Eukleidovy Základy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 19:
 
== Edice a překlady ==
[[Soubor:Oxyrhynchus papyrus with Euclid's Elements.jpg|250px|right|thumb|Fragment papyru z [[Oxyrhyncha|Oxyrhynchos]] s částí Eukleidových Základů z let 75 - 125 po Kr.(P.Oxy. I 29).]]
Nejstarší dochovaný rukopis pochází z Byzance z roku 888 a dnes je uložen v [[Bodleian Library]] ([[Oxford]]). Starší překlad [[Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius|Boëthiův]] z řečtiny do latiny (kolem 500) se dodnes zachoval jen zčásti. Z početných arabských překladů a komentářů byly významné obzvlášť překlady al-Haggaga na konci 8. století a Ishaqa ibn Hunaina/[[Thabit ibn Qurra]] (konec 9. století), případně [[Nasir Al-din al-Tusi|Nasira Al-din al-Tusi]] (1248).<br />
Za první středověký překlad Základů do latiny vděčíme Angličanu [[Adelard z Bathu|Adelardu z Bathu]]. Eukleidovy základy přeložil někdy kolem roku 1120 z arabštiny. Nezávisle na něm pak byly Základy ve stejném století dvakrát přeloženy ve Španělsku Hermannem von Kärnten a Gerhardem von Cremona. Také v 12. století, avšak na jihu Itálie nebo na Sicílii vznikl od neznámého autora další překlad z řečtiny. Podle stylu překladu se domníváme, že tento neznámý autor přeložil též kolem roku 1160 [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaův]] [[Almagest]]. <br />
Řádek 41 ⟶ 42:
 
== Zpracování ==
Eukleides shromáždil a uspořádal elementy (řecky Stoicheia) pro rovinnou a prostorovou geometrii. Vžitý český název je poněkud zavádějící a je třeba mu rozumět ve smyslu "Základní prvky", jak to odpovídá latinskému překladu Elementa, který byl převzat i do řady moderních jazyků (angl. Elements)<ref name="Šír" /> . Základy mají výraznou deduktivní strukturu, většina závěrů je odvozena z omezené zásoby [[definice|definic]], [[postulát]]ů a [[axiom|axiómů]]. .<br />
[[Soubor:Oxyrhynchus papyrus with Euclid's Elements.jpg|250px|right|thumb|Fragment papyru z [[Oxyrhyncha|Oxyrhynchos]] s částí Eukleidových Základů z let 75 - 125 po Kr.(P.Oxy. I 29).]]
Dílo zpracovává základy geometrie a aritmetiky. Většina závěrů je odvozena z omezené zásoby [[definice|definic]], [[postulát]]ů a [[axiom|axiómů]]. Toto dílo se stalo vzorem pro exaktní vědy a ovlivnilo mnoho vědců v jejich snaze vystavět jejich vědy [[dedukce|deduktivně]] na [[axiom]]ech.<br />
<br />
'''Ukázka, jak je vystavěna 1. kniha'''<br />