Mariner 9: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Průběh letu: + zdroj |
m změna a kosmetika infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - kosmické těleso
| obrázek = Image:Mariner09.jpg
| cospar = 1971-051A
| název = Mariner 9
| katalog = 5261
| start = [[30. květen|30. května]] [[1971]], 22:23 [[Coordinated Universal Time|UTC]]
| kosmodrom = [[Cape Canaveral Air Force Station]]
| raketa = [[Rakety Atlas|Atlas-Centaur SLV-3C]]
| provozovatel = [[NASA]] - [[Jet Propulsion Laboratory|JPL]]
| výrobce = NASA
| stav = již nesledován, na areocentrické dráze
| zánik nebo přistání = Zánik
| zánik = |
kategorie=planetární sonda
| hmotnost = 974 kg<ref name="lib">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.lib.cas.cz/space.40/1971/051A.HTM
| titul = 1971-051A - Mariner 9
| datum přístupu = 2007-09-24}}</ref>}}
'''Mariner 9''' (''Mariner Mars '71'' / Mariner-I) byla [[NASA|americká]] [[planetární sonda]] určená pro průzkum planety [[Mars (planeta)|Mars]] v rámci [[Program Mariner|programu Mariner]]. V katalogu [[COSPAR]] byla označena 1973-085A.<ref name="Encyklopedie">{{Citace monografie
| příjmení = Vítek
| příjmení2 = Lála
| jméno = Antonín
| jméno2 = Petr
| titul = Malá encyklopedie kosmonautiky
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok = 1982
| kapitola = Umělé družice Země
| strany = 263
}}</ref>
Řádek 39:
Sonda prováděla pozorování planety během 698 oběhů<ref name="ian">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1267
| titul = IAN.cz - Historie dobývání Marsu – díl první (Mars 1 až Mariner 9)
| datum přístupu = 2007-09-24}}</ref>, během kterých se jí podařilo pořídit 7 329 snímků<ref name="den">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.bernd-leitenberger.de/mariner89.shtml
| titul = Mariner 8+9
| datum přístupu = 2007-09-24}}</ref> a zmapovat okolo 80 % povrchu (jiné zdroje uvádějí 100 %<ref name="jpl">{{Citace elektronické monografie
| url = http://msl.jpl.nasa.gov/QuickLooks/mariner89QL.html
| titul = JPL library - Mariner 8,9
| datum přístupu = 2007-09-24}}</ref>). Sonda přestala pracovat [[27. říjen|27. října]] [[1972]], kdy došel plyn pro [[orientační tryska|orientační trysky]]<ref name="lib"/> a bylo rozhodnuto o jejím vypnutí.
Mariner 9 zůstal na oběžné dráze, kde bude kroužit kolem Marsu asi do roku [[2022]]<ref name="den"/>, kdy se dostane do hustších vrstev Marsovské atmosféry. Vlivem zvyšujícího se [[tření]] se pak rozpadne a jednotlivé části shoří nebo dopadnou na povrch planety.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 71:
Mariner 9 byla první sonda obíhající kolem jiné planety. Byla založena na konstrukci sond Mariner 6 a 7, oproti těmto sondám byla ale hmotnější díky většímu řídícímu systému sondy, což v důsledku vedlo k tomu, že sonda Mariner 9 byla těžší než Mariner 6 a 7 dohromady.<ref name="den">{{Citace elektronické monografie
| url = http://solarsystem.nasa.gov/missions/profile.cfm?MCode=Mariner_09
| titul = Solar System Exploration - Mariner 9
| datum přístupu = 2007-09-24}}</ref>
=== Přístroje na palubě ===
Řádek 98:
Mise Mariner v roce 1971 byla původně koncipována tak, že bude uskutečněna dvojicí sond [[Mariner 8]] a 9. Každá sonda se měla zaměřit na jiný aspekt mise, kdy Mariner 8 měl mapovat až 70% porvchu planety<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.solarviews.com/eng/marin9.htm
| titul = Mariner 9 to Mars
| datum přístupu = 2007-09-24}}</ref> a Mariner 9 se měla věnovat výzkumu přechodných změn v atmosféře a na povrchu planety. Sonda Mariner 8 havarovala během startu po selhání nosné rakety a tak bylo nutné sloučit program obou sond do jediné sondy, což mělo za následek omezení výzkumu [[Polární čepičky Marsu|polárních oblastí]] a redukci pozorování probíhajících změn povrchu na menší oblasti.
