Jan Škoda: Porovnání verzí

Odebráno 37 bajtů ,  před 6 lety
m
WPCleaner v1.29b - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie
(rozčlenění do odstavců)
m (WPCleaner v1.29b - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie)
== Život ==
=== Studium ===
Po maturitě v roce [[1914]] na reálném gymnáziu v Praze pokračoval po první světové válce v dalším studiu na Českém vysokém učení technickém a současně na [[Konzervatoř]]i v Praze ([[1920]] [[1923]]).
 
Na [[Konzervatoř]]i byl žákem profesora [[Jaroslav Hurt|Jaroslava Hurta]]. Ve dvacátých letech spolu s dalšími mladými posluchači a absolventy třídy J.&nbsp;Hurta hrál v holešovické [[Legie malých|Legii malých]] v mimoškolních veřejných představeních. Práce v tomto studiu se zúčastnili rovněž např.&nbsp;[[Jiřina Šejbalová]], [[František Salzer]], [[Jiří Frejka]], [[Erik Adolf Saudek|Erik A.Saudek]], [[Bohuš Záhorský]], [[František Muzika]], [[František Zelenka]], [[Jaroslav Ježek]], [[Saša Machov]] a další <ref> [[Ladislav Boháč]]: ''Tisíc a jeden život'', Odeon, Praha, [[1981]], str.&nbsp;31, 86</ref>.
 
Jako student Konzervatoře se stal v roce [[1921]] elévem činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]] a vystupoval zde v menších rolích až do roku [[1924]].
 
=== Režisér a ředitel ===
Následně působil jako [[režisér]] v divadle v [[Košice|Košicích]] ([[1924]] [[1926]]), ve Východočeském divadle (šéf činohry [[1926]] [[1928]]), v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] ([[1928]]/[[1929]]) a od roku [[1929]] do roku [[1937]] jako šéf činohry ve Státním divadle v [[Ostrava|Ostravě]] (s výjimkou sezóny [[1931]]/[[1932]] strávené ve Slovenském národním divadle v [[Bratislava|Bratislavě]]).
 
V letech [[1938]]/[[1939]] byl šéfem činohry Státního divadla v [[Brno|Brně]] a od konce roku [[1939]] se vrátil do Státního divadla v [[Ostrava|Ostravě]] jako šéf činohry, v roce [[1940]] se stal ředitelem.
 
Za okupace byl v roce [[1942]] zatčen <ref> Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;490</ref>, avšak následně propuštěn a zbaven funkce ředitele.
 
Od roku [[1943]] pracoval v Nezávislém divadle, Intimním divadle a režíroval pohostinsky v divadle [[Lidové divadlo Uranie|Uranie]]. V květnu [[1945]] založil spolu s dalšími ostravskými divadelníky <ref> [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;36, ISBN 978-80-200-1502-0</ref> Karlem Paloušem a scénografem Janem Sládkem v Praze „Malé realistické divadlo“ a stal se jeho ředitelem. Divadlo sídlilo v sále v malostranské Umělecké besedě.
 
Jan Škoda chtěl připojit k divadlu jako pobočnou scénu i Divadlo satiry a toto se stalo v sezóně [[1945]]/[[1946]] jeho formální součástí. V září [[1945]] přestěhoval své divadlo do bývalého Švandova divadla a nové divadlo působilo pod jménem "Realistické divadlo" <ref> [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;33–34, 36–37, ISBN 978-80-200-1502-0 </ref>. Do souboru byli angažováni například [[Jiří Dohnal]], [[Bohuš Záhorský]] a [[Jiřina Petrovická]]. [[Dramaturg]]em divadla se stal [[Erik Adolf Saudek|E.&nbsp;A.&nbsp;Saudek]], známý překladatel děl [[William Shakespeare|W.&nbsp;Shakespeara]].
 
V letech [[1950]] [[1951]] byl režisérem činohry v [[Národní divadlo|Národním divadle v Praze]]. V Národním divadle spolupracoval výhradně s divadelním scénografem [[František Tröster|Františkem Tröstrem]], kterého často zval i později ke spolupráci na svých inscenacích do Vinohradského divadla.
 
Od roku [[1951]] působil jako umělecký šéf a režisér v [[Divadlo na Vinohradech|Divadle na Vinohradech]], resp.&nbsp;ve zde působícím Divadle čs.armády (od sezóny [[1955]]/[[1956]] jako Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády) a to až do roku [[1960]].
 
