Země: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m uvozovky kolem identifikátoru reference za použití AWB |
m Disambiguated: povrch → povrch (fyzika) |
||
Řádek 233:
=== Tvar Země ===
Poloměr Země je skoro 6,5 tisíce kilometrů, z čehož plyne relativně malá [[Křivost plochy|křivost]] [[povrch (fyzika)|povrch]]u. Zakřivení způsobená [[geologie|geologickou]] aktivitou jsou mnohem výraznější než zakřivení vzniklá v důsledku kulatosti. Proto se lidé ve starověku domnívali, že Země je celkově [[plochá Země|plochá]]. Proti tomuto názoru ale postupně svědčily různé vědecké poznatky a pozorování. Staří Řekové například pozorovali, že jižní souhvězdí v jižnějších oblastech vycházejí výš nad obzor a také pozorovali, že při [[zatmění Měsíce]] Země vrhá vždy kruhový stín. Velikost Země poprvé spočítal [[Eratosthenés z Kyrény]] podle rozdílu v délce poledního stínu mezi [[Asuán]]em a [[Alexandrie|Alexandrií]].
Kulatost Země (stejně jako jiných [[planeta|planet]], [[Slunce]] i [[Měsíc]]e) je dána vlastnostmi [[gravitační síla|gravitační síly]], která působí [[centrální pole|centrálně]] kolem [[těžiště]] a má sférickou [[symetrie|symetrii]]. Tvar dokonalé [[koule]] je však narušen. Lepším přiblížením skutečnosti je rotační [[elipsoid]] s malou excentricitou. Vzdálenost pólů je přibližně o 43 km menší než střední rovníkový průměr. To je způsobeno rotací Země kolem své osy, která způsobuje [[odstředivá síla|odstředivou sílu]]. Ta směřuje od osy rotace a [[vektor]]ově se skládá s gravitační silou, z čehož plyne, že na pólech je největší [[tíhové zrychlení]] a na rovníku nejmenší. [[Rovnoběžka|Rovnoběžky]] jsou tedy [[kružnice]], zatímco [[poledník]]y jsou [[elipsa|elipsy]] s malou výstředností. Skutečný tvar je ještě složitější a pro jeho matematický popis se užívá pojem [[geoid]]. Nejvzdálenějším místem od středu Země je díky jejímu zploštění vrcholek hory [[Chimborazo]].
| |||