Eukleidovy Základy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Historie: přídání odkazu |
m →Historie: přidání odkazu |
||
Řádek 21:
Nejstarší dochovaný rukopis pochází z Byzance z roku 888 a dnes je uložen v [[Bodleian Library]] ([[Oxford]]). Starší překlad [[Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius|Boëthiův]] z řečtiny do latiny (kolem 500) se dodnes zachoval jen zčásti. Z početných arabských překladů a komentářů byly významné obzvlášť překlady al-Haggaga na konci 8. století a Ishaqa ibn Hunaina/[[Thabit ibn Qurra]] (konec 9. století), případně [[Nasir Al-din al-Tusi|Nasira Al-din al-Tusi]] (1248).<br />
Za první středověký překlad Základů do latiny vděčíme Angličanu [[Adelard z Bathu|Adelardu z Bathu]]. Eukleidovy základy přeložil někdy kolem roku 1120 z arabštiny. Nezávisle na něm pak byly Základy ve stejném století dvakrát přeloženy ve Španělsku Hermannem von Kärnten a Gerhardem von Cremona. Také v 12. století, avšak na jihu Itálie nebo na Sicílii vznikl od neznámého autora další překlad z řečtiny. Podle stylu překladu se domníváme, že tento neznámý autor přeložil též kolem roku 1160 [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaův]] [[Almagest]]. <br />
Eukleidovy Základy přirozeně patřily k prvním knihám, které byly vytištěny. První tisk připravoval [[Regiomontanus]] kolem roku 1460, ale k tisku nedošlo. Kompletní překlad z řečtiny od Zambertiho pak byl vytištěn v roce 1505. Od té doby byly vytištěny ještě některé důležité práce: překlad od Commandina z řečtiny (1572), podrobně komentované vydávní od [[Christophera Clavia]] (1574), překlad od F. Peyrarda do francouzštiny (1814-1818), překlad (první části) od [[Xu Guangqi]] a [[Matteo Ricci|Mattea Ricciho]] do čínštiny (1607). Nejcitovanějším anglickým překladem je bohatě komentovaný Heathův překlad Heibergovy řecké verze <
| příjmení = Heath
| jméno = Thomas
| titul = The Thirteen Books of Euclid's Elements
| vydavatel = Dover Publications
| datum_vydání = 1956
| místo = New York
| url = http://archive.org/details/euclid_heath_2nd_ed
}}</ref>. <br />
V češtině existuje jediný kompletní překlad z roku 1906 od Františka Servíta <ref name="Servít">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Servít
| |||