Kostel svatého Vojtěcha (Přerov nad Labem): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rvv na verzi Horochodec
Řádek 49:
* '''Současný kostel''' je jednolodní stavba s půlkruhovitě uzavřeným presbytářem, obdélnou lodí se vstupní částí za štítovou stěnou zúženou. Nad západním průčelím se zvedá hranolová věž. Na severní straně presbytáře je umístěna sakristie. Loď je členěna soklem a profilovanou podstřešní římsou na bocích, v západním průčelí římsa opisuje [[štít]]. Boční stěny členěny [[lizéna|lizénovými]] rámci, uprostřed je sdružené okno, po stranách okna jednoduchá. V západním průčelí vystupuje [[rizalit]] podvěží, nároží vysazena, nad nimi vystupují hranolové nástavce s obloukovými vpadlinami a křížovými stříškami. Hlavní dveře s obloukovým nadsvětlíkem. Předsunutý portál se zalamovanou římsou sklenut valeně; na vrcholku kříž. Nad vstupem okno do prostoru za [[varhany|varhanami]], po stranách po okně v úrovni oken na bocích lodi. Střecha [[sedlová střecha|sedlová]], nad zúženou částí pultové stříšky stejného sklonu, ale nižší. Jako střešní krytina jsou použity [[bobrovka|bobrovky]]. Věž s profilovanou římsou vespod, členěna nárožními lizénami a obloučkovým [[vlys]]em. Okna [[zvonice]] prkenná se svislým výřezem v každém křídle. Nad okny [[ciferník]]y hodin. Střecha věže plechová, spodní část přechází z čtverce v dvanáctiboký [[jehlan]] s makovicí a křížem. Presbytář členěn odsazenou [[fabion]]ovou korunní římsou. Na jihu při lodi lizénové pole s pravoúhlými dveřmi a nízkým oknem obloukovým. Sakristie s odsazenou korunní římsou šikmou. Na východě obdélné okno. Střechy presbytáře a sakristie valbové, kryté bobrovkami; na sakristii část plechová. Nad presbytářem se zvedá čtyřboká sanktusová vížka pobitá plechem, s jehlancovou střechou přecházející z čtverce do osmiúhelníka. Na vrcholku makovice a dvojitý kříž. Loď plochostropá, pod stropem jednoduchá římsa. Zadní část oddělena stěnou prolomenou trojicemi [[oblouk]]ů v přízemí i v úrovni [[kruchta|kruchty]], v podvěží valené oblouky, stropy klenuté segmentovými klenbami. Vysunutá kruchta s dřevěnou [[balustráda|balustrádou]], střed s prospektem varhan předsazen. Na kruchtu a do věže se vystupuje po zatočeném dřevěném schodišti po severní straně. Triumfální oblouk valený, v základu oblouku římsová hlavice, při zemi profilovaný [[sokl]]ík. Presbytář sklenut [[koncha|konchou]] s římsou vespod a při triumfálním oblouku propojenými výsečemi, oddělenými hřebínkem. Za oltářem velký segmentový výklenek. Na jihu při vstupu za oltář půlkruhový výklenek a jižně od oltáře segmentový výklenek s dřevěnými dvoukřídlými dvířky. Do sakristie se vstupuje raně barokním [[Portál (architektura)|portálkem]] s pravoúhlými uchy spojenými kapkami. Dveře původní, s lícem do lodi skládaným krokvovitě. Na protější straně (jižní) dveře novodobé s přeneseným barokním kováním z dveří původních. Záklenek dveří a okna nad nimi segmentová. Sakristie sklenuta segmentovou klenbou, záklenky oken a dveří segmentové. V presbytáři podlaha z cementových dlaždic; v lodi [[teraco]]. Vitráže v lodi s postavami svatých: [[sv. Ludmila]], [[sv. Kateřina]], [[sv. Prokop]], [[sv. Vojtěch]], [[sv. Anna]], [[sv. Antonín Paduánský]] a [[sv. Václav]]. V sakristii vitráž s [[Palladium země české|Palladiem země české]]. Na půdě lodi podlaha z překládaných širokých prken. Krov s ležatou stolicí. Krov nad presbytářem vzpírán šikmými trámky.
 
