Splavovací nádrž: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+krkonoše |
|||
Řádek 4:
Místní název pro tyto nádrže se v různých oblastech liší.
* Na [[Šumava|Šumavě]] se nazývají jezírka ([[Boubínské jezírko]], [[Jelení jezírko]], [[Žďárské jezírko]]).
* V [[Beskydy|Beskydech]] či [[Novohradské hory|Novohradských horách]] ([[Huťský rybník]], [[Kapelníkův rybník]], [[Pohořský rybník]], [[Zlatá Ktiš]]) se nazývají klausy<ref>z [[němčina|německého]] ''Klause''</ref>.
* V [[Krkonoše|Krkonoších]] byla plavební zařízení budována nákladem královské komory a kutnohorského úřadu. Na tocích vznikala [[hrablo|hrabla]] k zachycování plaveného dříví a přehrady (klauzy či klauzury) k regulaci množství vody v řece. První klauzy zde byly vystavěny v roce 1567, rok poté, co těžaři dorazili do Krkonoš. Na mapě Krkonoš od Simona Hüttela jsou klauzy zakresleny na řekách [[Malá Úpa (řeka)|Malé Úpě]], na [[Velká Úpa|Velké Úpě]] v [[Obří důl|Obřím dole]], na potoce pod vsí [[Lysečina|Lysečiny]] a v [[Janské Lázně|Janských Lázních]]. Přehrady byly buď zděné, zemní nebo ze dřeva.
* Na [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] se nazývají klauzury<ref>z [[latina|latinského]] ''clausura''</ref> a byly zde vybudovány německými kolonisty v době, kdy tato oblast patřila do [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. Poslední dochovaná klauzura v [[
== Poznámky ==
| |||