Politická ideologie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Z hlediska politického spektra: ++popisky: i v ramci jedne skupiny mohou byt podstatne rozdily
→‎Dělení: ruzna deleni
Řádek 25:
 
== Dělení ==
Politické ideologie je možné dělit podle různých hledisek, např. dle vztahu k [[Pravice|pravici]] či [[Levice|levici]] nebo, podle vztahu k demokracii, podle náhledu na roli a vliv Státu, podle ochoty ke změnám nebo odkazů na dědictví.
 
=== Z hlediska pravo-levé osy politického spektra ===
==== Pravicové ideologie ====
;obhajoba soukromého vlastnictví
Řádek 51:
* [[anarchismus]] (mimo [[anarchokapitalismus|anarchokapitalismu]])
 
=== Z pohledu ochrany kultury a společenství ===
==== Ideologie, jejichž zařazení na pravo-levé ose je sporné ====
[[Konzervatismus]] je dalším podstatným tématem, které strany rozděluje. Názory se pak projevují v liberalismu a [[progresivismus|progresivismu]]; dále na jedné straně proklamovaným [[internacionalismus|internacionalismem]] a [[multikulturalismus|multikulturalismem]], na straně druhé ve prospěch odkazování na kulturu předků odmítavým [[nacionalismus|nacionalismem]] až agresivním [[rasismus|rasismem]], nábožeskou a kulturní fóbií; nebo třeba národním [[protekcionismem]], zaváděním cílených daní a [[clo|cel]] jako v [[merkantilismus|merkantilismu]] až k "potírání" úniků zisků do [[daňový ráj|daňových rájů]] při mezinárodní [[konkurenceschopnost|konkurenceneschopnosti]] a k [[izolacionismus|izolacionismu]].
* [[Křesťanská demokracie]]
 
===== IdeologieKulturně proochranářsky [[centralismus]]konzervativní =====
* [[Křesťanskákřesťanská demokracie]]
* [[fašismus]]
* [[národní socialismus]]
* [[environmentalismus]]
 
==== Kulturně liberální, pro otevřenost ====
* [[liberalismus]]
 
=== Z pohledu [[otevřená ekonomika|otevřenosti ekonomiky]] vůči světu ===
==== Ekonomiky konzervativně ochranářské ====
* [[protekcionismus]]
* [[environmentalismus]]
* [[merkantilismus]]
* [[izolacionismus]]
 
==== Ekonomiky liberálně progresivní, pro otevřenost ====
* [[liberalismus]]
* [[libertarianismus]]
 
=== Z pohledu na centrální roli Státu ===
Některé názorové proudy staví na aktivní úloze Státu, na přerozdělování skrze [[Státní rozpočet|veřejné rozpočty]], které se na jedné straně plní výběrem daní apod., na straně druhé se používají pro podpory, dotace a subvence čehokoli. Jiné názorové proudy výběry k přerozdělování kritizují s odkazem na zásahy do osobního vlastnictví, s odkazem na neefektivitu fondy spraujících úředníků, na korupci s přerozdělováním spojenou. Kritizují a popírají vůbec celou myšlenku státních zásahů do ekonomiky, [[Keynesiánství]], kdy Stát když chce ekonommice pomoci "napumpováním peněz", nejdříve tyto někde musí sebrat, takže uškodí více, než kolik pomůže, a to nejen díky úřednímu zpoždění, kdy tyto prostředky v ekonomice chybí, ale mj. i díky nekonstruktivní administrativě, která fakticky žádnou hodnotu nevytváří, stejně jako ani "rozbíjením oken" se snaze vytvoření pracovních míst a "práce jen pro práci". Naopak ze strany Státu odmítají i jeho aktvní pomoc s heslem "nechte nás být", [[laissez faire]].
 
