Černá sobota: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení parametrů
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m změna a kosmetika infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=památné sobotě v dějinách Izraele|druhý=českém kriminálním filmu z roku 1960|rozlišovač=film}}
{{Infobox - válka
| Střetnutí = Černá sobota<br />''Operace Agáta''
| | obrázek = Latrun detention camp.jpg
| popisek = ilustrační obrázek
| komentář = Sionističtí vůdci v [[Latrun]]u po zatčení. Zleva doprava: [[David Remez]], [[Moše Šaret]], [[Jicchak Gruenbaum]], [[Dov Josef]], Mr. Šenkarsky, [[David Hakohen]], Mr. Halperin.
| trvání = [[29. červen|29. června]] [[1946]]
| cíl = uvěznit členy [[sionismus|sionistického]] podzemí
| plánováno = správou [[Britský mandát Palestina|britského mandátu]]
| výsledek = úspěch
| místo = [[Britský mandát Palestina]]
}}
'''Černá sobota''' (sobota [[29. červen|29. června]] [[1946]]), kvůli tomu, že připadla na židovský [[šabat]], někdy také označována jako '''Černý šabat''' či dle britského kódového označení '''operace Agáta''', byla policejní a vojenská operace provedená [[Spojené království|britskou]] správou [[Britský mandát Palestina|britského mandátu Palestina]]. Vojáci a policie při operaci pátrali po ukrytých zbraních a zatýkali v [[Jeruzalém]]ě, [[Tel Aviv]]u, [[Haifa|Haifě]] a v několika desítkách osad. Kromě jiného byla rovněž uzavřena [[Židovská agentura]]. Celkový počet příslušníků britských bezpečnostních složek, které byly do operace zapojeny se podle zdrojů liší, udávají se čísla 10 tisíc, 17 tisíc a 25 tisíc. Celkem bylo zatčeno na 2700 jednotlivců, mezi nimi například i [[Moše Šaret]].<ref name="gilbert">{{Citace monografie
| příjmení = Gilbert
| jméno = Martin
| odkaz na autora = Martin Gilbert
| titul = Izrael: Dějiny
| vydavatel = BB Art
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7257-740-9
| strany = 143-144
}}</ref> Mezi britské cíle operace patřilo odrazení [[Hagana|Hagany]], [[Palmach]]u, [[Lechi]] (Sternův gang) a [[Irgun]]u od páchání dalších útoků proti britským jednotkám a představitelům, stejně tak jako odvrácení případného jednostranného vyhlášení [[Židovský stát|Židovského státu]]. Kromě toho byla britská správa vedena snahou o podpoření morálky britských vojáků.<ref name="clarke">{{Citace monografie
| příjmení = Clarke
| jméno = Thurston
| titul = By Blood and Fire
| vydavatel = Putnam
| místo =
| rok = 1981
| isbn = 978-0091452902
| kapitola = 6
| strany = 68-69
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
== Pozadí ==
Britské operaci předcházelo období zvýšeného napětí. V noci 16. června 1946 se uskutečnila [[Noc mostů]] a 17. června Lechi zaútočila na železniční společnost v Haifě. Krátce poté Irgun unesl šest britských důstojníků. Jeden z důstojníků uprchl a dva byli propuštěni. Irgun oznámil, že zbývající důstojníky propustí výměnou za zrušení trestu smrti pro dva členy Irgunu.<ref name="JVL">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Jewish Virtual Library
| titul = The Role of Jewish Defense Organizations in Palestine (1903-1948)
| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/History/defense.html
| datum přístupu = 2009-6-21
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Řádek 49:
 
Během operace došlo k odhalení úkrytů zbraní. V [[kibuc]]u [[Jagur]] nalezli britští vojáci více než 300 pušek, přibližně 100 minometů, více než 400 tisíc nábojů, zhruba 5000 granátů a 78 revolverů. Tyto nalezené zbraně byly ukázány na tiskové konferenci a všichni muži z kibucu byli uvězněni.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Irgun]]
| titul = Black Sabbath
| url = http://www.etzel.org.il/english/ac09.htm
| datum přístupu = 2009-6-21
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Řádek 64:
 
Hagana a [[Palmach]] byly odrazeny od pokračování v protibritských operacích.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Cunningham
| jméno = Alan
| titul = Palestine: The Last Days of the Mandate
| periodikum = Royal Institute of International Affairs
| rok = 1948
| měsíc = říjen
| ročník = 24
| číslo = 4
| strany = 485
}}</ref> Extremistické skupiny jako Lechi a Irgun, který v té době vedl pozdější izraelský premiér [[Menachem Begin]], však v operacích pokračovaly a své útoky dokonce zintenzivnily.<ref name="JVL"/>