Hohenzollernové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 10644478 uživatele 37.4.64.18 (diskuse) zrušena - revert, u takové rozsáhlé úpravy by to chtělo zdůvodnění
G3robot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.29b - Opraveno pomocí WP:WCW - Články obsahující řídicí znaky Unicode - Opravy pravopisu a typografie
Řádek 34:
[[Soubor:De Merian Sueviae 132.jpg|thumb|200px|[[Hrad Hohenzollern]], sídlo Hohenzollernů, mědirytina z roku 1650]]
 
=== Hrabata Zollernští (1061-12041061–1204) ===
* [[Burkhard I. Zollernský|Burkhard I.]] - [[1061]]-[[1125]]
* [[Fridrich I. Zollernský|Fridrich I.]] - [[1125]]-[[1142]], syn Burkharda
* [[Fridrich II. Zollernský|Fridrich II.]] - [[1142]]-[[1171]], syn Fridricha I.
* [[Fridrich III. Zollernský|Fridrich III.]] - [[1171]]-[[1200]], syn Fridricha II., byl také purkrabím norimberským
 
[[Fridrich III. Zollernský|Fridrich III.]] hrabě ze Zollernu byl věrný sluha římský císařů [[Fridrich Barbarossa|Fridricha Barbarossy]] a [[Jindřich VI. (císař)|Jindřicha VI.]]. V roce [[1185]] se oženil se [[Sofie Raabs|Sofií Raabs]], dcerou [[Conrád II. Norimberský|Konráda II.]], [[purkrabí]]ho Norimberského. Právě po smrti [[Konrád II. Norimberský|Konráda II.]], který zemřel bez mužských dědiců, [[Fridrich III. Zollernský|Fridrich III.]] získal jako manžel dědičky purkrabství Norimberské a stal se purkrabím [[Fridrich III. Zollernský|Fridrichem I. Norimbersko-Zollernským]]. Příjmení rodu bylo změněno na '''''Hohenzollern'''''.
Řádek 90:
{{Podrobně|Braniborsko-Ansbach}}
 
* [[Fridrich I. Braniborský|Fridrich I.]] - ([[1398]]-[[1440]]), také markrabě Braniborska-Kulmbachu
* [[Albrecht III. Achilles]] - ([[1440]]-[[1486]]), jeho syn, také markrabě Braniborska-Kulmbachu
* [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridrich II.]] - ([[1486]]-[[1515]]), jeho syn, také markrabě Braniborska-Kulmbachu
* [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiří Pius]] - ([[1515]]–[[1543]])
* [[Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský|Jiří Fridrich I.]] - ([[1543]]–[[1603]]), jeho syn, také markrabě Braniborska-Kulmbachu, vévoda Braniborska-Jägerndorfu a pruský regent
Řádek 107:
V roce [[1791]] se kníže Kristíán II. Fridrich vzdal suverenity jeho knížectví ve prospěch pruského krále [[Fridrich Vilém II. Pruský|Fridricha Viléma II.]]
 
=== Markrabata braniborsko-Kulmbašská (1398-16041398–1604), později braniborsko-bayreuthská (1604–1791) ===
[[Soubor:Wappen Kulmbach.svg|right|110px|Znak Braniborska-Kulmbachu]]
{{Podrobně|Braniborsko-Kulmbach|Braniborsko-Bayreuth}}
 