==== Ideologie pro [[centralismus]] ====
Pro silnější a častější zásahy do ekonomiky: Stát ať řídí co nejvíce, [[centralizace|centrální]] řízení shora dolů, lidé poslouchají Stát.
* [[socialismus]] - zásahy do všeho
* [[komunismus]] - centrální plánování všeho
* [[fašismus]] - centrální řízení všeho
 
==== Ideologie proti centralismu ====
Konzertavivní střidmost v zásazích, menší, méně způpsoby a méně často, až raději vůbec nezasahovat. Skrze [[decentralizace|decentralizaci]] k [[samospráva|samosprávě]] a řízení zdola nahoru, Stát jako servisní organizace slouží občanům, ale nevládne jim.
* [[liberalismus]] - [[deregulace]]
* [[libertarianismus]] - [[volný trh]], [[Laissez fairfaire]]
* [[anarchokapitalismus]] - úplná dekonstrukce Státu
 
=== Z pohledu výměny osobních svobod za garance ===
Podle vztahu skupina vs. jednotlivec, podle typu garancí pro jednotlivce, zda je mu jeho potřeba Státem aktivně dorovnána na určitou úroveň, nebo zda je garance jen pasivní, kdy mu pak jeho nedostatek alespoň není dále zhoršován.
 
==== Občané jako podílníci na Státu ====
Své osobní svobody v každodenním životě aktivní občan konzumuje libovolně, vybírá ze záplavy existujících možností nebo i vytváří nové. [[Pluralita]] je pak jedním z předpokladů ve společnosti svobodných individuí. Naplnění potřeb sice nikdo negarantuje, ale také je nijak neomezuje, a to ani možnost požádat jakéhokoli jiného oobčana o pomoc. Garantováno je pasivním Státem pouze to, že při nedosažení daného parametru už občan v tomto směru nemá vůči Státu žádnou povinnost, Stát mu situaci nezhorší. Občan od Státu nemá žádný štít proti rizikům, veškerá zodpovědnost je jen na něm.
* [[libertarianismus]] - všechna práva až k hranici práv souseda, všechny zodpovědnosti. Pluralita s možností dobrovolného sdružování.
 
==== Občané jako součást Státu ====
V jinak představovaných společnostech už některé potřeby garantovány jsou, v aktivitě omezovaný občan je v daném směru Státem aktivně pozdvihován na garantovanou úroveň, která je ovšem centrálně nastavena všem stejná, bez ohledu na preference toho kterého jednotlice, ba i proti nim. Garantovaná aktivní pomoc ovšem přináší náklady, aby ty dary bylo odkud brát: [[přerozdělování|Přerozděluje se]]. Výběr se děje na základě povinosti občanů, podle ideje vzájemnosti a "vyššího dobra celé společnosti", tedy na úkor jednotlivců. Je proklamována vzájemná rovnost. Občan a úředník spolu zápasí v rozdílných cílech, vzájemně si působí komplikace. Dochází ke zmechaničtění [[paušalizace|zpaušalizování]] [[sociální služby|sociálních služeb]], ze kterých se stávají továrny bez osobního přístupu: Uplatňuje se "každému to samé", ovšem bez ohledu zda takové potřeby jednotvice vůbec má nebo v jaké míře.
* [[socialismus]] - na principu [[přerozdělování]]
 
===== IdeologieObčané protijako centralismunástroje Státu =====
V extrému je garantováno vše do dané úrovně, ale také s popřením práv čehokoli nad danou úroveň. Proklamovaná vzájemná rovnost občanů je uplatňována nejen na momentální důchod, ale i celkový stav a majetek. [[Totalitarismus|Totalitární]] společnost velkého Státu je postavena na [[diktatura|diktatuře]] direktivního zestejnění: Občan se musí podvolit a přizpůsobit kategorizaci úředníka, jinak bude eliminován jako nepohodlný. Na principu nadřazenosti celku nad jednotlivcem vládne Stát, a to nejen při práci, ale i v účelu samotné existence jedince. Ten zůstává pasivní, svázán pravidly aktivního Státu. Devalvace hodnoty jednotlivce: [[kolektivismus]], [[socialistický realismus|budovatelství]], [[nucené práce]], [[eugenika]], [[pokusy na lidech]], [[kanónenfutr]].
* [[libertarianismus]] - [[volný trh]], [[Laissez fair]]
* [[komunismus]] - popření soukromého majetku, všechno je všech
* [[anarchokapitalismus]]
* [[fašismus]] - popření práva sama na sebe: ''jednota, autorita a povinnost''
 
== Související články ==