O původu druhů: Porovnání verzí

}}</ref> a obecně rozšířenou debatu bez přísných hranic mezi vědeckými otázkami a ideologickými, sociálními nebo náboženskými aspekty.<ref name="bowler177">Bowler (2003), s. 177–180.</ref> Mnoho z počátečních reakcí bylo nepřátelských, ale Darwin musel být brán vážně, jelikož jeho jméno bylo ve vědě významné a respektované. Okolo ''Původu druhů'' nevzniklo tolik kontroverzí, jako při vydání knihy Roberta Chamberse z roku 1844 ''The Vestiges of the Natural History of Creation'' (česky ''Stopy přírodních dějin stvoření''). Ta byla vědci odmítnuta,<ref name="wyhe48" /> ale přiměla širokou čtenářskou veřejnost věřit, že přírodní i lidská společnost je řízena přírodními zákony. ''O původu druhů'', jako kniha širokého veřejného zájmu, se stala spojovanou s myšlenkami společenské reformy. Její zastánci plně využili vlnu recenzí v časopisech a ''Původ'' tak vzbuzoval více zájmu než téměř všechny další vědecké práce, ačkoliv byl stále neúspěšný ve srovnání s dosud prodávanou publikací ''Stopy stvoření''.<ref>Brownová (2002), s. 102–103.</ref> Darwinova kniha ospravedlňovala vědeckou diskuzi o evolučním mechanismu a nově ražený termín [[darwinismus]] byl používán ve spojitosti s celým [[evolucionismus|evolucionismem]], nikoliv jen s jeho myšlenkami. Okolo poloviny 70. let 19. století byl evolucionismus vítězný.<ref name="bowler177" />

 

 

=== Vliv na vědeckou společnost ===

Evoluce měla méně zřejmých aplikací v [[anatomie|anatomii]] a [[morfologie|morfologii]] a zpočátku měla také malý vliv na výzkum anatomisty [[Thomas Henry Huxley|Thomase Henryho Huxleyho]].<ref name="bowler184">Bowler (2003), s. 184–185.</ref> Navzdory tomu Huxley silně podporoval Darwina a jeho myšlenku evoluce. Přesto si však vyžádal experimenty, aby ukázal, zda přírodní výběr může formovat nové druhy, a ptal se, jestli je Darwinův [[gradualismus]] vhodný pro způsobení [[speciace]] bez velkých změn z generace na generaci. Huxley chtěl udělat vědu světskou, bez náboženských zásahů, a jeho článek vydaný v květnu 1860 ve [[Westminster Review]] podporoval [[naturalismus (filosofie)|vědecký naturalismus]] více než přírodní teologii.<ref>Brownová (2002), s. 105–106.</ref><ref>Huxley (1860).</ref> Chválil Darwina za „rozšíření vlády vědy nad oblastmi myšlení, do kterých až doposud pronikala jen stěží“ a razil termín „[[darwinismus]]“ jako součást snahy zesvětštit a zprofesionalizovat vědu.<ref>Bowler (2003), s. 184.</ref> Huxley získal autoritu a založil [[X Club]], který využil deník [[Nature]] k propagaci evoluce a naturalismu, utvářejíc tak mnoho pozdní viktoriánské vědy. Později německý morfolog [[Ernst Haeckel]] přesvědčil Huxleyho, že komparativní anatomie a [[paleontologie]] mohou být použity k rekonstrukci [[fylogenetika|evolučních rodokmenů]].<ref name="bowler184" /><ref>Larson (2004), s. 108.</ref>

 

| příjmení = Lucas

| jméno = John R.

| url = http://users.ox.ac.uk/~jrlucas/legend.html

| doi = 10.1017/S0018246X00016848

 

==== Dopad mimo Velkou Británii ====