'''Fytoplankton''' je společenstvo jednobuněčných fotosyntetisujících mikroorganismů, které obývají vodní sloupec přírodních i umělých nádrží všech typů. Dominantními složkami fytoplanktonu jsou eukaryotické řasy a fotoautotrofní cyanobakterie ([[sinice]]). Mnohé fytoplanktonní mikroorganismy jsou neschopné aktivního pohybu a nechávají se volně unášet pohybem vodní masy.
V některých skupinách eukaryotických řas se však v průběhu [[evoluce]] vyvinuly i samostatně pohyblivé typy -– tzv. [[bičíkovci]]. Tito bičíkovci jsou jednobuněčné organismy opatřené tzv. bičíky (''flagellum''), viz označení ''flageláti''. S bičíkatými formami fytoplanktonu se nejčastěji setkáváme v následujících skupinách: [[zelené řasy]] (Chlorophyceae), [[zlativky]] (Chrysophyceae, Synurophyceae), [[obrněnky]] (Dinophyta), [[krásnoočka]] (Euglenophyta), [[skrytěnky]] (Cryptophyta), nebo [[chloromonády]] (Raphidophyceae). Bičíkovci jsou díky aktivnímu pohybu schopni nejen horizontální, ale i vertikální migrace ve vodním slupcisloupci.
U ostatních mikroorganismů fytoplanktonu, které možnost aktivního pohybu nemají, se setkáváme s rozmanitými adaptacemi k přežití ve volném vodním sloupci -– to je přímo odvislé od schopnosti udržet se co nejdéle při hladině nádženádrže, kde je ještě dostatek nezbytného slunečního záření pro fotosyntézu. Např. jednobuněčné zelené řasy a planktonní [[rozsivky]] se seskupují v hvězdicovité a řetízkovité kolonie, nebo tvoří rovná i spirálně stočená vlákna. Samostatné buňky jsou často opatřené dlouhými trnitými výrůstky, které jsou buď prodloužením buněčné stěny, nebo zvláštní strukturou z polysacharidů[[Polysacharidy|polysacharid]]ů. Účel tvorby symetrických kolonií a trnitých výrůstků je zřejmý: fytoplanktonní mikroorganismy takto mnohonásobně zvětšují poměr velikosti povrchu svých jenobuněčnýchjednobuněčných těl vůči svému objemu. Protože čím je povrch nepohyblivého tělesa vzhledem ke svému objemu větší, tím účinněji se brání klesání vodním sloupcem ke dnu.
Fytoplanktonní společenstva vykazují během vegetační sezóny značnou dynamiku; mění se nejen druhové složení, ale i poměr zastoupení jednotlivých skupin sinic a řas, např. v letním fytoplanktonu dominují zelené řasy a sinice, zatímco brzy z jara se objevují především skrytěnky, rozsivky a zlativky. Konkrétní druhové složení fytoplanktonu je tedy odvislé od roční doby a zejména od úživnosti nádrže.
