Maďarské povstání: Porovnání verzí

|}}

'''Maďarské povstání''', nebo také '''maďarská revoluce''', bylo celonárodním povstáním proti stalinistické diktatuře a sovětské okupaci [[Maďarská lidová republika|Maďarské lidové republiky]] od [[23. říjen|23. října]] do [[10. listopad]]u [[1956]].

[[Soubor:Lapis4KJ.JPG|thumb|[[Imre Nagy]]]]

Dne [[23. říjen|23. října]] se v Budapešti konala asi 200 tisícová demonstrace na podporu změn, ke kterým dochází v [[Polsko|Polsku]].<ref name="Kontler">{{Citace monografie

| titul = Dějiny Maďarska

| odkaz na autora =

| titul = 1956 - předčasná revoluce?

| datum vydání =

| datum přístupu =

| číslo =

| url = http://www.ibabylon.cz/content/view/12/49/

}}</ref> Manifestace přerostla ve spontánní výbuch odporu obyvatelstva proti komunistickému ([[Stalinismus|stalinskému]]) režimu. Lidé se dožadovali okamžitého odchodu sovětských vojsk, svobodných voleb, zrušení [[cenzura|cenzury]] a vytvoření nové vlády a za vykřikování hesel: "''Maďaři, pojďte s námi – Rusové, táhněte domů''" a "''[[Mátyás Rákosi|Rákosi]] do [[Dunaj]]e - [[Imre Nagy|Nagy]] do vlády''" se přesunuli před budovu parlamentu.<ref name="Kontler" /><ref name="1956-10">{{Citace elektronického periodika

| jméno =

| odkaz na autora =

| titul = Poznaň/Budapešť 1956 (Strana 109.)

| datum vydání =

| měsíc vydání =

| datum aktualizace =

| ročník =

| strany =

}}</ref> Zde došlo nejprve ke zhasnutí rudé hvězdy na střeše [[Országház]]u a poté k projevu [[Imre Nagy]]e. Avšak obecný projev bývalého premiéra příliš neuklidnil atmosféru.<ref name="1956-10" /> Lidé proto začali zpívat [[Himnusz]]. (Od roku [[1949]] se totiž státní hymna hrála pouze v instrumentální verzi, jelikož její text se obrací k Bohu a to bylo pro komunistické vedení [[MLR]] samozřejmě nepřípustné).

 

Mezitím na [[Hősök tere]] došlo ke svržení 25 metrové sochy [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]].<ref name="1956-9">{{Citace elektronického periodika

| jméno =

| odkaz na autora =

| titul = Poznaň/Budapešť 1956 (Strana 9.)

| datum vydání =

| měsíc vydání =

| datum aktualizace =

| ročník =

| strany =

}}</ref> Bylo zde možno vidět i milicionáře a funkcionáře MDP a muže pohraniční stráže.<ref name="1956-9" /> Asi stotisícový dav se sjednotil a křičel jako jedním hlasem: ''Svrhnout pomník! Rusáci domů, Rusáci domů!'' Demonstranti hodili silné ocelové lano na krk dvaceti pěti metrové sochy Stalina, jiní přijížděli s náklaďáky naloženými kyslíkovými bombami a hořáky na řezání kovu a věnovali se bronzovým botám. O hodinu později socha spadla z pilíře na Náměstí hrdinů. Díky opatrnosti lidí se vše obešlo bez obětí, nikdo nebyl jakkoliv zraněn.<ref name="1956-9" />

 

 

Zhruba ve stejnou chvíli se část studentů pokoušela dostat do budovy rozhlasu a nechat odvysílat své požadavky, takzvaných [[Požadavky maďarských povstalců 1956|16. bodů]]. Byli však zajati příslušníky [[ÁVH]]. Večer v rádiu promlouvil tajemník Maďarské strany pracujících - [[Ernő Gerő]], který označil demonstranty za nepřátele národa a fašisty.<ref name="1956-10" /> Krátce nato došlo k prvním výstřelům. Členové [[ÁVH]] začali střílet na demonstranty dožadující se propuštění studentů před budovou rozhlasu. Někteří demonstranti se zmocnili zbraní a došlo k první přestřelce. Na zem padly první oběti boje za svobodu.<ref name="1956-10" /> Když poté v sanitkách přijely z ústředí ÁVH další posily, rozběsněný dav jim zbraně sebral.<ref name="SDS">{{Citace elektronického periodika

| jméno =

| odkaz na autora =

| titul = Krvavý maďarský podzim 1956

| datum vydání =

| datum přístupu =

| číslo =

| url = http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2006102302

}}</ref> O několik hodin později už bojovníci dostávali zbraně nejen od sympatizujících policistů a vojáků, ale i z jiných arzenálů.