* [[Jan III. Norimberský|Jan I.]] - ([[1398]]-[[1420]])
* [[Fridrich I. Braniborský|Fridrich I.]] - ([[1398]]-[[1440]]), také markrabě Braniborska-Ansbachu
* [[Jan II. Braniborsko-Kulmbašský|Jan II.]] - ([[1440]]-[[1420]])
* [[Albrecht III. Achilles]] - ([[1457]]-[[1464]]), také markrabě Braniborska-Ansbachu a braniborský kurfiřt
* [[Fridrich II. Braniborský|Fridrich I.]] - ([[1486]]-[[1486]]), také braniborský kurfiřt
* [[Zikmund Bayreuthský|Zikmund]] - ([[1486]]-[[1495]])
* [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridrich II.]] - ([[1495]]-[[1515]]), také markrabě Braniborska-Ansbachu
* [[Kazimír Braniborský|Kazimír]] - ([[1515]]-[[1527]])
* [[Albrecht Alcibiades Braniborský|Albrecht II. Alcibiades]] - ([[1527]]-[[1553]])
* [[Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský|Jiří Fridrich I.]] - ([[1553]]-[[1603]]), také markrabě Braniborska-Kulmbachu, vévoda Braniborska-Jägerndorfu a pruský regent
[[Soubor:Wappen von Bayreuth.png|right|110px|Znak Braniborska-Bayreuthu]]
 
* [[Kristián Braniborsko-Bayreuthský|Kristián I.]] - ([[1603]]-[[1655]])
* [[Kristián Ernst Braniborsko-Bayreuthský|Kristián II. Ernst]] - ([[1655]]-[[1712]])
* [[Jiří Vilém Braniborsko-Bayreuthský|Jiří I. Vilém]] - ([[1712]]-[[1726]])
* [[Jiří Fridrich Karel Braniborsko-Bayreuthský|Jiří Fridrich II.]] - ([[1726]]-[[1735]]), předtím markrabě Braniborska-Ansbachu
* [[Fridrich Braniborsko-Bayreuthský|Fridrich IV.]] - ([[1735]]-[[1763]])
* [[Fridrich Kristián Braniborsko-Bayreuthský|Fridrich V. Kristián]] - ([[1763]]-[[1769]])
* [[Kristián II. Fridrich Braniborský|Kristián II. Fridrich]] - ([[1769]]-[[1791]]), také markrabě Braniborska-Ansbachu
 
V roce [[1791]] se kníže Kristián II. Fridrich vzdal suverenity jeho knížectví ve prospěch pruského krále [[Fridrich Vilém II. Pruský|Fridricha Viléma II.]]
Řádek 145:
 
* [[Fridrich I. Braniborský|Fridrich I.]] - ([[1415]]–[[1440]]), od r. [[1426]] byl markrabětem jeho syn Jan, kurfiřtem však zůstal do smrti
** [[Jan Braniborský]] - ([[1426]]-[[1440]]), syn Fridricha I., byl pouze markrabětem, kurfiřtem byl jeho otec až do smrti
* [[Fridrich II. Braniborský|Fridrich II. Železný]] - ([[1440]]–[[1470]])
* [[Albrecht III. Achilles]] - ([[1470]]–[[1486]])
Řádek 156:
* [[Jiří Vilém Braniborský|Jiří Vilém]] - ([[1619]]–[[1640]]), syn Jana Zikmunda
* [[Fridrich Vilém I. Braniborský|Fridrich Vilém I.]] - ([[1640]]–[[1688]])
* [[Fridrich III. Braniborský|Fridrich III.]] - ([[1688]]-[[1713]](1701) - od r. [[1701]] také pruský král
 
Když se v roce [[1701]] stal braniborský markrabě a kurfiřt [[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] pruským králem [[Fridrich I. Pruský|Fridrichem I.]], stal se titul markraběte a kurfiřta braniborského jedním z titulů pruského krále a pozbyl funkce hlavního titulu. Braniborští vládci, kteří byli zároveň pruskými králi, jsou uvedeni zde pod číslováním jako pruští králové.
 
* [[Fridrich Vilém I. Pruský|Fridrich Vilém I.]] - ([[1713]]-[[1740]]), syn kurfiřta Fridricha III. (krále Fridricha I.)
* [[Fridrich II. Veliký]] - ([[1772]]-[[1786]]), [[kurfiřt]] jako ''Fridrich IV.''
* [[Fridrich Vilém II. Pruský|Fridrich Vilém II.]] - ([[1786]]-[[1797]]), kurfiřt jako ''Fridrich Vilém I.''
* [[Fridrich Vilém III. Pruský|Fridrich Vilém III.]] - ([[1797]]-[[1840]]), kurfiřt jako ''Fridrich Vilém II.''
 