* '''Boční oltář sv. Václava''' je umístěn v lodi, při stěně severního ramene triumfálního oblouku. Jeho protějškem je obdobně řešený boční oltář Korunování Panny Marie při jižním rameni triumfálního oblouku. Raně barokní oltář s [[retábl]]em edikulového typu z 80. let 17. století, doplněný o mladší oltářní plátno pravděpodobně v 2. polovině 19. století. Novodobá polychromie a zlacení. [[Oltářní mensa|Menza]] zděná, omítaná; oltářní retabulum dřevěné, řezané, polychromované a zlacené; obraz sv. Václava: olejomalba na plátně; rám dřevěný, profilovaný a stříbřený; výřez rámu 91,5 cm x 64,5 cm, rám 106,5×79,5 cm; obraz sv. Antonína Paduánského: olejomalba na plátně (?)‚ výřez rámu 42×45 cm; oltářní sloupky: výška 90 / 91 cm; boltcové řezané ornamenty: výška (levá strana) 51,5 cm / 27 cm + (pravá strana) 51,5 cm / 28 cm; akantové řezby: výška 21,5 / 22 cm. Oltář sestává ze dvou základních částí – prosté zděné hranolové menzy a dřevěného retáblu edikulového typu s oltářním obrazovým nástavcem. Osově vyvážená architektura oltáře je tvořena vysokým, několikrát odstupněným soklem, členěným profilovanými zalamovanými římsami, které vynášejí edikulovou část s hlavní obrazovou složkou oltáře. Před zadní stěnu je představená dvojice sloupků (s kanelurovanými a vrapovanými [[dřík]]y a stylizovanými akantovými hlavicemi) nesoucí překlad s rozeklaným segmentovým štítem. Sloupky vymezují prostor pro oltářní plátno s obrazem sv. Václava, které je zasazeno do pravoúhlého rámu s okosenými horními rohy. Středová část oltáře je rozšířena o řezané okřídlí s boltcovým ornamentem a drobnými konzolkami. Oltářní nástavec (s půlkruhově vyklenutou římsou s řezbářským dekorem s [[feston]]y, volutami a okřídlenou andílčí hlavičkou ve vrcholu) nese obraz sv. Antonína Paduánského ve tvarově bohatém rámu.
 
* '''Boční oltář Korunování Panny Marie''' je umístěn v lodi, při stěně jižního ramene [[triumfální oblouk|triumfálního oblouku]]. Jeho protějškem je obdobně řešený boční oltář sv. Václava při severním rameni triumfálního oblouku. Raně barokní oltář s retáblem edikulového typu z 80. let 17. století, doplněný o mladší oltářní plátno pravděpodobně v 2. polovině 19. století. Novodobá polychromie a zlacení. Menza zděná, omítaná; oltářní retabulum dřevěné, řezané, polychromované a zlacené; obraz Korunování Panny Marie: olejomalba na plátně; rám dřevěný, profilovaný, zlacený; výřez rámu 131×182 cm, rám 93,5×141 cm; oltářní sloupky: výška 122,5 / 123 cm; akantové řezby: výška (levá strana) 26 cm / 15,5 cm + (pravá strana) 26,5 cm / 15 cm. Oltář sestává ze dvou základních částí – prosté zděné hranolové menzy a dřevěného retáblu edikulového typu s oltářním nástavcem. Osově vyvážená architektura je tvořena odstupněným soklem se zalamovanými římsami, které vynášejí edikulovou část s hlavní obrazovou složkou oltáře. Před zadní stěnu je představená dvojice sloupků (s kanelurovanými a vrapovanými dříky a stylizovanými akantovými hlavicemi) nesoucí překlad s rozeklaným trojúhelníkovým štítem, do kterého je vložen nástavec s mariánským monogramem. Sloupky vymezují prostor pro oltářní plátno s obrazem Korunováním Panny Marie, které je zasazeno do pravoúhlého rámu s okosenými horními rohy. Středová část oltáře je rozšířena o nenápadné řezané okřídlí s akantovým ornamentem.
[[Soubor:SvVojtech Prerovnl.JPG|thumb|Kostel sv. Vojtěcha při mši]]
 
* '''Kazatelna''' je umístěna v presbytáři, na severní straně triumfálního oblouku. Raně barokní řezbářská práce z 80. let 17. století, novodobá polychromie imitující [[mramor]] a zlacení. Dřevo, polychromie imitující mramor, [[lazura|lazurní]] polychromie, zlacené detaily; výška řečniště 193 cm, výška sloupků 75,5 cm, ornamenty 55×15,5 cm. Jedná se o ustálený typ kazatelny sestávající z polygonálního řečniště ve tvaru šestibokého hranolu s tektonickou podporou v podobě balustrového sloupku a akustické stříšky kopírující půdorys řečniště. Kazatelna je přístupná ze strany presbytáře po krátkém dřevěném schodišti s plným parapetem. Charakteristickým prvkem řečniště jsou představené štíhlé sloupky (se stylizovanými akantovými hlavicemi) a zalamující se římsy. Sloupky mezi sebou vymezují obdélná zrcadla s řezaným ornamentálním dekorem. Stříšku kazatelny tradičně doplňuje řezba holubice Ducha svatého. Vrchol stříšky zdobí čtyři, do vrcholu se zbíhající zavíjené pásky ve tvaru velkolistého akantu nesoucí [[Desky zákona]].
 