 

[[Soubor:1956 HungarianRevolution.gif|thumb|]]

Dne [[25. říjen|25. října]] došlo před [[Országház|budovou parlamentu]] k obrovské demonstraci. Několika tisícový dav se pokojně dožadoval demise předsedy MDP - [[Ernő Gerő]]a.<ref name="1956-12">{{Citace elektronického periodika

| jméno =

| odkaz na autora =

| titul = Poznaň/Budapešť 1956 (Strana 12.)

| datum vydání =

| měsíc vydání =

| datum aktualizace =

| ročník =

| strany =

}}</ref> Avšak příslušníci tajné policie [[ÁVH]] ukrytí na střechách začali do pokojně demonstrujícího a hlavně bezbranného davu bezohledně střílet. Zmatené posádky sovětských tanků se ke střelbě rovněž připojily. Zahynulo více než 200 lidí, včetně žen a dětí, zraněno bylo více jak 300 lidí.<ref name="1956-12" /><ref name="SDS" /> Jednalo se o provokaci tajné policie, která byla příčinou pozdějšího krveprolití. Masakr zvedl novou vlnu emocí, zejména když z některých župních měst dorazily informace o podobných událostech.<ref name="Kontler" /> Téměř nikoho už v té chvíli nezajímala zpráva o odvolání Gerőa a jeho nahrazení [[János Kádár|Jánosem Kádárem]].<ref name="Kontler" /> Začal totiž obrovský hon na členy [[ÁVH]] a jejich následné lynčování a mučení. ÁVH byla tak nenáviděná, že každý její příslušník, který byl povstalci chycen, byl následně zabit, často pověšením na lampy veřejného osvětlení a do úst jim byly nacpány bankovky, jelikož tito tajní policisté vydělávali mnohem více peněz než všichni ostatní.<ref>{{Citace monografie

 

== Poslední říjnové dny ==

 

I přes odstoupení [[Ernő Gerő]]a boje nadále pokračovaly a povstání se rozšiřovalo i do jiných měst. Jednotky maďarské lidové armády přecházely na stranu povstalců a komunistický režim se začal hroutit.<ref name="1956-13">{{Citace elektronického periodika

| jméno =

| odkaz na autora =

| titul = Poznaň/Budapešť 1956 (Strana 13.)

| datum vydání =

| měsíc vydání =

| datum aktualizace =

| ročník =

| strany =

}}</ref> Stranické organizace a jí podřízená místní správa se začala rozpadat, a jejich pravomoce přebíraly nově vznikající revoluční výbory a rady.

[[Imre Nagy]] se musel rozhodnout, zda potlačit povstání sovětskými tanky, nebo se přidat na stranu revoluce a vytvořit nezávislé Maďarsko. Příští den [[27. říjen|27. října]] se rozhodl pro druhou alternativu.<ref name="Kontler" /> Představil svou novou vládu, v níž figurovali i někteří bývalí vůdcové pravicové [[FKgP]] jako [[Zoltán Tildy]] a [[Béla Kovács]].

 

Mezitím se v mnoha [[Polsko|polských]] městech objevují letáky s výzvami solidarity s Maďary a jsou organizovány manifestace na jejich podporu.<ref>{{Citace elektronického periodika

| jméno =

| odkaz na autora =

| titul = Poznaň/Budapešť 1956 (Strana 14.)

| datum vydání =

| měsíc vydání =

| datum aktualizace =

| ročník =

| strany =

}}</ref> Po celém Polsku se také konají sbírky peněz, léků a také akce dárcovství krve pro revoluční [[Maďarsko]].<ref>{{Citace elektronického periodika

| jméno =

| odkaz na autora =

| titul = Poznaň/Budapešť 1956 (Strana 15.)

