Klášter Lubuš: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 6 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q1775543)
G3robot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxů
Řádek 1:
{{Infobox - klášter
| jméno = Klášter Lubuš
| obrázek = File:Church Lubiaz inside.jpg
| popisek obrázku = Farní kostel
| místo = Lubuš
| řád = [[cisterciácký řád|cisterciácký]]
| datum založení = [[1175]]
| datum zrušení = [[1810]]
| mateřský klášter = [[klášter Pforta|Pforta]]
| dceřiný klášter = [[klášter Mogila|Mogila]]<br />[[klášter Jindřichov|Jindřichov]]<br />[[klášter Kamenec|Kamenec]]<br />[[klášter Koronowo|Koronowo]]
}}
'''Klášter Lubuš''' ([[polština|polsky]] ''Opactwo Cysterskie w Lubiążu'') je [[cisterciácký řád|cisterciácký klášter]] v polském [[Lubuš]]i pocházející z [[klášter Morimond|morimondské]] filiační řady. Jedná se o nejstarší cisterciácký klášter na území [[Slezsko|Slezska]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4 | stránky = 57}}</ref>
 
Donační listina knížete [[Boleslav I. Vysoký|Boleslava I.]] pochází z roku [[1175]], ale prvotní [[konvent]] z německé [[klášter Pforta|Pforty]] údajně přišel již [[16. srpen|16. srpna]] [[1163]]. První konventní kostel byl dobudován zřejmě okolo roku 1200 a o rok později v něm byl pochován fundátor kláštera Boleslav Vysoký.<ref>{{Citace monografie
Řádek 38:
| jazyk =
| poznámky = Dále jen ''Splendor et Gloria''
}}</ref> a sloužila jako [[Piastovci|piastovské]] pohřebiště. V ''Knížecí kapli'' byly umístěny hroby slezských knížat,<ref name = "Gloria">Gloria Sacri Ordinis, str. 58</ref> jejichž štědrým donátorem byl [[Jindřich III. Hlohovský]].<ref>[http://is.muni.cz/th/13542/ff_d/disertace.txt Přemysl Bar: MONARCHIE SLEZSKÝCH JINDŘICHŮ (1201-1290).Politika - Paměť - Symbolika]</ref>Klášter se stal střediskem slezského písemnictví, vznikly zde například spisky ''Život svaté Hedviky'', ''Kronika polská'' či ''Katalog vratislavských biskupů''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Dějiny Slezska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 546 | isbn = 978-80-7277-172-1 | strany = 35}}</ref>
 
Kromě dceřiných klášterů patřil k Lubuši podřízeně také ženský [[klášter Třebnice|klášter]] v Třebnici.<ref name = "Gloria"/>
 
== Pohřbení Piastovci ==