=== Nejen divadlo ===
Ještě před druhou světovou válkou se stal členem [[Komunistická strana Československa|KSČ]] <ref> Z.Sílová, R.Hrdinová, A.Kožíková, V.Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]]–[[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;83, ISBN 978-80-239-9604-3 </ref>.
Byl manželem herečky Soni Neumannové, švagrem herce ND Stanislava Neumanna, zetěm básníka S.&nbsp;K.&nbsp;Neumanna.
* 1946 [[Henrik Ibsen]]: ''Opory společnosti'', Realistické divadlo
* 1946 [[William Shakespeare|W.Shakespeare]]: ''[[Večer tříkrálový]]'', Realistické divadlo
* [[1947]] Sean O´'Casey: ''Juno a páv'', Realistické divadlo
* 1947 [[Moliere]]: ''Škola manželů'', Realistické divadlo
* 1947 P.Merimée: ''Kočár nejsvětější svátosti'', Realistické divadlo
* [[1950]] [[Alois Jirásek|A.Jirásek]]/Vostřák: ''Filosofská historie'' (balet), Divadlo v [[Plzeň|Plzni]]
* 1950 A.&nbsp;P.&nbsp;Štejn: ''Čestný soud'', [[Tylovo divadlo]], 50 repríz
* 1950 A.&nbsp;N.&nbsp;Ostrovskij: ''Výnosné místo'' , Tylovo divadlo, 79 repríz
* [[1951]] J.&nbsp;A.&nbsp;Burjakovskij: ''[[Lidé, bděte!]]'', [[Národní divadlo]] (ND), 100 repríz
* 1951 [[William Shakespeare|W.Shakespeare]]: ''[[Othello (drama)|Othello]]'' , Tylovo divadlo, 80 repríz
* [[1952]] S.&nbsp;Vurgun: ''Východ slunce'', Divadlo čs.&nbsp;armády
* 1952 [[Alois Jirásek]]: ''Jan Roháč'', Divadlo čs.&nbsp;armády
 
=== Literatura ===
* Josef Balvín: ''[[Martin Růžek |Martin Růžek]]'', Orbis, Praha, [[1964]], str.&nbsp;33, 50, 51, 105–6
* [[Ladislav Boháč]]: ''Tisíc a jeden život'', Odeon, Praha, [[1981]], str.&nbsp;31, 86, 103, 213–4
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Hraje [[František Smolík]],'' Melantrich, Praha, [[1983]], str.&nbsp;329
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;20, 33, 36–7, 66, 93, 129, 130, 148, 175, 219, 220, 246–8, 250, 256, 271, 275, 289, 301, 304, 306–7, 310, 340, 349, 372, 387, 411, 419, 426, 433, 445, ISBN 978-80-200-1502-0
* [[Vlasta Fabianová]]: ''Jsem to já?,'' Odeon, Praha, [[1993]], str.&nbsp;73, 102–3, 107–9, 222–3, 307, 313, ISBN 80-207-0419-1
*Zdeněk Hedbávný: ''Divadlo [[Větrník (divadlo)|Větrník]]'', Panorama, Praha, [[1988]], str.&nbsp;144
* [[František Kovářík]]: ''Kudy všudy za divadlem'', Odeon, Praha, [[1982]], str.&nbsp;258, 261, 263, 279, 280, 282
* [[Ladislav Pešek]]: ''Tvář bez masky'', Odeon, Praha, [[1977]], str.&nbsp;223
* [[Jaroslav Průcha]]: ''Má cesta k divadlu'', [[1975]], vyd.&nbsp;Divadelní ústav, Praha, str.&nbsp; 166, 261
* Z.&nbsp;Sílová, R.&nbsp;Hrdinová, [[Alena Kožíková|A.&nbsp;Kožíková]], V.&nbsp;Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]] [[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;68, 83, 85–7, 89, 91, 95, 103, 107, 115, 180–3, 194, ISBN 978-80-239-9604-3
* Alena Urbanová: ''[[Vítězslav Vejražka]],'' Orbis, Praha, [[1963]], str.&nbsp;48, 70, 96–8, 100
* Marie Valtrová: ''Kronika rodu [[Rudolf Hrušínský|Hrušínských]],'' Odeon, Praha, [[1994]], str.&nbsp;182, ISBN 80-207-0485-X
138 738

editací