Luna 1: Porovnání verzí

{{Infobox - kosmické těleso|

| obrázek = Image:Luna 1.jpg|

| cospar = 1959-012A|

| název = Luna 1|

| katalog = 112|

| start = [[2. leden|2. ledna]] [[1959]], 16:42:21 UTC|

| kosmodrom = [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]]|

| raketa = [[Vostok-L]]|

| stav = na [[Heliocentrická dráha|heliocentrické dráze]], již nesledován|

| zánik nebo přistání = Zánik|

| zánik = -|

| provozovatel = [[Sovětský svaz|SSSR]], OKB-1|

| výrobce = [[Sovětský svaz|SSSR]], OKB-1|

| kategorie = [[Program Luna]]|

| hmotnost = 361,3 kg}}

'''Luna 1''' (Луна 1) byla [[kosmická sonda]] [[Sovětský svaz|SSSR]]. Cílem sondy bylo dosažení povrchu [[Měsíc]]e, ten však nebyl naplněn. Postavila ji konstrukční kancelář Koroljova, dnešní [[RKK Eněrgija]]. Tři předchozí lety byly neúspěšné (selhala raketa).

| příjmení = Pacner

| příjmení2 = Vítek

| jméno = Karel

| jméno2 = Antonín

| titul = Půlstoletí kosmonautiky

| vydavatel = Paráda

| místo = Praha

| rok = 2008

| isbn = 978-80-87027-74-4

| kapitola = Úspěch, ale poloviční

| strany = 90

| příjmení = Vítek

| příjmení2 = Lála

| jméno = Antonín

| jméno2 = Petr

| titul = Malá encyklopedie kosmonautiky

| vydavatel = Mladá fronta

| místo = Praha

| rok = 1982

| kapitola = Měsíční a meziplanetární sondy

| strany = 222

Sonda ve tvaru koule o průměru 90 cm měla plášť ze slitiny [[hořčík]]u a [[hliník]]u. Uvnitř měla [[Piezoelektřina|piezoelektrické]] detektory na mikro[[meteorit]]y, [[magnetometr]] ke studiu [[magnetické pole|magnetického pole]], vysílačku s [[frekvence|frekvencí]] 183,6 [[Hertz|MHz]] a chemické zdroje elektrického proudu i jiné elektronické vybavení. Vně byly umístěny antény a 4 protonové lapače [[Ion|iontiontů]]ů.

Poslední stupeň nosné rakety Vostok 8K72 (čtvrtý exemplář této rakety)<ref name="Půlstoletí">Půlstoletí kosmonautiky, str.90</ref> měl 1&nbsp;kg sodíku, který byl ve výšce 113&nbsp;000&nbsp;km nad [[Země|Zemí]] rozptýlen a vytvořil umělou kometu. Z rozptylu bylo možné usuzovat na hustotu prostředí v tomto prostoru, pomohlo opticky určit přesnou polohu sondy. Teprve po astronomickém pozorování rozptýleného sodíkového mraku bylo jasné, že se let k Měsíci vydařil a sonda byla oficiálně pojmenována Luna 1.<ref name="Půlstoletí">Půlstoletí kosmonautiky, str.90</ref>

Spojení s touto družicí bylo přerušeno po 62 hodinách kvůli vybití baterií ve vzdálenosti necelých 600&nbsp;000&nbsp;km. Nyní obíhá kolem [[Slunce]] jako první umělá [[planetka]] z planety [[Země]]. Oběžná dráha byla asi 450 dní.<ref name="Encyklopedie">Encyklopedie kosmonautiky, str.223</ref> Není však nijak sledována.

<references />

* [http://mek.kosmo.cz/sondy/rusko/luna/luna.htm Na webu Kosmo]