Kostel svatého Gotharda (Slaný): Porovnání verzí

'''Kostel svatého Gotharda ve [[Slaný|Slaném]]''' je nejvýznamnější sakrální gotickou památkou ve městě, jedinečnou dominantou historického jádra a centrem místní [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] [[Farnost|farní]] správy. Je chráněn jakoprohlášen [[kulturní památka České republiky|kulturní památkou České republiky]].<ref>{{MonumNet|název=Kostel sv. Gottharda|ID=154023|datum=2013-10-06}}</ref>

Kostel [[Svatý Gothard|sv. Gotharda]] byl založen v průběhu [[12. století]] [[Benediktini|benediktinskými]] mnichy z [[Ostrovský klášter|ostrovského kláštera]], kteří v této době ve Slaném založili expozituru pro správu majetku v okolí. Na ostrovský klášter odkazuje samotné [[patrocinium]] kostela, neboť ke sv. Gothardu měl blízký vztah vycházející s historických vazeb na mateřský klášter v [[Niederaltaich|Niederaltaichu]], kde světec působil jako [[opat]]. Za nejstarší zmínku v písemných pramenech související se založením kostela bývá někdy považován příběh o zázračném uzdravení ženy na přímluvu sv. Gotharda spojené s vystavením kostela tomuto světci, zaznamenaný v kronice [[Kanovník vyšehradský|Vyšehradského kanovníka]] k roku [[1137]]. SlanýKronikář uvádí jako lokaci svatogothardského kostela obec Slapy, což považují někteří historici za záměnu se Slaným. To se ovšem v seznamu klášterního majetku objevuje až v 21. polovině 12. století neobjevuje. NejspíšePřesnější datační určení fundace kostela v rámci 12. století tedy zatím není možné. S jistou určitostí lze naopak konstatovat, že ještě před jeho koncem [[12. století]] vznikla na místě dnešního chrámu [[Románská architektura v Česku|románská]] trojlodní [[bazilika]]. V této podobě kostel sloužil po celé [[13. století]], kdy ostrovská expozitura, později proboštství, získávala na významu, i v podmínkách nově založeného [[Královské město|královského města]] krátce po roce [[1300]], kdy v jeho bezprostřední blízkosti vniká městské [[opevnění]].

K první [[Gotická architektura|gotické]] fázi výstavby dochází v 2. polovině [[14. století]]. Byla nejspíše zahájena ještě před požárem města v r. [[1372]]. Nejdříve byla přistavěna západní [[věž]] a to ke stojícímu [[průčelí]] románské stavby, která nadále sloužila svému účelu. Její kvádříkové zdivo je v úrovni věže dodnes částečně zachováno. V další fázi byla postavena severní boční loď, kterou následovala loď hlavní s novým presbytářem, zřejmě o něco nižším než dnešní. Do [[Husitské války|husitských válek]] byla dokončena gotická trojlodní stavba. Na počátku[[huitských bouří| ]]<nowiki/>husitských bouří opouští Slaný ostrovští benediktini, kteří se do města již nevrátili a duchovní správy se na další dvě staletí ujímají nejprve utrakvističtí a později také luteránští kněží.