Jozef Tiso: Porovnání verzí

Od roku 1925 byl poslancem [[Hlinkova slovenská ľudová strana|HSĽS]] v československém parlamentu, v letech 1927 až 1929 zastával funkci [[Seznam ministrů zdravotnictví Československa|československého ministra zdravotnictví a tělesné výchovy]]. V roce 1938 se stal de facto následovníkem zesnulého předsedy strany [[Andrej Hlinka|Andreje Hlinky]] a také předsedou vlády autonomního Slovenska. Od 14. března do 26. října 1939 byl předsedou vlády a od 26. října 1939 do 8. května 1945 [[prezident]]em [[Slovenská republika (1939-1945)|Slovenské republiky]], satelitního státu [[Nacistické Německo|nacistického Německa]]. Po zvolení za prezidenta a zvláště po Salzburských jednáních v létě 1940 ztratil část politické moci v důsledku posílení fašistického předsedy vlády [[Vojtěch Tuka|Vojtěcha Tuky]]. Po vnitropolitickém mocenském zápasu se Tisovi 23. října 1942 povedlo oslabit konkurenční politické křídlo a nastolit prezidentskou [[diktatura|diktaturu]]. Od října 1942 do dubna 1945 měl Tiso oficiální titul ''Vodca a prezident''. Za Tisovy vlády bylo v roce 1942 ze Slovenska deportováno asi 58 000 Židů do německých [[vyhlazovací tábor|vyhlazovacích táborů]]. Po vypuknutí [[Slovenské národní povstání|SNP]] souhlasil s vysláním německých vojenských jednotek na zákrok proti povstalcům. Po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl zatčen [[Spojené státy americké|americkými]] jednotkami v [[Bavorsko|bavorském]] [[Altötting]]u a vydán do Československa. V Bratislavě byl pak odsouzen Národním soudem jakoza [[válečný zločinec]]vlastizradu k smrti a 18. dubna 1947 byl oběšen.