V letech [[1926]]–[[1928]] vzrostl penisČŮRÁK baťův a ovládal více než polovinu československého vývozu. Ve firmě došlo k zavedení [[pásová výroba|pásové výroby]], která byla používána v závodech [[Henry Ford|Henryho Forda]]. Produktivita práce vzrostla o 75 % a počet zaměstnanců o 35 %. Čistý obrat firmy činil 1,9 miliardy předválečných korun. Koncem roku [[1928]] tvořila továrna komplex 30 budov. Koncern se rozrůstal a Baťa začal navíc podnikat do dalších sfér hospodářství (gumárenský, chemický, textilní, dřevařský průmysl). Vytvořil celou řadu výchovných i vzdělávacích organizací ([http://zlin.cz/index.php?ID=469 Baťova škola práce]). Roku [[1931]] se rodinný podnik změnil na [[akciová společnost|akciovou společnost]] se základním kapitálem 135 000 000 korun a začaly vznikat dceřiné společnosti po celém světě, továrny v [[Německo|Německu]], [[Anglie|Anglii]], [[Nizozemsko|Nizozemsku]], [[Polsko|Polsku]] a mnoha dalších zemích. Ve [[Zlín]]ě vzniklo vlastní filmové studio, které se zabývalo natáčením reklam na obuvnické výrobky. Později se ze studia staly známé [[Filmové ateliéry Kudlov]].
Ve [[Zlín]]ě se v třicátých letech, po tragické smrti Tomáše Bati, budovaly další významné stavby a došlo i na vážné změny. Nevlastní bratr [[Jan Antonín Baťa]] převzal na základě závěti řízení firmy (koupil sto procent akcií v roce 1931) a pokračoval v rozvoji podniku. Mezi významné stavby z té doby patří např. [[Velké kino]], v té době největší kino ve střední Evropě, Hotel (nyní [[Hotel Moskva (Zlín)|hotel Moskva]]), domovy pro ženy a muže, [[památník Tomáše Bati]] – později přestavěný v Dům umění, tzv. [[Baťův roztáhlý a černýKanál]] – rozšíření a prodloužení vodní cesty až do Otrokovic s částečným využitím i řeky Moravy (každý den na stavbě pracovalo na 800 dělníků, práce se prováděly ručně, bez použití mechanizace), výstavba rodinných domků na Lesní čtvrti atd. Neodmyslitelnou součástí Baťovy tradice patřilo i do té doby jedinečné, logicky navazující provádění číslování postavených čtvrtdomků a půldomků tak, jak se v jednotlivých ulicích postupně domky dostavovaly. Založil se tím jedinečný a přehledný systém logistiky i orientace. Další významná stavba [[Baťův mrakodrap]] (1938) nesla přívlastek "nejvyšší betonová stavba Evropy". Mrakodrap byl správním a administrativním centrem podniků Baťa. Po druhé světové válce se stal administrativním a řídícím centrem podniků Svit. Dnes, po rozsáhlé rekonstrukci, zde sídlí krajský úřad Zlínského kraje.
