Manuel I. Portugalský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Disambiguated: Madeira → Madeira (souostroví) (2), Goa → Velha Goa, Malaka → Malakka (město) using Dab solver |
m linkfix |
||
Řádek 10:
| předchůdce = [[Jan II. Portugalský|Jan II.]]
| následník = [[Jan III. Portugalský|Jan III.]]
| královna = [[
| potomstvo =
| rod =
Řádek 47:
Snahy o dosažení politické, ekonomické, kulturní a náboženské unifikace a prosazení rasové čistoty{{#tag:ref|Společensky významného postavení, vyšších státních úřadů a přijetí ke studiu na univerzitu mohli dosáhnout pouze ti, kteří se prokázali osvědčením o tzv. čistotě krve (''limpeza de sangue'' či ''pureza de sangue''), tzn. že mezi svými předky neměli žádné [[Židé|židy]], [[Maurové|Maury]] nebo [[Černoši|černochy]]|group=pozn.}} byly ke konci 15. století patrné jak na území Španělska, tak Portugalska. Obětí těchto tendencí se nevyhnutelně stali [[židé]] a [[muslim|muslimové]], kteří byli na [[Iberský poloostrov|Iberském poloostrově]] nazýváni [[Maurové]].{{#tag:ref|Jako Mauři (česky též mouřeníni) byli označováni muslimové (nikoliv pouze Arabové!) ze severní Afriky a Iberského poloostrova, ale později se termín v rámci portugalského a španělského chápání přenesl na muslimy na celém světě. Slovo vychází z faktu, že přicházeli na Iberský poloostrov ze severní Afriky, tedy z římské provincie Mauretánie|group=pozn.}} V roce [[1492]] museli židé v případě odmítnutí [[křest|křtu]] opustit Španělsko. Muslimy stihl stejný osud až v letech [[1502]]–[[1525]],{{#tag:ref|V roce 1502 odešli z Kastilie, v letech 1525–1526 pak z Aragonie.|group=pozn.}} neboť ''Katolická Veličenstva'' až do jejich povstání v [[Granada|Granadě]] ([[1501]]) ctila jejich právo na vyznávání Prorokovy víry, které jim zaručila po obsazení Granady a ukončení [[reconquista|reconquisty]] v roce [[1492]]. Asi třetina z nich, tedy okolo 150 000, zamířila do sousedního Portugalska. Tamější král Jan II. je sice přijal, avšak až po zaplacení poplatku a pouze na omezenou dobu 8 měsíců. Výjimku představovali schopní řemeslníci, kteří mohli zůstat trvale. Zbytek musel po uplynutí zmíněné lhůty ze země odejít, nebo se nechat [[křest|pokřtít]]. V opačném případě byli zotročeni. Zhruba 2000 násilně pokřtěných židovských dětí odloučených od jejich rodičů nechal král roku [[1493]] exportovat na [[Svatý Tomáš a Princův ostrov|ostrov sv. Tomáše]], který se potýkal s nedostatkem kolonistů. Jejich potomci tam žijí dodnes.<ref name="Staněk99"/>
Manuel si byl velmi dobře vědom mimořádné hodnoty, kterou židé pro stát měli. Vždyť se mezi nimi nalézali odborníci z řad [[lékař]]ů, [[právník]]ů, [[řemeslník]]ů, [[obchodník]]ů, [[matematik]]ů, [[astronom]]ů či [[kartograf]]ů. Proto je po svém nástupu na trůn neprodleně osvobodil z otroctví. Koncem roku [[1496]] se však situace výrazně změnila. Vzhledem k tomu, že král Manuel usiloval o sňatek se španělskou infantkou [[
Portugalský panovník proto v prosinci [[1496]] stanovil desetiměsíční lhůtu, do jejíhož uplynutí měli příslušníci obou výše zmíněných komunit buď přijmout křest a nebo opustit portugalské území. Nemalá část z nich nakonec díky záměrnému uzavření všech přístavů s výjimkou lisabonského zvolila první možnost a stala se tzv. [[noví křesťané|novými křesťany]]. Z muslimů se zase stali tzv. [[moriskové]]. Přesto zemi opustil poměrně vysoký počet židů a Portugalsko tak přišlo o značnou část ekonomicky nejsilnější vrstvy obyvatelstva, což ho do budoucna negativně poznamenalo, a to nejen v hospodářské, ale také v kulturní a vědecké rovině.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Wanner | jméno = Michal | odkaz na autora = | titul = Portugalští noví křesťané a integrace světového obchodu 1580–1640 | periodikum = Historický obzor | odkaz na periodikum = | rok = 1997 | měsíc = | ročník = 8 | číslo = 1-2 | strany = 2 | url = | issn = 1210-6097}}</ref> Ti, kteří zůstali, se nicméně až do roku [[1534]], tedy do období vlády bigotního katolíka [[Jan III. Portugalský|Jana III.]], těšili ochraně ze strany Koruny, která je bránila před diskriminací. Důvody byly pochopitelně ekonomického rázu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Boxer | jméno = Charles Ralph | odkaz na autora = | titul = O império colonial português | vydavatel = Edicoes 70 | místo = Madrid | rok = 1977 | počet stran = 470 | isbn = | poznámka = Dále jen ''O império colonial português'' | strany = 297-298 | jazyk = }}</ref>
Řádek 133:
Manuel I. byl celkem třikrát ženat, pokaždé se [[Španělsko|španělskou princeznou]]. To vyjadřuje jeho snahu o zachování přátelských vztahů s jediným sousedem Portugalského království v Evropě – Španělskem, což mělo umožnit věnovat veškeré úsilí země expanzi do zámoří.
Dne [[6. říjen|6. října]] [[1497]] se jeho první manželkou stala španělská infantka [[
* Michael Portugalský (Miguel) ([[24. srpen|24. srpna]] [[1498]]–[[20. červenec|20. července]] [[1500]]), korunní princ kastilský, aragonský a portugalský. S jeho osobou byl spojen záměr sjednocení zemí jeho rodičů - Portugalska a Španělska; zemřel však jako ani ne dvouleté dítě a s ním i tato naděje.
|