Za vlády kurfiřta Fridricha Viléma IV. (pruský král Fridrich Vilém III.) v roce [[1806]] bylo Braniborské kurfiřtství (markrabství) plně začleněno do Pruského království v důsledku rozpadu [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a tím zániku [[kurfiřt]]ských hodností. V rámci Pruska se Braniborsko stalo provincií Braniborsko, ale titul markraběte braniborského si pruští králové ve své titulatuře ponechali.
Řádek 189:
Málo známým faktem je, že braniborští Hohenzollernové měli po smrti krále [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] velmi blízko k získání českého trůnu, podle pravidel legitimní přemyslovské [[primogenitura|primogenitury]]. Po jeho smrti (nepočítáme-li vládu Jiřího z Poděbrad) sice nastoupil syn jeho sestry [[Alžběta Habsburská (1436)|Alžběty]] [[Vladislav Jagellonský]] jako její prvorozený syn. [[Alžběta Habsburská (1436)|Alžběta]] ale nebyla prvorozená sestra [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]], tou byla [[Anna Habsburská (1432-1462)|Anna]], která byla v roce [[1446]] provdána za [[Vilém III. Saský|Viléma III. Saského]]. Tento pár měl pouze dvě dcery, na které by dědictví podle primogenitury přešel nárok. Starší [[Markéta Saská (1449-1501)|Markéta]] se v roce [[1476]] provdala za kurfiřta [[Jan Cicero Braniborský|Jana Cicera]] z rodu Hohenzollernů. Ten by se pak z jejího práva stal podle zásad primogenitury dědičným králem Janem II. Jelikož ale bylo České království v té době volenou monarchií, stal se po volbě českých stavů novým českým králem [[Vladislav Jagellonský]] a po něm jeho syn [[Ludvík Jagellonský]].<ref>http://www.alesmatura.websnadno.cz/Cesti_panovnici.html</ref>.
 
=== Pruští vévodové (1525-17011525–1701) ===
[[Soubor:POL Prusy książęce COA.svg‎‎svg|right|120px|Znak Pruského království]]
{{Podrobně|Pruské vévodství|Prusko}}
 
Dalším krokem v rozmachu rodové moci Hohenzollernů byla sekularizace pruských majetků [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]] v roce [[1525]], kterou provedl tehdejší [[Velmistři řádu německých rytířů|řádový velmistr]] [[Albrecht Braniborský]] z Ansbašské linie, který přijal roku [[1525]] luteránskou reformaci a posléze se stal prvním pruským vévodou (knížetem) jako Albrecht I. [[Pruské vévodství]] se stalo polským [[léno|lénem]]. Když v roce [[1618]] zemřel jeho syn Albrecht Fridrich bez mužských dědiců, zdědil pruské vévodství braniborský kurfiřt. Od té doby byly [[Prusy knížecí]] spojeny s [[Braniborské markrabství|Braniborským markrabstvím]], kde vládli rovněž Hohenzollernové, v jeden stát ([[Braniborsko-Prusko]]) se silně německým charakterem. Hlavním městem se stal [[Berlín]]. „Velký [[kurfiřt]]“ [[Fridrich Vilém I. Braniborský|Fridrich Vilém]] ([[1640]]-[[1688]]) dosáhl zrušení vazalských závazků a [[19. září]] [[1657]] [[Velavská smlouva|velavskou smlouvou]] i zrušení lenního poměru k Polsku, což bylo uznáno [[3. květen|3. května]] [[1660]] [[Olivský mír|olivským mírem]] i ostatními mocnostmi. Na rozdíl od západní části nového státu (Braniborska) se východní část (Prusko) nestala součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské národa německého]].
 
