"Soubor věcí kostela sv. Vojtěcha" je od 14. 3. [[2011]] státem chráněnou kulturní památkou. Zahrnuje kostel sv. Vojtěcha na st. parc. č. 29; ohradní zeď s [[pilíř]]ovou bránou, na p. parc. č. 55; boční [[oltář]] [[Sv. Václav|sv. Václava]]; boční oltář Korunování [[Panna Marie|Panny Marie]]; [[kazatelna|kazatelnu]]; [[chór]]ovou přepážku; 14 zastavení [[Křížová cesta|Křížové cesty]] (uloženy mimo obec v depozitáři); zvon „sanktusník“ a [[hřbitov]] na pozemcích st. parc. č. 29 a p. parc. č. 55. V odůvodnění ministerstvo kultury uvádí: "Jedná se o novorománský kostel sv. Vojtěch ze 2. poloviny 19. století s barokním jádrem ze 17. století. Část mobiliáře kostela (oba boční oltáře, kazatelna a [[chór]]ová přepážka) pocházejí z původního raně barokního vybavení a ostatní (zvon a obrazy Křížové cesty) byly doplněny v [[19. století]]. Kostel sv. Vojtěcha představuje velmi kvalitní příklad sakrální architektury ve vesnickém prostředí. V neposlední řadě má kostel i nepopiratelný urbanistický význam, protože je situován na exponovaném místě v historickém jádru obce naproti zámku a Polabskému národopisnému muzeu se skanzenem lidové architektury."
Z historického mobiliáře, který byl již v roce [[1974]] zapsán do státního seznamu, se zachoval barokní hlavní oltář sv. Vojtěcha z 1. poloviny 18. století, křtitelnice datovaná rokem 1788, svícny datované rokem 1663 a zvon z roku 1667, který byl dle nápisu původně určen pro kapli přerovského zámku. Dnes z neznámých důvodů nebyl do státního seznamu zapsán zachovaný soubor raně barokního mobiliáře, který tvoří dva protějškové boční oltáře sv. Václava a Korunování Panny Marie, kazatelna a chórová přepážka. Oba oltáře představují velmi zajímavé uměleckohistorické práce variující dva typy raně barokních edikulových retáblů. Řadí se tak spolu s kazatelnou v regionu k ojediněle zachovanému souboru památek z 2. poloviny 17. století.
