovy kostela proběhliproběhly v roce [[1933]] a v exteriéru naposledy v 70.letech 20. století.
 
Výzdoba kostela
== Odkazy ==
 
Přestože vnitřní vybavení kostela působí dojmem jednotné barokní výzdoby, nalezneme zde několik podstatně starších součástí mobiliáře. Západní vstup uzavírají v našem prostředí zcela výjimečně dochované dřevěné dveře s bohatě vyřezávaným slepým kružbovím z 2. poloviny 15. století. Cínová křtitelnice je datována nápisem do roku [[1511]] a jejími autora byly mistři Pavel a Jan Faber. Z doby dokončení výstavby chrámu pochází také tři zvony zavěšené ve věži: Gothard (1494), Vojtěch (1508), a Erasmus (1545). Původní zvon Dominik (1521) byl v r. 1876 přelit a později během světové války zrekvírován. Převázně pozdně barokní oltáře pocházejí z let [[1770]]-[[1782]], kdy byl kostel po obnově nově vysvěcen světícím biskupem pražským Erasmem Dionysiem Kriegerem. Jejich autoři jsou neznámí, některé obrazy (sv. Gotharda na hlavním oltáři a sv. Jana Nepomuckého) vykazují blízkost tvorbě rokokového malíře Františka Xavera Palka.Varhany byly postaveny r. 1783 varhanářem Antonínem Reisem, který do Slaného zhotovil také varhany pro klášterní kostel Nejsvětjší Trojice a kolejní kaple piaristů.
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />