Svatokrádež: Porovnání verzí

Přidáno 37 bajtů ,  před 8 lety
globalizace --> z nedávno vloženého textu vytvořen vhodnější úvod, svatokrádež v kat. církvi do sam. sekce; -duplicitní a nehodící se interní odkazy, hostie s malým "h"
(přesun části textu z hesla Vykrádání církevních objektů v Česku)
(globalizace --> z nedávno vloženého textu vytvořen vhodnější úvod, svatokrádež v kat. církvi do sam. sekce; -duplicitní a nehodící se interní odkazy, hostie s malým "h")
'''Svatokrádež''' (lat. sacrilegium, něm. Kirchenraub, Gottesraub) z pohledu katolické církve je zneuctění posvátné věci, osoby či místa. Posvátnost (svatost) je v různých věcech podle jejich povahy formálně, příčinně nebo [[vztah]]ově.
 
Podle starověkého egyptského, řeckého a římského názoru platilo odcizení předmětů ze svatyně za jeden z největších [[zločin]]ů. Na vrahy a svatokrádežníky se nevztahovala [[amnestie]] a nesměli být pohřbeni v domácí půdě. Stejně tak křesťané chápouchápali krádež na posvátném místě, vykradení kostela, jako [[''svatokrádež]]'' ([[sacrilegium]]). V dřívějších dobách byly za svatokrádeže nejtěžší tresty církevní, jimž odpovídaly i státní zákony. Např. [[zákoník|trestní zákon]] [[císař]]e Svaté říše římské Karla V. (+1558) stanovil za násilí na řeholnici nebo krádež [[monstrance]] se sv. Hostií[[hostie|hostií]] smrt upálením. Současné světské trestní zákony však dnes většinou termín svatokrádež neznají a tak je krádež zna místposvátných zasvěcenýchmístech Bohuobvykle vyčíslena v penězích a hodnocena jako [[krádež]] památky nebo čehokoliv jiného.
 
== Svatokrádež z hlediska katolické církve ==
Rozlišují se tři druhy svatokrádeže:
#Osobní, týkající se osob, zasvěcených Božímu [[kult]]u svěcením (kněží) nebo veřejným slibem čistoty (řeholní osoby).
#Místní, týkající se míst, konsekrovaných nebo posvěcených k Božímu kultu ([[kostel]]y, [[kaple]], církevní [[hřbitov]]y) - tedy vykradení, [[odcizení]] předmětu z posvátného místa.
#Věcná, týkající se prostředků k výkonu Božího kultu: svátosti (sv. [[Hostiehostie]]), ostatky ([[relikvie]]) svatých, slova Písma svatého; dále svěcené předměty určení ([[Kalich (nádoba)|kalich]]y, [[monstrance]], [[ornát]]y, svátostky aj.).
 
Svatokrádeží je též nehodné [[svaté přijímání]], kdy přijímající není v milosti posvěcující (tzn. bez těžkých [[hřích]]ů); fyzické napadení zasvěcených osob ([[kněz]]e, [[řeholnice]]), dále [[krádež]]e v kostelech a kaplích ([[vykrádání kostelů]]), [[svatokupectví]] ([[simonie]]). Svatokrádež je těžký [[hřích]].
 
Světské trestní zákony starší doby ukládaly [[trest smrti]] za svedení [[řeholnice]], za vyloupení kostela ([[vykrádání kostelů]]) a krádež posvátných věcí.
 
Podle starověkého egyptského, řeckého a římského názoru platilo odcizení předmětů ze svatyně za jeden z největších [[zločin]]ů. Na vrahy a svatokrádežníky se nevztahovala [[amnestie]] a nesměli být pohřbeni v domácí půdě. Stejně tak křesťané chápou krádež na posvátném místě, vykradení kostela, jako [[svatokrádež]] ([[sacrilegium]]). V dřívějších dobách byly za svatokrádeže nejtěžší tresty církevní, jimž odpovídaly i státní zákony. Např. [[zákoník|trestní zákon]] [[císař]]e Svaté říše římské Karla V. (+1558) stanovil za násilí na řeholnici nebo krádež [[monstrance]] se sv. Hostií smrt upálením. Současné světské trestní zákony však dnes termín svatokrádež neznají a tak je krádež z míst zasvěcených Bohu vyčíslena v penězích a hodnocena jako [[krádež]] památky nebo čehokoliv jiného.
 
== Literatura ==