Start nosné rakety proběhl 30. května 1971 v 22:23:00 UTC úspěšně, následně o 13 minut později došlo k oddělení [[nosná raketa|nosné rakety]] od sondy, o 4 minuty později se rozvinuly solární panely. Krátce poté, co se sonda dostala ze stínu Země, nalezlo orientační čidlo Slunce a [[31. květen|31. května]] ve 02:26 došlo k orientaci sondy směrem na [[Canopus]] (spolu se [[Slunce]]m jeden ze dvou orientačních bodů sondy). Během letu se [[5. červen|5. června]] uskutečnila [[korekce dráhy]]. 14. listopadu se sonda přiblížila k Marsu po překonaných 398 milionech kilometrů<ref name="NSSDC">{{Citace elektronické monografie
| url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/database/MasterCatalog?sc=1971-051A
| titul = NSSDC Master Catalog Display: Spacecraft - Mariner 9
| datum přístupu = 2007-09-24}}</ref> a započal brzdný manévr za pomoci hlavního raketového motoru, které trval 15 minut a 23 sekund.<ref name="NSSDC"/> Brzdění proběhlo v pořádku a sonda se dostala na orbitální dráhu Marsu po 167 dnech letu [[kosmický prostor|kosmickým prostorem]] s nejbližším přiblížení k planetě na 1398 km a oběžnou dobou 12 hodin a 34 minut.<ref name="NSSDC"/> O dva dny později byl proveden další korekční manévr trvající 6 sekund pro upravení oběžné dráhy na dráhu s oběžnou dobou těsně pod 12 hodin a přiblížením 1387 km. Závěrečná korekce byla provedena [[30. prosinec|30. prosince]], kdy se již sonda dostala na konečnou oběžnou dráhu umožňující vysílat data na pozemský radioteleskop v [[Goldstone]]<ref name="lib"/> s oběžnou dobou 11 hodin 59 minut a 28 sekund a přiblížením 1650 km.<ref name="NSSDC"/>
Mariner 9 obíhal po 349 dní na orbitě Marsu 2 krát denně planetu s 12 hodinovou periodou během níž ho podrobně mapoval. Plánovaná životnost sondy byla 9 měsíců, které sonda ale překonala o téměř 30 %.<ref name="jpl"/>
Při příletu sondy k planetě byl povrch Marsu zcela zahalen globální prachovou bouří, která zuřila v celé atmosféře. Bouře vypukla v oblasti [[Noachis]] [[22. září]], rozšířila se do celé atmosféry a brzy se stala největší pozorovanou bouří na povrchu Marsu všech dob.<ref name="NSSDC"/> Množství prachu v atmosféře bylo příliš velké, než aby zaslané fotografie ukázaly něco z povrchu vyjma vrcholku nejvyšších sopek v oblasti [[Tharsis]] a tak byl z řídícího střediska vyslán příkaz, aby sonda vydržela z pořizováním mozaikových snímků ve vysokém rozlišení na dobu, kdy se atmosféra pročistí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.jpl.nasa.gov/missions/past/mariner8-9.html
| titul = Past Missions - Mariner 8 & 9
| datum přístupu = 2007-09-24}}</ref>
V listopadu a prosinci začala bouře pomalu slábnout a na začátku roku [[1972]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://csep10.phys.utk.edu/astr161/lect/mars/mariner9.html
| titul = csep10.phys.utk.edu - Mariner 9
| datum přístupu = 2007-09-24}}</ref> skutečně ustala, což umožnilo sondě začít mapovat povrch a posílat na [[Země|Zemi]] snímky povrchových útvarů.
Na získaných snímcích se objevil členitý terén, jenž nebylo možno ze Země pozorovat [[dalekohled]]y, složený z množství [[Seznam kráterů na Marsu|kráterů]] (včetně obrovské [[impakt]]ní oblasti [[Hellas Planitia]]), obrovských [[sopka|sopek]] (včetně největší známé hory [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]] [[Olympus Mons]]), kaňonů (včetně [[Valles Marineris]] - systém kaňonů táhnoucí se přes 4 000 kilometrů), útvarů vzniklých [[vítr|větrnou]] a [[voda|vodní]] [[eroze|erozí]] či [[říční koryto|říčních koryt]]. V atmosféře objevila sonda důkazy o existenci proměnlivého [[počasí]], [[atmosférická fronta|postupu front]], [[mlha|mlhu]] a další jevy.
Řádek 138:
== Odkazy ==
{{Překlad
| jazyk = en
| článek = Mariner 9
| revize = 159229127
}}
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* [http://members.tripod.com/petermasek/mariner9.html Software na prohlížení snímků Mariner 9]
* [http://www.lib.cas.cz/space.40/PROJ/USA/MARINER.HTM
{{Program Mariner
| před = Mariner 8 | po = Mariner 10}} {{Portály|Kosmonautika}}
| |||