Messerschmitt Me 262: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
+ nadpisy
Řádek 42:
}}
[[Soubor:Messerschmitt Me 262.jpg|right|thumb|V [[Mnichov]]ském muzeu]]
'''[[Messerschmitt]] Me 262 Schwalbe''' ([[Vlaštovka obecná|vlaštovka]]) byl [[Německo|německý]] [[Proudový motor|proudový]] [[stíhací letoun]], bojově nasazený ke konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]].
 
==Vývoj==
Vývoj letoun začal už před [[Druhá světová válka|válkou]], konkrétně roku 1938.<ref name="SlavnaLetadla2SV">{{Citace monografie
| příjmení = Spick
| jméno = Mike
Řádek 58 ⟶ 59:
}}</ref>{{Fakt/dne|20100901143210}}18.dubna roku [[1941]] začaly zkoušky, ale proudový motor [[BMW 003]] ještě nebyl k mání a tak byl do přídě letounu Me 262 V1 (Werk-Nr.0000001, PC-UA) zamontován jeden řadový pístový motor [[Junkers Jumo 210|Jumo 210]] pohánějícím dvoulistou vrtuli a tak byl vyzkoušen aspoň drak letounu. Když byl letoun připraven s proudovými motory, Me 262 V2, (Werk-Nr.0000002, PC-UB), tak pístový motor zůstal z bezpečnostních důvodů zamontován; to se vyplatilo, protože při prvním letu 1. října 1942 selhaly oba proudové motory Jumo 004 A a pilot Wendel musel se štěstím přistát na ten pístový.
 
Třetí prototyp V3 (Werk-Nr.0000003, PC-UC) byl připraven už jen s proudovými motory a [[18. červenec|18. července]] [[1942]] v Leipheimu, poblíž [[Günzburg]]u vzlétl poprvé, pilotoval ho Fritz Wendel. Motory BMW 003 byly nespolehlivé a tak byly vyměněny za [[Junkers Jumo 004|Jumo 004]]. Pátý prototyp V5 (Werk-Nr.0000005, PC-UE) dostal příďový podvozek. Jeho zálet provedl 26. června 1943 pilot Karl Baur. Letoun měl i problémy s podvozkem a výzbrojí.
 
Letoun měl i problémy s podvozkem a výzbrojí.
 
Větší pokrok přišel v květnu [[1943]], kdy se v letounu poprvé proletěl [[Adolf Galland]], eso [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] a rychle vyjednal sériovou výrobu, výroba se ale zpozdila díky spojeneckým náletům na továrnu v [[Řezno|Řezně]] a tak musela být přesunuta do jiné části [[Bavorsko|Bavorska]], což bylo další zpoždění. Výroba začala v listopadu 1943. Me-262 byl také vyráběn v [[Letiště Cheb|Chebu]] v letecké továrně Eger Flugzeugewerke GmbH a na několika místech na území tehdejšího [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]].
 
==Bojové nasazení==
 
Stroje se nasazovaly hlavně proti formacím bombardérů. V souboji s pístovými stíhačkami jako byl Spitfire či [[P-51 Mustang|Mustang]] vycházel Messerschmitt hůře vinou své menší obratnosti a akcelerace.{{Fakt/dne|20100901143210}} Oproti britskému Meteoru Mk.III sice měl vyšší maximální rychlost, a číselně „lépe vypadala“ jeho výzbroj 30mm kanóny oproti čtveřici 20mm kanónů Meteoru (MK 108 ovšem byly, zejména díky nižší úsťové rychlosti střely, vhodné spíše k ničení bombardérů), ovšem výzbroj Meteoru plně postačovala ke spolehlivému zničení jakéhokoli vzdušného cíle (oproti MK 108 měly 20mm kanóny British-Hispano významnou přednost ve vyšší úsťové rychlosti střely a vyšší kadenci).{{Fakt/dne|20100901143210}} Z druhé strany ovšem britský stroj byl mnohem obratnější (jak prokázaly cvičné souboje provedené u RAF, kdy Meteor hladce překonával typ Hawker Tempest) a lépe ovladatelný, navíc měl oproti Me 262 výhodu v použití aerodynamických brzd — jenže tyto dva typy se ve vzduchu nikdy neutkaly.
Řádek 68 ⟶ 69:
K největšímu počtu vzletů proti jedinému cíli — tj. svazu bombardérů — zřejmě došlo v úterý 10. dubna 1945, kdy vzlétlo 55 strojů Me 262 (proti několika jednotkám americké 8. letecké armády; jen ta ten den při operaci číslo 938 vyslala do vzduchu 1315 čtyřmotorových bombardérů B-17 a B-24 ve čtyřech samostatných svazech, spolu s 905 stíhačkami; výsledek byl předvídatelný — stroje Me 262 sestřelily nejspíše jen deset bombardérů, ovšem za cenu ztráty 27 proudových stíhaček, spolu s 5 padlými a 14 nezvěstnými piloty těchto letounů).
 
Během dubna [[1945]] letouny několikrát podnikly několik akcí proti spojeneckým bombardérům (jak americkým tak i britským), kdy bylo nasazeno až několik desítek strojů Me 262, ale to bylo pozdě. Po válce sice byl letoun poměrně intenzivně zkoumán a zkoušen, ale již mnoho nového nepřinesl — v době hektického vývoje letecké techniky začal neuvěřitelně rychle zastarávat.{{Fakt/dne|20100901143210}} Devět jednomístných strojů a tři dvoumístné stoje bylo po válce zkompletováno a zalétáno v Československu jako [[Avia S-92]] (Me 262 A-1a) a [[Avia CS-92]] (Me 262 B-1a). Obě verze jsou k vidění v [[Letecké muzeum Kbely|Leteckém muzeu Kbely]].
 
== Varianty ==
Řádek 138 ⟶ 139:
<references />
 
==Externí odkazy==
{{Commons|Messerschmitt Me 262}}
{{Německé vojenské letouny druhé světové války}}