Ludvík II. Hornobavorský: Porovnání verzí

'''Ludvík II. Hornobavorský''' zvaný ''Přísný''<ref name="VD23">{{Citace monografie | příjmení = Vaníček | jméno = Vratislav | odkaz na autora = Vratislav Vaníček | titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-13101250–1310 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 760 | isbn = 80-7185-433-6 | strany = 23 | poznámka = Dále jen ''Velké dějiny''}}</ref> ([[němčina|něm.]] ''Ludwig der Strenge '', [[13. duben|13. dubna]] [[1229]] [[Heidelberg]] -– [[1. únor|1.]]/[[2. únor|2. února]] [[1294]]{{nejisté datum|úmrtí}} Heidelberg)<ref name="genmittLudvík">[http://www.genealogie-mittelalter.de/wittelsbacher_oberbayern/ludwig_2_der_strenge_herzog_von_bayern_+_1294.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref> byl [[Seznam bavorských vládců|bavorský vévoda]] a [[Seznam rýnských falckrabat|rýnský falckrabě]] z dynastie [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]]. Své přízvisko získal vévoda poté, co nechal stít pro podezření z nevěry svou první choť [[Marie Brabantská (1256)|Marii Brabantskou]].<ref name="VD23">''Velké dějiny'', str. 23</ref> V počáteční fázi své vlády nad Bavorskem se opakovaně utkával v bojích s českým sousedem, uzavírané mírové dohody neměly nikdy dlouhého trvání. Jako věrný [[Štaufové|štaufský]] spojenec se dostal do církevní klatby<ref name="HS21">{{Citace monografie | příjmení = Krieger | jméno = Karl-Friedrich | odkaz na autora = | titul = Habsburkové ve středověku. Od Rudolfa I. (1218-12911218–1291) do Fridricha III. (1415-14931415–1493) | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 21| isbn = 80-7203-453-7 | strany = 78-7978–79 | poznámky = Dále jen ''Habsburkové ve středověku''}}</ref> a jako příbuzný a dědic [[Konradin]]a nepřipadal pro papeže v úvahu jako římský král.<ref name="HS22">''Habsburkové ve středověku'', str. 22</ref> Roku 1273 byl jedním z volitelů Rudolfa Habsburského a stal se jeho dlouhodobým straníkem. Celý život trávil chronickými spory s mladším bratrem Jindřichem.

Ludvík byl prvorozeným synem<ref name = "genmittOta">[http://www.genealogie-mittelalter.de/wittelsbacher_pfalzgrafen_herzoege/otto_2_der_erlauchte_herzog_von_bayern_+_1253.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref> bavorského vévody [[Ota II. Bavorský|Oty II.]] a Anežky z rodu [[Welfové|Welfů]]. Po otcově smrti roku 1253<ref name = "genmittOta"></ref> společně se mladším bratrem [[Jindřich XIII. Bavorský|Jindřichem]] zdědil Bavorsko. Roku 1255 se dohodl s bratrem o rozdělení země, získal tak Rýnskou Falc s hodností kurfiřta, horní část Bavor, Ingolstadt a purkrabství řezenské.<ref name="VD23">''Velké dějiny'', str. 23</ref> Roku 1257 se jinak nespolupracujícím bratrům<ref name="VD23">''Velké dějiny'', str. 23</ref> podařilo odrazit útok mladého [[Seznam představitelů českého státu|českého krále]] [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], který požadoval vydání dědictví po hrabatech z Bogenu a vrácení Sušicka, jenž drželi Wittelsbachové jako věnné území. Český král při této třetí česko-bavorské válce se svými vojenskými zkušenostmi zcela pohořel.{{#tag:ref|Řada bojovných českých a rakouských pánů po zříceni mostu u Mühldorfu odešla po vzdání se na volný odchod a v listopadu 1257 se v [[Cham (Německo)|Koubě]] domluvil mír a předalo výkupné. Wittelsbachové svá území udrželi.<ref name="VD78-80">''Velké dějiny'', str. 78-8078–80</ref>|group="pozn."}}<ref name="VD78">''Velké dějiny'', str. 78</ref>

|4 = [[Ludvík I. Bavorský (1173-12311173–1231)|Ludvík I. Bavorský]]

|5 = [[Ludmila Přemyslovna (1170-12401170–1240)|Ludmila Přemyslovna]]

|13 = [[Matylda Anglická (1155-11891155–1189)|Matylda Anglická]]