| datum vydání =

| měsíc vydání =

| datum aktualizace =

| ročník =

| strany =

}}</ref>

 

 

Na zasedání sovětských vůdců dne [[31. říjen|31. října]] došlo k zásadnímu rozhodnutí. Kdy bylo rozhodnuto o potlačení revoluce (podle Sovětů „[[kontrarevoluce]]“) za pomocí armády. Maršál [[Georgij Konstantinovič Žukov]] (známý již z druhé světové války jako nejtalentovanější sovětský vojevůdce) dostal volnou ruku k vypracování plánu pro [[Operace Vichr|operaci Vichr]], někdy také nazývána [[operace Smršť]], která byla definitivně schválena [[2. listopad]]u.<ref name="SDS" /><ref name="studenavalka">{{Citace elektronického periodika

| jméno =

| odkaz na autora =

| titul = Maďarské povstání 1956

| datum vydání =

| měsíc vydání =

| datum aktualizace =

| ročník =

| strany =

}}</ref>

 

 

Když byl [[Imre Nagy]] informován o aktivizaci sovětských jednotek, naléhal na [[Organizace spojených národů|OSN]], aby se začala zabývat "''maďarskou otázkou''". Dne [[1. listopad]]u vyhlásil neutralitu Maďarska (podle rakouského vzoru) a vystoupení z [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]].<ref name="Kontler" /><ref name="1956-17">{{Citace elektronického periodika

| jméno =

| odkaz na autora =

| titul = Poznaň/Budapešť 1956 (Strana 17.)

| datum vydání =

| měsíc vydání =

| datum aktualizace =

| ročník =

| strany =

}}</ref>

 

 

[[János Kádár]] byl zpočátku nejnenáviděnějším mužem v Maďarsku a nová vláda byla naprosto izolována v nepřátelské zemi dobyté cizí armádou. I přesto, že Kádár neměl nejprve představy o porevolučním uspořádání Maďarska, nechal tvrdě potlačit poslední zbytky svobody.<ref name="Kontler2">{{Citace monografie

| titul = Dějiny Maďarska

 

Dne [[22. listopad]]u byl za pomocí lsti [[Imre Nagy]], který pobýval na jugoslávském velvyslanectví, vylákán ven a okamžitě zatčen sovětskými policejními orgány vedenými osobně [[Ivan Alexandrovič Serov|Ivanem A. Serovem]], tehdejším šéfem [[KGB]], a ihned přepraven do [[Rumunská socialistická republika|Rumunské lidové republiky]], odkud byl následně vrácen zpět do [[MLR]].<ref>[http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_nagyi.php Totalita.cz - Imre NAGY]</ref><ref name="Kontler2" />

[[Soubor:Budapest - Hungarian revolution 1956 memorial nearby Parliament.jpg|thumb|Památník Maďarského povstání poblíž [[Országház]]u v [[Budapešť|Budapešti]]]]

Přesně 31 let od popravy dne [[16. červen|16. června]] [[1989]] se v Budapešti na [[Hősök tere]] za účasti 300&nbsp;000 lidí konal jedenáctihodinový pohřeb [[Imre Nagy]]e a dalších zavražděných vůdců, včetně prázdné rakve symbolizující všechny neznámé bojovníky z povstání. Na tomto pohřbu vystoupil pozdější premiér, v té době mladý vysokoškolský student [[Viktor Orbán]] ([[Fidesz]]) se svým projevem, ve kterém otevřeně prohlásil, že je nutné jednat o stažení sovětských vojsk z Maďarska a skoncovat s komunismem.<ref>{{Citace elektronického periodika

| jméno =

| odkaz na autora =

| titul = Pád komunismu v Maďarsku - Pohřeb Imré Nagye

| datum vydání =

| měsíc vydání =

| datum aktualizace =

| ročník =

| strany =

}}</ref> Za svá slova sklidil bouřlivý potlesk. Tento akt se stal symbolem rozbřesku nové maďarské éry.<ref>{{Citace monografie

 

