Kupní síla: Porovnání verzí

Kupní síla [[peníze|peněz]] vyjadřuje množství [[služba|služeb]] a [[zboží]], které lze při dané [[cenová hladina|cenové hladině]] koupit za určité množství peněz.,<ref>Beneš a spol.: Bankovní a finanční slovník ISBN 80-205-0357-9</ref> Cožcož prakticky znamená, že vyjadřuje, kolik si toho [[člověk]] může za konkrétní sumu koupit, platí tedy, že cena peněz je množství statků tj. zboží a služeb, kterých se člověk musí vzdát, aby získal jednotku peněz.<ref name="Drugstar">[http://myego.cz/item/mohou-odbory-zpusobit-inflaci Úvaha o vlivu odborů na inflaci]</ref>. Z čehož pramení, že jednotku peněz lze vyjádřit jako převrácenou hodnotu ceny zboží,<ref name="Drugstar" />, čili je opakem cenové hladiny. Z této definice vyplývá, že samotné vyjádření kupní síly nemá žádný smysl, ten získává teprve v okamžiku, kdy se sleduje její závislost na [[čas]]e či jiné veličině, anebo kdy se sleduje stejné zboží v rámci několika měn. Problémem okamžitého vyjádření kupní síly peněz je, že existuje nekonečné množství směnných poměrů k ostatním statkům, které se navíc nevyvíjí rovnoměrně. V případě, že sledujeme hodnotu peněz v závislosti na čase, získáme jako výsledek [[inflace|inflaci]] či [[deflace|deflaci]], kterou pak vyjadřujeme [[procento|procenty]], kdy za výchozí stav je považován nejnižší [[rok]]. V případě, že porovnáváme kupní sílu měn, hovoříme o tzv. [[parita kupní síly|paritě kupní síly]], což je pouze vyjádření, za kolik jednotek dané měny si koupíme nějaké zboží a služby. Rozsah srovnávacích produktů a služeb je definován pomocí tzv. [[spotřební koš|spotřebního koše]].<ref>[http://www.lexdata.cz/lexdata/sb_free.nsf/c12571cc00341df1c12566af007f1a09/c12571cc00341df1c12566d40074267c?OpenDocument LeXDATA 62/1994]</ref> Výsledek umožní zpětně porovnat ekonomickou úroveň dané země. Parity jednotlivých měn tak nemohou být shodné s [[měnový kurz|měnovými kurzy]], protože kurz vyjadřuje zájem o danou měnu, nikoli vyspělost ekonomiky.<ref>[http://vyzkum.hf.tul.cz/wd/index.php?content=glosar EFIS]</ref> V důsledcích [[parita kupní síly]] vyjadřuje, kolik peněz je třeba k zakoupení spotřebního koše v zemi, kde se touto měnou platí,; pokud je znám příjem sledované skupiny, lze z této hodnoty odvodit kupní sílu obyvatelstva. Pojem kupní síla je tak zcela svázán s teorií peněz, [[nabídka a poptávka|nabídkou a poptávkou]] a je součástí ekonomické teorie, v mnoha teoriích je kupní síla spíše důsledek hospodaření s penězi, než záměrně sledovaný údaj. Kupní síla se pak odvíjí od množství peněz v oběhu a od možnosti s penězi zacházet.