Matija Murko: Porovnání verzí

Odebráno 120 bajtů ,  před 6 lety
m
sjednocení infoboxů
m (Bot: Odstranění 4 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q3098105))
m (sjednocení infoboxů)
{{Infobox Spisovatel- spisovatel
| obrázek = Murko.jpg
| velikost obrázku = 175px
| narození = [[10. únor]] [[1861]]
| úmrtí = [[11. únor]] [[1952]]
| národnost = [[Slovinci|slovinská]]
| období =
| žánr =
| téma =
| hnutí =
| díla =
| ocenění =
| commons =
| wikisource =
| wikicitáty =
| gutenberg =
| nk = jk01082491
}}
'''Matija Murko''' známý také jako '''Mathias Murko''' ([[10. únor]]a [[1861]] Drstelja – [[11. únor]]a [[1952]] [[Praha]]) byl slovinský literární [[historik]], [[etnolog]], [[slavistika|slavista]] a [[redaktor]].
 
== Životopis ==
Matija Murko, syn nevýznamného farmáře ze severo-východního Slovinska navštěvoval základní školu v&nbsp;[[Drstnik]]u a v&nbsp;[[Ptuj]]i, kde navštěvoval také nižší stupeň klasického gymnázia. Vyšší stupeň poté navštěvoval v&nbsp;[[Maribor]]u. V&nbsp;roce 1880 nastoupil na [[Vídeňská univerzita|Vídeňskou univerzitu]], kde studoval [[germanistika|germanistiku]] a [[slavistika|slavistiku]].<ref name="SloPř">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | titul = Jubilea: Matyáš Murko | periodikum = Slovanský přehled | odkaz na periodikum = Slovanský přehled | rok = 1931 | ročník = 23 | strany = 149-151 | issn = 0037-6922 | poznámka = <!-- [dále jen Slovanský přehled (1931)] -->}}</ref> Sblížil se se svým profesorem [[Franc Miklošič|Miklošičem]], kterému pomáhal v&nbsp;posledních letech v&nbsp;jeho vědecké práci. Proti Miklošičovým vědeckým názorům směřovaly útoky chorvatské publicistiky, a tak své první publicistické vystoupení ''{{cizojazyčně|sl|Miklošič in Hrvati}}'' věnoval právě obhajobě svého učitele.<ref name="SloPř" /> V&nbsp;roce 1886 byl Murko promován doktorem filozofie.<ref name="SloPř" /> V&nbsp;roce 1887 odjel studijně se zdokonalovat do [[Moskva|Moskvy]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Slodnjak | jméno = A. | příjmení2 = Bray | jméno2 = R. G. A | titul = Matija Murko, 1861-1952 | periodikum = The Slavonic and East European Review | datum vydání = 1952-12 | datum přístupu = 2010-04-11 | ročník = 31 | číslo = 76 | strany = 245-247 | url = http://www.jstor.org/pss/4204417?cookieSet=1 | jazyk = anglicky}}</ref>
| jméno = | titul = Jubilea: Matyáš Murko | periodikum = Slovanský přehled | odkaz na periodikum = Slovanský přehled | rok = 1931 | ročník = 23 | strany = 149-151 | issn = 0037-6922 | poznámka = <!-- [dále jen Slovanský přehled (1931)] -->}}</ref> Sblížil se se svým profesorem [[Franc Miklošič|Miklošičem]], kterému pomáhal v&nbsp;posledních letech v&nbsp;jeho vědecké práci. Proti Miklošičovým vědeckým názorům směřovaly útoky chorvatské publicistiky, a tak své první publicistické vystoupení ''{{cizojazyčně|sl|Miklošič in Hrvati}}'' věnoval právě obhajobě svého učitele.<ref name="SloPř" /> V&nbsp;roce 1886 byl Murko promován doktorem filozofie.<ref name="SloPř" /> V&nbsp;roce 1887 odjel studijně se zdokonalovat do [[Moskva|Moskvy]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Slodnjak | jméno = A. | příjmení2 = Bray | jméno2 = R. G. A | titul = Matija Murko, 1861-1952 | periodikum = The Slavonic and East European Review | datum vydání = 1952-12 | datum přístupu = 2010-04-11 | ročník = 31 | číslo = 76 | strany = 245-247 | url = http://www.jstor.org/pss/4204417?cookieSet=1 | jazyk = anglicky}}</ref>
 
Jako skutečně jedinečný žák Miklošiče začal v&nbsp;letech [[1880]] rozširovat okruh vyučovacích metod svého učitele. Právě zde mu nepochybně pomohlo jeho studium germanistiky. Jeho první práce byla z&nbsp;oblasti německé filozofie a nejspíš právě potíže s&nbsp;německými lingvisty, na které při práci narážel, jej přivedly k&nbsp;tomu, aby se plně oddal studiu slavistiky. Jeho práce na téma enklitika ve slovinštině, na které pracoval pod vedením Miklosiče byla tím zlomovým okamžikem, při kterém se definitivně rozloučil se studiem germanistiky, nikoliv však s&nbsp;jejími metodami a kritérii. Poté spolupracoval s&nbsp;Miklosičem na jeho učebních publikacích. Po odchodu jeho učitele do důchodu, byl vtáhnut do vědeckého bádání Vatroslava Jagiče, který rezolutně odmítal úzkou specializaci mezi mladými slavisty. S&nbsp;Jagičovou pomocí získal v&nbsp;roce [[1887]] cestovní stipendium a odjel do Ruska studovat ruštinu a ruskou literaturu. Život v&nbsp;Rusku jej obohatil jak po stránce vědomostní tak i&nbsp;po stránce lidské. Seznámil se s&nbsp;Alexandrem Veselovskym, který měl významný vliv na jeho studium historie literatury a folklóru.
138 738

editací