* [[Albrecht Braniborský|Albrecht I.]] - ([[1525]]–[[1568]])
Řádek 200:
* [[Jiří Vilém Braniborský|Jiří Vilém]] - ([[1619]]–[[1640]]), syn Jana Zikmunda
* [[Fridrich Vilém I. Braniborský|Fridrich Vilém]] - ([[1640]]–[[1688]])
* [[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]] - ([[1688]]-[[1701]]), zároveň braniborský kurfiřt, od roku [[1701]] pruský král
 
V roce [[1701]] se pruský vévoda a zároveň braniborský kurfiřt Fridrich I. (III.) stal pruským králem Fridrichem I.
Řádek 212:
</gallery>
 
=== Pruští králové (1701-19181701–1918) ===
[[Soubor:Wappen_Deutsches_Reich_-_Königreich_Preussen_(Grosses).png‎‎png|right|150px|Znak Pruského království]]
{{Podrobně|Pruské království|Prusko}}
 
Řádek 220:
V roce [[1701]] tedy přijal tehdejší braniborský a pruský panovník titul „král v Prusku“ (něm. ''König in Preußen'') a v rámci obtížně akceptovaného kompromisu s [[císař]]em byl tedy svrchovaným panovníkem pouze na územích mimo Říši, v tzv. [[Prusy knížecí|Prusích knížecích]]; jednalo se také o ústupek [[Polské království|Polsku]], jež ovládalo tzv. [[Prusy královské]] a také argument, proč se pruský panovník nemohl titulovat „král Pruský“ (něm. ''König von Preußen'').
 
Korunovaci [[Fridrich I. Pruský|Fridricha I.]] pruským králem předcházelo založení [[Řád černé orlice|Řádu Černé orlice]]. [[18. leden|18. ledna]] [[1701]] [[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]] byl v okázalé ceremonii korunován v [[Königsberg]]u, při níž si sám vložil korunu na hlavu a na hlavu své ženy a až poté se nechal pomazat. [[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]] (1701-17131701–1713) byl kromě [[Vilém I. Pruský|Viléma I.]] (1861-18881861–1888) jediným korunovaným pruským králem.
 
Zbytek [[18. století]] a také [[19. století]] bylo ve znamení prusko-rakouských sporů o středoevropskou hegemonii. Vítězné [[války o rakouské dědictví]] přinesly Hohenzollernům v r. [[1742]] [[Slezsko]]. Po prvním [[dělení Polska]] v roce [[1772]] získali Hohenzollernové „královské Prusko“ a změnili svůj titul na krále pruského (něm. ''König von Preußen''). Růst moci po dalších děleních Polska, [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] a zániku [[Svatá říše římská národa německého|Svaté říše římské národa německého]] byl završen vítězstvím v [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] v roce [[1866]]
Řádek 235:
{{Podrobně|Dějiny Pruska}}
 
[[Soubor:Wappen Preußen.png‎‎png|right|120px|Malý znak Pruského království]]
==== králové v Prusku ====
* [[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]] - ([[1701]]-[[1713]]), zároveň braniborský kurfiřt a markrabě
* [[Fridrich Vilém I. Pruský|Fridrich Vilém I.]] - ([[1713]]-[[1740]]), přezdívaný ''král voják'', zároveň braniborský kurfiřt a markrabě
* [[Fridrich II. Veliký]] - ([[1740]]-[[1772]]), změnil titul na krále pruského, zároveň braniborský kurfiřt a markrabě
 
==== králové Pruska ====
 
V letech [[1772]]-[[1795]] se Prusko zúčastnilo trojího [[dělení Polska]] a získalo tak rozsáhlá území na východě, mezi nimiž měly pro Prusko největší význam právě tzv. [[Prusy Královské]] (pozdější Západní Prusko). Tehdejší „král v Prusku“ [[Fridrich II. Pruský|Fridrich II. ''Veliký'']] se tedy již mohl titulovat jako „král Pruský“ (něm. ''König von Preußen'').
 
