Martin Růžek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:Q12035835)
G3robot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.29b - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie
Řádek 1:
'''Martin Růžek''', vlastním jménem '''Erhard Martin''' <ref> Josef Balvín: ''Martin Růžek'', Orbis, Praha, [[1964]], str.&nbsp;89</ref>, ([[23. září]] [[1918]], [[Červený Kostelec]] – [[18. prosinec|18. prosince]] [[1995]], [[Praha]]) byl český [[herec]], dlouholetý člen činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]] v [[Praha|Praze]]. V začátku své profesionální kariéry se věnoval rovněž divadelní režii <ref>Josef Balvín: ''Martin Růžek'', Orbis, Praha, [[1964]], str.&nbsp;110 </ref>.
[[File:Růžek podpis.jpg|thumb|Podpis Martina Růžka (1983)]]
== Život ==
Studium zahájil na gymnáziu v [[Náchod]]ě. Po smrti otce ([[1927]]), který byl obchodníkem, se rodina odstěhovala do [[Hradec Králové|Hradce Králové]], kde pak bydleli v letech [[1930]] až [[1934]]. Po přestěhování do Prahy matka (rozená Růžková) obsluhovala mandl v Praze – Karlíně a Martin studoval na karlínském reálném gymnaziu a v roce [[1935]] se neúspěšně hlásil na pražskou konzervatoř <ref>Josef Balvín: ''Martin Růžek'', Orbis, Praha, [[1964]], str.&nbsp;5–7 </ref>. V roce [[1938]] maturoval a pokračoval na [[České vysoké učení technické v Praze|pražské technice]] ve studiu lesního inženýrství. Studia však nemohl nedokončit, neboť vysoké školy byly nacisty v roce [[1939]] uzavřeny. Vystřídal několik zaměstnání (číšník, úředník na magistrátě aj.) a věnoval se ochotnickému divadlu – vystupoval v Praze na amatérských scénách, např.&nbsp;divadélko "Čin" ([[1941]] [[1943]]). V roce [[1943]] spoluzaložil ochotnický soubor "D Tvář". Po jeho rozpadu účinkoval v poloprofesionální skupině Václava Laciny "Živé jeviště" (členem skupiny byl např. i [[Jiří Sovák]]) a od roku [[1944]] v satirickém divadle J.&nbsp;Snížka "Rozmarné divadlo". Po uzavření divadel nacisty pracoval v průmyslu <ref> Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;419</ref>.
 
Po válce si zvolil nejprve jako umělecký pseudonym a později i jako zákonné jméno ''Martin Růžek'' a to na památku strýce, který byl důstojníkem a kterého zavraždili fašisti <ref>Josef Balvín: ''Martin Růžek'', Orbis, Praha, [[1964]], str.&nbsp;89</ref>.
 
Teprve po osvobození republiky se začal věnovat divadlu profesionálně a vystřídal postupně několik scén:
Řádek 14:
* [[1963]] až [[1990]] - [[Národní divadlo]] v Praze (v letech [[1969]] až [[1970]] šéf [[činohra|činohry]] ND)
 
V Mladé Boleslavi začal Růžek rovněž režírovat a psal hry pro děti <ref>Josef Balvín: ''Martin Růžek'', Orbis, Praha, [[1964]], str.&nbsp;91 </ref>. Jeho herecký talent se šířeji projevil v [[Jihočeské divadlo|Jihočeském divadle]] v Českých Budějovicích, kam jej přizval tehdejší ředitel, prof.&nbsp;[[Jaroslav Hurt]] a kde spolupracoval např. s režisérem Karlem Konstantinem, který se stal po Hurtovi ředitelem divadla. I později, v brněnském Státním divadle spolupracoval se zkušenými herci jako byli Josef Skřivan, [[Karel Höger]], [[Vlasta Fabianová]], Zdenka Gräfová a režiséry, např.&nbsp;[[Jan Škoda |Janem Škodou]], Milanem Páskem a [[Aleš Podhorský|Alešem Podhorským]]. V roce 1956 se vrátil do [[Nusle|Prahy - Nuslí]] a vystupoval ve [[Divadlo na Vinohradech|vinohradském divadle]].
Od srpna [[1963]] až do konce roku [[1990]] byl členem činnohry pražského [[Národní divadlo|Národního divadla]], kde vytvořil přes padesát postav ve hrách českých i světových autorů <ref> http://archiv.narodni-divadlo.cz/</ref>.
 
Kromě své divadelní a filmové činnosti působil také v rozhlase a televizi a věnoval se natáčení audiopořadů pro děti.
Řádek 55:
* [[1946]] G.&nbsp;B.&nbsp;Shaw: ''Pygmalion'', Higgins, Středočeské divadlo Mladá Boleslav, režie Jiří Škobis
* [[1947]] [[Jiří Mahen]]: ''Janošík'', Ilčík, Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, režie Peterka
* 1947 [[William Shakespeare]]: ''Večer tříkrálový'', Malvolio, [[Jihočeské divadlo |Jihočeské divadlo]] v Českých Budějovicích, režie [[Karel Konstantin]]
* 1947 [[Alois Jirásek]]: ''Lucerna'', Sejtko, Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, režie Karel Konstantin
* [[1948]] A.&nbsp;N.&nbsp;Ostrovskij: ''Les'', Bulanov, Státní divadlo Brno, režie [[Aleš Podhorský]]
Řádek 79:
* 1984 A.&nbsp;P.&nbsp;Čechov: ''Višňový sad'', Gajev, [[Nová scéna (Praha)|Nová scéna]], režie Lubomír Vajdička
* [[1988]] [[William Shakespeare]]: ''Král Jindřich IV.'', Nejvyšší soudce, [[Národní divadlo]], režie Alois Hajda
* 1988 Eugene O´'Neill: ''Miliónový Marco'', Tebaldo, [[Národní divadlo]], režie [[Václav Hudeček (divadelní režisér)|Václav Hudeček]]
 
== Divadelní režie, výběr ==
Řádek 99:
* [[Bohumil Bezouška|B.&nbsp;Bezouška]], V.&nbsp;Pivcová, J.&nbsp;Švehla: ''Thespidova kára [[Jan Pivec|Jana Pivce]]'', Odeon, Praha, [[1985]], str.&nbsp;174
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci'', Mladá fronta, [[1978]], str.&nbsp;256, 300
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;60, 282, 337, 340, 411, ISBN 978-80-200-1502-0
* Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: ''Faustovské srdce [[Karel Höger|Karla Högera]]'', Mladá fronta, Praha, [[1994]], str.&nbsp;247, 330, ISBN 80-204-0493-7
* [[Jiří Janoušek]]: ''Tváře bez svatozáře'', Práce, Praha, [[1987]], str.&nbsp;89–97, 236
Řádek 105:
* Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;419–420
* [[František Kovářík]]: ''Kudy všudy za divadlem'', Odeon, Praha, [[1982]], str.&nbsp;263
* Z.&nbsp;Sílová, R.&nbsp;Hrdinová, [[Alena Kožíková|A.&nbsp;Kožíková]], V.&nbsp;Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]] [[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;87, 89, 91–2, 99, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
* [[Ondřej Suchý]], [[Oldřich Dudek]]: ''[[Ljuba Hermanová|Ljuba]] jako vystřižená'', Melantrich, Praha, [[1986]], str.&nbsp;18
* Marie Valtrová: ''Kronika rodu [[Rudolf Hrušínský|Hrušínských]]'', Odeon, Praha, [[1994]], str.&nbsp;226, 240, 249, ISBN 80-207-0485-X