Manuel I. Portugalský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m linkfix
Řádek 10:
| předchůdce = [[Jan II. Portugalský|Jan II.]]
| následník = [[Jan III. Portugalský|Jan III.]]
| královna = [[IzabelaIsabela Aragonská (1470)|Isabela Aragonská]]<br /> [[Marie Aragonská (1482)|Marie Aragonská]]<br /> [[Eleonora Habsburská]]
| potomstvo =
| rod =
Řádek 47:
Snahy o&nbsp;dosažení politické, ekonomické, kulturní a náboženské unifikace a prosazení rasové čistoty{{#tag:ref|Společensky významného postavení, vyšších státních úřadů a přijetí ke studiu na univerzitu mohli dosáhnout pouze ti, kteří se prokázali osvědčením o&nbsp;tzv. čistotě krve (''limpeza de sangue'' či ''pureza de sangue''), tzn. že mezi svými předky neměli žádné [[Židé|židy]], [[Maurové|Maury]] nebo [[Černoši|černochy]]|group=pozn.}} byly ke konci 15. století patrné jak na území Španělska, tak Portugalska. Obětí těchto tendencí se nevyhnutelně stali [[židé]] a [[muslim|muslimové]], kteří byli na [[Iberský poloostrov|Iberském poloostrově]] nazýváni [[Maurové]].{{#tag:ref|Jako Mauři (česky též mouřeníni) byli označováni muslimové (nikoliv pouze Arabové!) ze severní Afriky a Iberského poloostrova, ale později se termín v&nbsp;rámci portugalského a španělského chápání přenesl na muslimy na celém světě. Slovo vychází z&nbsp;faktu, že přicházeli na Iberský poloostrov ze severní Afriky, tedy z&nbsp;římské provincie Mauretánie|group=pozn.}} V&nbsp;roce [[1492]] museli židé v&nbsp;případě odmítnutí [[křest|křtu]] opustit Španělsko. Muslimy stihl stejný osud až v&nbsp;letech [[1502]]–[[1525]],{{#tag:ref|V&nbsp;roce 1502 odešli z&nbsp;Kastilie, v&nbsp;letech 1525–1526 pak z&nbsp;Aragonie.|group=pozn.}} neboť ''Katolická Veličenstva'' až do jejich povstání v&nbsp;[[Granada|Granadě]] ([[1501]]) ctila jejich právo na vyznávání Prorokovy víry, které jim zaručila po obsazení Granady a ukončení [[reconquista|reconquisty]] v&nbsp;roce [[1492]]. Asi třetina z&nbsp;nich, tedy okolo 150 000, zamířila do sousedního Portugalska. Tamější král Jan II. je sice přijal, avšak až po zaplacení poplatku a pouze na omezenou dobu 8 měsíců. Výjimku představovali schopní řemeslníci, kteří mohli zůstat trvale. Zbytek musel po uplynutí zmíněné lhůty ze země odejít, nebo se nechat [[křest|pokřtít]]. V&nbsp;opačném případě byli zotročeni. Zhruba 2000 násilně pokřtěných židovských dětí odloučených od jejich rodičů nechal král roku [[1493]] exportovat na [[Svatý Tomáš a Princův ostrov|ostrov sv. Tomáše]], který se potýkal s&nbsp;nedostatkem kolonistů. Jejich potomci tam žijí dodnes.<ref name="Staněk99"/>
 