* [[Fridrich II. Veliký]] - ([[1772]]-[[1786]]), změnil titul na krále pruského, zároveň braniborský kurfiřt a markrabě
* [[Fridrich Vilém II. Pruský|Fridrich Vilém II.]] - ([[1786]]-[[1797]]), zároveň braniborský kurfiřt a markrabě
* [[Fridrich Vilém III. Pruský|Fridrich Vilém III.]] - ([[1797]]-[[1840]]), zároveň braniborský kurfiřt a markrabě
* [[Fridrich Vilém IV. Pruský|Fridrich Vilém IV.]] - ([[1840]]-[[1861]])
* [[Vilém I. Pruský|Vilém I.]] - ([[1861]]-[[1888]]), [[regent]] za bratra Fridricha Viléma, později sám král, od roku [[1871]] také německý císař.
 
<gallery caption="Galerie" perrow="4">
Řádek 261:
</gallery>
 
=== Němečtí císařové (1871-19181871–1918) ===
[[Soubor:Wappen Deutsches Reich - Reichswappen (Grosses).png|right|160px|Znak Německých císařů]]
{{Podrobně|Německý císař|Německé císařství}}
 
V letech [[1870]]-[[1871]] pak [[Prusko]] po boku dalších německých států bojovalo proti Francii v [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]]. Pruské vítězství v [[Prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]] dalo vzniknout [[Německé císařství|Německému císařství]] (s oficiálním názvem [[Německá říše]] ([[18. leden|18. ledna]] [[1871]]), v níž se [[Prusko]] stalo největší spolkovou zemí<ref>Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3</ref>. V této [[federace|federaci]] 26 [[stát]]ů byli pruští králové dědičnými předsedy s titulem [[Německý císař|Německého císaře]] (něm. ''Deutscher Kaiser'') až do porážky Německa v [[První světová válka|první světové válce]] v r. [[1918]]. Po celou existenci [[Německé císařství|Německého císařství]] byli němečtí císařové zároveň pruskými králi a byli tedy titulováni ''"Jeho císařské a královské veličenstvo"''<ref>[http://web.archive.org/web/20070314063126/http://regiments.org/biography/royals/1859wilG.htm Tituly německého císaře a pruského krále Viléma II.]</ref>.
 
* [[Vilém I. Pruský|Vilém I.]] - ([[1871]]-[[1888]]), první císař, v letech [[1861]] až [[1871]] pruský král.
* [[Fridrich III. Pruský|Fridrich III.]] - ([[1888]]), vládl jen 99 dní.
* [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]] - ([[1888]]-[[1918]]), poslední německý císař, abdikoval roku [[1918]].
 
<gallery caption="Galerie" perrow="5">
Řádek 281:
Hlava dynastie Hohenzollernů je a až do vyhynutí této linie bude z mladší franské linie. Hlava dynastie je zároveň německým císařem a pruským králem, i když po roce [[1918]] pouze titulárním. Po [[Německá revoluce|listopadové revoluci v Německu]] odešel císař [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]] do nizozemského exilu, kde jako hlava dynastie dožil. Když v roce [[1941]] zemřel, stal se hlavou dynastie jeho syn, poslední německý korunní princ [[Fridrich Vilém Pruský|Fridrich Vilém]]. [[Fridrich Vilém Pruský|Fridrich Vilém]] však zemřel jen o 10 let později v roce [[1951]] hlavou dynastie se stal jeho syn a vnuk Viléma II. princ [[Ludvík Ferdinand Pruský (1907)|Ludvík Ferdinand]]. Současnou hlavou dynastie je jeho syn a pravnuk posledního německého císaře [[Vilém II. Pruský|Viléma II.]], princ [[Jiří Fridrich Pruský|Jiří Fridrich]].<ref>[http://www.heraldica.org/topics/royalty/hohenzollern_case.htm Následnictví německého trůnu]</ref>
 
* [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]] - ([[1918]]-[[1941]]), poslední německý císař, abdikoval roku [[1918]].
* [[Vilém Pruský (1882-1951)|korunní princ Vilém]] - ([[1941]]–[[1951]]), jeho syn, poslední německý korunní princ
* [[Ludvík Ferdinand Pruský (1907)|Ludvík Ferdinand]] - ([[1951]]–[[1994]]), jeho syn
Řádek 301:
* původní části byly v roce [[1623]] povýšeny na říšská knížectví
* tyto dvě knížectví byla v letech [[1849]] a [[1850]] prodána franské větvi a připojena k Prusku
* v letech [[1858]]-[[1862]] byl bývalý kníže [[Karel Antonín Hohenzollern-Sigmaringenský]] pruským ministerským předsedou
* a nakonec v roce [[1869]] získal jeho druhorozený syn Karel dědičně rumunský trůn.
 
