Wikipedie

Východoněmecké povstání: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m napřímení odkazu
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 601 editací
m sjednocení parametrů; kosmetické úpravy
Řádek 2:
| Střetnutí= Výcodoněmecké povstání
| konflikt = [[Studená válka]]
| image obrázek = [[Soubor:Stamp Germany 2003 MiNr2342 17. Juni.jpg|300px]]
| popisek = ilustrační obrázek
| komentář = Německá [[poštovní známka]] vydaná 17. června 2003 k 50. výročí povstání
| trvání = [[16. červen|16.]] - [[18. červen]] [[1953]] <br />
v některých obcích ještě do [[červenec|července]] [[1953]]
| místo = [[Německá demokratická republika]]
| příčina = Příliš vysoké normy <br />
Předchozí povstání <br />
Špatné životní podmínky
| výsledek = Potlačení povstání
| Území =
| strana1 = {{flagicon|NDR 1949}} [[Německá demokratická republika|Východoněmečtí]] občané
| strana2 = {{flagicon|NDR 1949}} [[Německá demokratická republika]] <br />
{{flagicon|Sovětský svaz}} [[Sovětský svaz]] (od [[17. červen|17. června]] [[1953]])
| velitel1 =
| velitel2 = {{flagicon|NDR 1949}} Frtiz Selbmann <br />
{{flagicon|Sovětský svaz}} [[generálmajor|genmjr.]] Dibrov
| síla1 = '''Dopoledne 16. červen:'''
* asi 300 stavebních dělníků
'''Brzké odpoledne 16. červen:'''
Řádek 26 ⟶ 27:
'''18. červen:'''
* 500 000 dělníků
| síla2 = {{flagicon|NDR 1949}} Východoněmecká policie <br />
{{flagicon|Sovětský svaz}} Sovětská okupační vojska
| ztráty1 = 40–60 osob<ref>Oficiálně jich bylo zastřelno pouze sedm</ref> <br />
10 000 zatčených <br />
celkem 6000 let nucených prací
Řádek 41 ⟶ 42:
 
Ekonomické problémy se loutková východoněmecká vláda snažila vyřešit "[[stachanovské hnutí|stachanovským]]" systémem, kdy na jednotlivce vznášela požadavky na překračování výrobního plánu.
Už v roce 1952 v [[Magdeburk]]u vypukla první dělnická stávka a v dubnu 1953 stávkovali dělníci za zlepšení špatných životních podmínek a proti oficiálně šířeným lžím o údajně rostoucí životní úrovni. Pokus politbyra utišit protesty "novým kurzem" přišel příliš pozdě.
Tvrdošíjné zvyšování norem, nejistota po smrti [[Josif Vissarionovič Stalin|StalinStalina]]a a dlouho zadržované rozhořčení dělnictva vyústilo v povstání.
 
== Povstání ==
Řádek 54 ⟶ 55:
Ve 13 hodin vyhlásil sovětský velitel města generálmajor Dibrova výjimečný stav. Sovětské tanky obsadily střed Berlína. Proti nim neozbrojení demonstranti nic nezmohli a tak se ulice vylidnily. Od 21:00 byl zákaz vycházení a situace se postupně uklidňovala.
 
18. června vypukly stávky mimo Berlín a brzy zachvátily celou zemi. Celkově se na stávce podílelo na 600 podniků s půl milionem dělníků. Proběhlo asi 560 místních demonstrací, manifestací, stávek a násilných činů proti úředním osobám.
 
Sovětské úřady přiznaly, že během povstání bylo zastřeleno sedm osob, ale ve skutečnosti jich bylo asi dvacet nebo čtyřicet.
Řádek 60 ⟶ 61:
== Důsledky. ==
[[Soubor:DBPB 1953 110 17.Juni.jpg|thumb|right|Západoberlínská známka připomínající povstání]]
Po rozdrcení povstání sovětskými jednotkami sáhla centrální vláda k tvrdým opatřením. V průběhu masivní vlny zatýkání bylo jen v Berlíně zadrženo 1744 osob včetně členů stávkových výborů. 23. června bylo ve východoněmeckých věznicích drženo na více než 6000 osob, k 1. červenci už počet dosahoval k deseti tisícům. Odsouzeno bylo 1500 obžalovaných, dva k trestu smrti.
 
Sporadické stávky a pasivní odpor pokračovaly až do 24. června, kdy Ministerstvo státní bezpečnosti vydalo tiskovou zprávu, že v zemi je už klid.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Východoněmecké_povstání“