Manuel si byl velmi dobře vědom mimořádné hodnoty, kterou židé pro stát měli. Vždyť se mezi nimi nalézali odborníci z&nbsp;řad [[lékař]]ů, [[právník]]ů, [[řemeslník]]ů, [[obchodník]]ů, [[matematik]]ů, [[astronom]]ů či [[kartograf]]ů. Proto je po svém nástupu na trůn neprodleně osvobodil z&nbsp;otroctví. Koncem roku [[1496]] se však situace výrazně změnila. Vzhledem k&nbsp;tomu, že král Manuel usiloval o&nbsp;sňatek se španělskou infantkou [[IzabelaIsabela Aragonská (1470)|Isabelou Aragonskou]], jež byla dědičkou obou v&nbsp;roce [[1474]] ve Španělsko spojených státních útvarů, tedy [[Kastilie]] a [[Aragonie]], musel přistoupit na požadavek ''Katolických Veličenstev'' spočívající ve vyhoštění všech židů a muslimů, nebo jejich křtu. V&nbsp;opačném případě by nemohl dál snít svůj sen o&nbsp;jednotné iberské monarchii pod portugalským vedením, kterým se portugalští panovníci zaobírali již od 70. let 15. století, kdy [[Alfons V. Portugalský|Alfons V.]] ve vojenské kampani ([[1474]]–[[1479]]) usiloval o&nbsp;kastilskou korunu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Arteta | jméno = Antonio Ubieto | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Španělska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 911 | isbn = 80-7106-117-4 | strany = 193}}</ref>
 
Portugalský panovník proto v&nbsp;prosinci [[1496]] stanovil desetiměsíční lhůtu, do jejíhož uplynutí měli příslušníci obou výše zmíněných komunit buď přijmout křest a nebo opustit portugalské území. Nemalá část z&nbsp;nich nakonec díky záměrnému uzavření všech přístavů s&nbsp;výjimkou lisabonského zvolila první možnost a stala se tzv. [[noví křesťané|novými křesťany]]. Z&nbsp;muslimů se zase stali tzv. [[moriskové]]. Přesto zemi opustil poměrně vysoký počet židů a Portugalsko tak přišlo o&nbsp;značnou část ekonomicky nejsilnější vrstvy obyvatelstva, což ho do budoucna negativně poznamenalo, a to nejen v&nbsp;hospodářské, ale také v&nbsp;kulturní a vědecké rovině.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Wanner | jméno = Michal | odkaz na autora = | titul = Portugalští noví křesťané a integrace světového obchodu 1580–1640 | periodikum = Historický obzor | odkaz na periodikum = | rok = 1997 | měsíc = | ročník = 8 | číslo = 1-2 | strany = 2 | url = | issn = 1210-6097}}</ref> Ti, kteří zůstali, se nicméně až do roku [[1534]], tedy do období vlády bigotního katolíka [[Jan III. Portugalský|Jana III.]], těšili ochraně ze strany Koruny, která je bránila před diskriminací. Důvody byly pochopitelně ekonomického rázu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Boxer | jméno = Charles Ralph | odkaz na autora = | titul = O império colonial português | vydavatel = Edicoes 70 | místo = Madrid | rok = 1977 | počet stran = 470 | isbn = | poznámka = Dále jen ''O império colonial português'' | strany = 297-298 | jazyk = }}</ref>
Řádek 133:
Manuel I. byl celkem třikrát ženat, pokaždé se [[Španělsko|španělskou princeznou]]. To vyjadřuje jeho snahu o&nbsp;zachování přátelských vztahů s&nbsp;jediným sousedem Portugalského království v&nbsp;Evropě – Španělskem, což mělo umožnit věnovat veškeré úsilí země expanzi do zámoří.
 
Dne [[6. říjen|6. října]] [[1497]] se jeho první manželkou stala španělská infantka [[IzabelaIsabela Aragonská (1470)|Isabela Aragonská]] ([[1470]]–[[1498]]), dcera ''[[Katolická Veličenstva|Katolických Veličenstev]]'' (jejímž prvním manželem byl tragicky zahynuvší syn Manuelova předchůdce Jana II. Alfons), která zemřela při [[porod]]uporodu svého jediného dítěte.
* Michael Portugalský (Miguel) ([[24. srpen|24. srpna]] [[1498]]–[[20. červenec|20. července]] [[1500]]), korunní princ kastilský, aragonský a portugalský. S jeho osobou byl spojen záměr sjednocení zemí jeho rodičů - Portugalska a Španělska; zemřel však jako ani ne dvouleté dítě a s ním i tato naděje.