=== Hrabata Hohenzollernská (1204–1575) ===
[[Soubor:Wappen Hechingen.svg‎‎svg|right|120px|Rodový znak rodu Hohenzollernů]]
{{Podrobně|Hohenzollernsko}}
 
Řádek 337:
* [[Jan Kryštof Hohenzollern-Haigerlochský]] - (1601–1623)
* [[Jan Hohenzollern-Haigerlochský]] - (1601–1630)
* V letech [[1630]]-[[1681]] - bylo součástí knížectví Hohenzollern-Sigmaringen
* [[František Antonín Hohenzollern-Haigerlochský]] - (1681–1702)
* [[Ferdinand Antonín Hohenzollern-Haigerlochský]] - (1702–1750)
Řádek 388:
{{Podrobně|Hohenzollernsko|Provincie Hohenzollernsko}}
 
Kníže Karel Anton však nezůstal "s prázdnou". V letech [[1858]]-[[1862]] byl pruským ministerským předsedou a po smrti knížete Konstantina z [[Hohenzollern-Hechingen]]u (jelikož s ním vymřela linie) získal Karel Anton dědičná práva linie [[Hohenzollern-Hechingen]] a v roce [[1869]] změnil svůj titul (a příjmení) na knížete Hohenzollerského, jeho potomci se tak stali z princů Hohenzollern-Sigmaringenských princi Hohenzollernskými.
 
* [[Karel Antonín Hohenzollernský|Karel Antonín]] - (1850–1885), prodal knížectví Prusku, v roce 1869 se stal hlavou celé švábské linie
Řádek 404:
Jelikož rumunský král Karel I. neměl potomky, stal se jeho vnuk a syn jeho bratra Leopolda, princ Ferdinand Hohenzollernský v roce [[1914]] rumunským králem a jeho potomstvo (syn Karel II. a vnuk Michal I.) vládlo v Rumunsku až do roku [[1947]], kdy byl [[Michal I. Rumunský|Michal I.]] svržen komunistickým převratem.
 
=== Rumunští králové (1881-19471881–1947) ===
[[Soubor:Kingdom of Romania - Big CoA.svg|right|160px|Znak Rumunského království]]
{{Podrobně|Rumunský král|Rumunské království}}
Řádek 412:
Jelikož rumunský král Karel I. neměl potomky, stal se jeho synovec (syn jeho bratra Leopolda), princ Ferdinand Hohenzollernský v roce [[1914]] rumunským králem a jeho potomstvo (syn Karel II. a vnuk Michal I.) vládlo v Rumunsku až do roku [[1947]], kdy byl [[Michal I. Rumunský|Michal I.]] svržen komunistickým převratem.
 
* [[Karel I. Rumunský|Karel I.]] - ([[1881]]-[[1914]]), v letech [[1866]] - [[1881]] byl ''vládcem (domnitorem)'' Rumunska.
* [[Ferdinand I. Rumunský|Ferdinand I.]] - ([[1914]]-[[1927]]), synovec krále [[Karel I. Rumunský|Karla I.]].
* [[Michal I. Rumunský|Michal I.]] - ([[1927]]-[[1930]]), první vláda, syn krále [[Karel II. Rumunský|Karla II.]].
* [[Karel II. Rumunský|Karel II.]] - ([[1930]]-[[1940]]), roku [[1940]] abdikoval a opustil zemi.
* [[Michal I. Rumunský|Michal I.]] - ([[1940]]-[[1947]]), druhá vláda,syn krále [[Karel II. Rumunský|Karla II.]], abdikoval během komunistického převratu.
 
<gallery caption="Galerie" perrow="5">