Wikipedie

Jiří Karásek ze Lvovic: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Aristarch (diskuse | příspěvky)
8 126 editací
→‎Odkazy: +4 bibliogr.údaje (Literatura);+šabl.aut.kontrola (worldcatid);+portál;+šabl.nkp;uspoř.sekcí v odst.
G3robot (diskuse | příspěvky)
138 738 editací
m sjednocení infoboxů
Řádek 1:
{{ Infobox Spisovatel- spisovatel
| jméno = Jiří Karásek ze Lvovic
| rodné jméno = Josef Karásek
| obrázek = Jiri Karasek ze Lvovic 1930.jpg
| šířka obrázku = 250px
| popis obrázku popisek = Jiří Karásek ze Lvovic, asi 1930
| narození = [[24. leden]] [[1871]]<br />[[Praha]] {{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| úmrtí = [[5. březen]] [[1951]] (ve věku 80 let)<br />Praha {{Vlajka a název|Československo}}
| národnost =
| vzdělání =
| povolání =
| hnutí = [[Dekadence]]
| reprezentativní díla =
| mecenáši =
| ovlivněný =
| vliv na =
| ocenění =
| podpis = Jiří Karásek ze Lvovic, signature.jpg
| commons = Category:Jiří Karásek ze Lvovic
| wikisource = Autor:Jiří Karásek ze Lvovic|Jiří Karásek ze Lvovic
| wikicitáty =
| gutenberg =
| nk = jk01052982
}}
 
Řádek 33:
Po ukončení studia na gymnáziu v Praze pokračoval na bohoslovecké fakultě, kde strávil necelé dva roky. Poté žil rok v Bavorsku. Po roce 1891 nastoupil jako úředník k poště, pak byl jmenován ředitelem knihovny ministerstva pošt a ředitelem Poštovního muzea a archivu.
 
V roce [[1894]] založil společně s [[Arnošt Procházka|Arnoštem Procházkou]] časopis ''[[Moderní revue]]'', ve kterém uveřejňovali zejména českou a francouzskou dekadentní tvorbu. V následujícím roce se v červnovém čísle časopisu Karásek poprvé v českých dějinách pokusil o veřejnou obhajobu homoerotického cítění, což bylo jeho osobní téma. Za první republiky postupně vydával dva "listy pro sexuální reformu" - ''Hlas'' a ''Nový hlas''.<ref name="Lishaugen">LISHAUGEN, Roar: [http://dejiny.nln.cz/archiv/2007/12/nejista-sezona-jine-literatury- Nejistá sezóna jiné literatury, Dějiny a současnost, č. 12/2007. (online)]</ref>
 
Během svého života shromáždil rozsáhlou soukromou knihovnu (48 000 svazků<ref>Katalog online: http://nris.nkp.cz/Katalog.aspx?sigla=ABE336&katkey=PNPKKG</ref>) a sbírku slovanského umění a grafiky (40 000 položek). Roku 1922 tuto tzv. Karásovu galérii věnoval Československé obci sokolské, která sídlila v [[Tyršův dům|Tyršově domě]] v Praze, s podmínkou, že ji bude do konce života spravovat. Od roku [[1954]] je součástí [[Památník národního písemnictví|Památníku národního písemnictví]] sídlícím na pražském Strahově.<ref name="rfr1" />
Řádek 69:
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = | jméno = Autorský kolektiv | odkaz na autora = | rok = 1982 | titul = [[Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století]] | vydavatel = Československý spisovatel | místo = Praha | strany = 126–128}}
* {{Citace monografie | titul = Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku [[Miloš Pohorský]] | vydání = 1 | vydavatel = Československá akademie věd | místo = Praha | rok = 1961 | počet stran = 631 | strany = 574}}
* {{Citace monografie | příjmení = Forst | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Forst | spoluautoři = a kol. | titul = Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/II. K–L | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1993 | počet stran = 597–1377 | isbn = 80-200-0469-6 | strany = 664–667}}
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P | vydavatel = Paseka ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 649 | isbn = 80-7185-246-5 | strany = 41}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Karásek_ze_Lvovic“