* '''Chórová přepážka''' je raně barokní řezbářská práce, pravděpodobně také z 80. let 17. století. Dřevo, mladší polychromie imitující mramor; výška 73 cm, výška jednotlivých kuželek 65 cm. Jednoduchá dřevěná balustrová přepážka je osazena v rovině triumfálního oblouku. Chybí střední část přepážky – dvoukřídlá dvířka.
 
* '''Věžní zvon''' má 55,5 cm v průměru a 44,5 cm vysoký. Nahoře je mezi barokními ornamenty nápis ''Anno 1667 GROSS MICH NICOLAVS LÖW IM PRAG'', na plášti je nápis ''TENTO ZWON GEST NAKLADEM DVCHODV G. M. C. DO KAPLE ZAMKV PRZEROWSKEHO ZALOZIENI NEGSWIETEGSSI A NEROZDILNE TROGICE SWATE SPVSOBEN ZA SPRAWI W. M. R. TOHO CZASV SPRAWCE''. Zvon byl odlitý [[Mikuláš Löw|Mikulášem Löwem]] původně pro zámeckou kapli, později byl darovaný do kostela. Druhý zvon z roku 1688 pukl v roce 1867 a byl přelit až v roce 1900 Antonínem Diepoldem, třetí zvon z roku 1789 pukl v roce 1899 při vyzvánění požárního poplachu a byl přelit v roce 1903.
 
== Památková ochrana ==
"Soubor věcí kostela sv. Vojtěcha" je od 14. 3. [[2011]] státem chráněnou kulturní památkou. Zahrnuje kostel sv. Vojtěcha na st. parc. č. 29; ohradní zeď s [[pilíř]]ovou bránou, na p. parc. č. 55; boční [[oltář]] [[Sv. Václav|sv. Václava]]; boční oltář Korunování [[Panna Marie|Panny Marie]]; [[kazatelna|kazatelnu]]; [[chór]]ovou přepážku; 14 zastavení [[Křížová cesta|Křížové cesty]] (uloženy mimo obec v depozitáři); zvon „sanktusník“ a [[hřbitov]] na pozemcích st. parc. č. 29 a p. parc. č. 55. V odůvodnění ministerstvo kultury uvádí: "Jedná se o novorománský kostel sv. Vojtěch ze 2. poloviny 19. století s barokním jádrem ze 17. století. Část mobiliáře kostela (oba boční oltáře, kazatelna a [[chór]]ová přepážka) pocházejí z původního raně barokního vybavení a ostatní (zvon a obrazy Křížové cesty) byly doplněny v [[19. století]]. Kostel sv. Vojtěcha představuje velmi kvalitní příklad sakrální architektury ve vesnickém prostředí. V neposlední řadě má kostel i nepopiratelný urbanistický význam, protože je situován na exponovaném místě v historickém jádru obce naproti zámku a Polabskému národopisnému muzeu se skanzenem lidové architektury."
 
Z historického mobiliáře, který byl již v roce [[1974]] zapsán do státního seznamu, se zachoval barokní hlavní oltář sv. Vojtěcha z 1. poloviny 18. století, křtitelnice datovaná rokem 1788, svícny datované rokem 1663 a zvon z roku 1667, který byl dle nápisu původně určen pro kapli přerovského zámku. Dnes z neznámých důvodů nebyl do státního seznamu zapsán zachovaný soubor raně barokního mobiliáře, který tvoří dva protějškové boční oltáře sv. Václava a Korunování Panny Marie, kazatelna a chórová přepážka. Oba oltáře představují velmi zajímavé uměleckohistorické práce variující dva typy raně barokních edikulových retáblů. Řadí se tak spolu s kazatelnou v regionu k ojediněle zachovanému souboru památek z 2. poloviny 17. století.
 
== Dějiny farnosti ==
Řádek 69 ⟶ 78:
* Umělecké památky Čech III. Praha 1980, s. 173
* KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Díl 5. Par-Pra, Praha 2002, 5. 165–169
* Rozhodnutí Ministerstva kultury ČR o prohlášení souboru věcí kostela sv. Vojtěcha, na st. parc. č. 29 a p. parc. č. 55, k.ú. Přerov nad Labem, obec Přerov nad Labem, okres Nymburk, Středočeský kraj, za kulturní památku ze dne dne 14. 3. 2011.
 
== Externí odkazy ==