V den výročí počátku protikomunistického Maďarského povstání [[23. říjen|23. října]] [[1989]] byla uzákoněna změna ústavy. Téhož dne byl předseda parlamentu [[Mátyás Szűrös]] zvolen prozatímním prezidentem a v pravé poledne z balkónu [[Országház]]u slavnostně vyhlásil svobodnou Maďarskou republiku ([[Třetí Maďarská republika]]), čímž skončila komunistická vláda v Maďarsku.<ref>{{Citace monografie

| titul = Dějiny Maďarska

 

== Oslavy 50. výročí ==

[[Soubor:Kossuth crowd sept nights 01.JPG|thumb|Protest na [[Kossuth Lajos tér]]]]

V den 50. výročí začátku povstání [[23. říjen|23. října]] [[2006]] se v Budapešti opět bojovalo. Došlo totiž ke druhé velké vlně protestů za odstoupení levicového premiéra [[Ferenc Gyurcsány|Ference Gyurcsánye]] ([[MSZP]]). Tyto protesty vypukly po odhalení audionahrávky v září 2006, na níž Gyurcsány přiznává, že v zájmu volebního vítězství své [[MSZP]] lhal o skutečném stavu ekonomiky.<ref>{{Citace elektronického periodika

| jméno =

| odkaz na autora =

| titul = Maďarský premiér lhal, odhalila nahrávka

| datum vydání =

| měsíc vydání =

| datum aktualizace =

| ročník =

| strany =

}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika

| jméno =

| odkaz na autora =

| titul = Maďarská vláda lhala lidem

| datum vydání =

| měsíc vydání =

| datum aktualizace =

| ročník =

| strany =

}}</ref>

 

Během oficiálních oslav si někteří z pamětníků odmítli se socialistickým premiérem podat ruce.<ref name="aktualne2">{{Citace elektronického periodika

| jméno =

| odkaz na autora =

| titul = Maďaři znovu bojovali. 130 zraněných

| datum vydání =

| měsíc vydání =

| datum aktualizace =

| ročník =

| strany =

}}</ref> Několik stovek demonstrantů se střetlo s policisty, po kterých házely lahve a kamení. Dokonce se zmocnili starého sovětského tanku [[T-34]] a další vojenské techniky používané právě během Maďarského povstání. [[Policie Maďarské republiky|Policie]] použila k jejich rozehnání střelbu gumovými projektily, vodní děla a slzný plyn, některé demonstranty zbili obušky.<ref>{{Citace elektronického periodika

| jméno =

| odkaz na autora =

| titul = Maďarští demonstranti se zabarikádovali na mostě

| datum vydání =

| datum přístupu =

| číslo =

| url = http://zpravy.idnes.cz/madarsti-demonstranti-se-zabarikadovali-na-moste-f74-/zahranicni.asp?c=A061024_114951_zahranicni_tha

}}</ref> Podle údajů maďarské záchranné služby bylo při střetech zraněno na 130 lidí, z toho osm těžce. V nemocnici muselo být ošetřeno celkem patnáct lidí. Zhruba stovku demonstrantů policie zadržela.<ref name="aktualne2" />

 

* DURMAN, Karel. Kreml a dvojí krize roku 1956. ''Historický obzor'', 2000, 11 (1/2), s. 23-31. ISSN 1210-6097.

* {{Citace monografie

| titul = Dějiny Maďarska

* {{Citace monografie

| titul = Stručná historie států MAĎARSKO

* Johanna Granville, (První Domino) [http://books.google.com/books?id=RkaWTipqnecC&printsec=frontcover&dq=%22johanna+granville%22&lr=&as_drrb_is=q&as_minm_is=0&as_miny_is=&as_maxm_is=0&as_maxy_is=&as_brr=0&as_pt=ALLTYPES ''The First Domino: International Decision Making During the Hungarian Crisis of 1956''], Texas A & M University Press, 2004. ISBN 1-58544-298-4.

* Johanna Granville (Imre Nagy jinak známý jako špión "Volodya")[http://www.scribd.com/doc/13988893/Imre-Nagy-aka-Volodya-A-Dent-in-the-Martyrs-Halo-by-Johanna-Granville "Imre Nagy aka 'Volodya' - A Dent in the Martyr's Halo?"], ''Cold War International History Project Bulletin'', no. 5 (Woodrow Wilson Center for International Scholars, Washington, DC), Spring, 1995, pp. 28, and 34-37.