Dunajec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
G3robot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxů
Řádek 1:
{{Infobox - řeka
| velikost obrázku = 200
|šířka=200
| řeka = Dunajec
| obrázek = Przełom Dunajca.jpg
|popis1 popisek = Dunajec v Pieninách
|popis2 alt =
| délka = 274
| průtok = 84,3 (v ústí)
| plocha = 6 804
| světadíl = [[Evropa]]
| zdrojnice = [[Bílý Dunajec]], [[Černý Dunajec]]
| souřadnice1 =
| výška1 =
| ústí = [[Visla]]
| souřadnice2 =
| výška2 =
| protéká = {{flagicon|Slovensko}} [[Slovensko]] ''([[Prešovský kraj]])'', {{flagicon|Polsko}} [[Polsko]] ''([[Malopolské vojvodství]])''
| povodí = [[Atlantský oceán]], [[Baltské moře]], [[Visla]]
| hčp =
}}
'''Dunajec''' je [[řeka]] v jižním [[Polsko|Polsku]]. Od roku [[1518]] tvoří částečně státní hranici mezi měnícími se státními útvary. Od roku [[1993]] je to hranice ''Polska'' se [[Slovensko|Slovenskem]] a to v úseku od [[Lysá nad Dunajcem|Lysé nad Dunajcem]] až po [[soutok]] s [[Lesnický potok|Lesnickým potokem]]. Poté pokračuje na svém toku ''Polskem''. Je to pravostranný přítok [[Visla|Visly]]. ''Dunajec'' je typickou horskou řekou s proměnlivým stavem průtoku vody. Patří mezi nejčistší řeky [[střední Evropa|střední Evropy]].
 
== Průběh toku ==
Řádek 26:
Od Nového Targu teče řeka východním směrem, zprava postupně přibírá na polském území [[Lesnica|Lesnici]], [[Bialka|Bialku]] a [[Kacwin]] ([[Osturniansky potok]]). U obce [[Debno]] ústí do nádrže ''Jezioro Czorsztynskie'', protéká rozhraním polské [[Spiš]]e a severní Spiše. Územím Slovenska protéká v délce 17 km, tvoří slovensko-polskou [[státní hranice|hranici]] od [[Lysá nad Dunajcom|Lysé nad Dunajcem]] po [[Lesnica|Lesnici]]. Od obce Lysá nad Dunajcem teče na krátkém úseku na východ, protéká severně od města [[Spišská Stará Ves]], kde přibírá přítok ''Rieka'' zprava, vytváří velký [[meandr]]. U obce [[Majere]] se opět stáčí na východ a vytváří velký říční ostrov. Dále zprava přibírá [[Jordanec]], obloukem se u obce Lesnica stáčí na sever a zprava přibírá ''Havku''.
 
U obce [[Červený Kláštor]] zprava přitéká říčka [[Lipník (přítok Dunajce)|Lipník]] a Dunajec se velkým meandrem zařezává do [[vápenec|vápencového]] masivu [[Bradlo (geologie)|bradel]] ''Tri koruny'', symbolu [[Pieniny|Pienin]]. Zde vytváří výraznou soutěsku „Prielom Dunajca“. Vzápětí se prudce stáčí na sever, vytváří další dva meandry. Teče kolem vrchu ''Holica'' (828,1 m n. m.). Zde pod bradly ''Sedm Mnichů'' je také tok Dunajce nejprudší. Po průtoku dalším meandrem přibírá zprava [[Lesnický potok]] a opouští území Slovenska směrem na sever k polské obci [[Kroscienko]]. V bradlovém pásmu v Polsku se stáčí na severozápad, ještě jednou se prodírá přes pásmo [[Gorcov]] do [[Nowosacká kotlina|Nowosackej kotliny]]. V ní se spojuje se svým největším přítokem, řekou [[Poprad (řeka)|Poprad]] a po dalším čtyřicetikilometrovém úseku v [[Sandomežská kotlina|Sandomežské kotlině]] se u obce [[Opatowiec]] vlévá do [[Visla|Visly]].
 
=== Přítoky ===
Řádek 35:
''Dunajec'' protéká následujícími městy a vesnicemi:
* [[Bílý Dunajec]] - [[Zakopane]], [[Poronin]], [[Bialy Dunajec]], [[Szaflary]], [[Nový Targ]],
* [[Černý Dunajec]] - [[Koscielisko]], [[Witów]], [[Chocholów]], [[Podczerwone]], [[Czarny Dunajec]], [[Ludzmierz]], [[Nový Targ]],
* vlastní ''Dunajec'' - [[Nový Targ]], [[Waksmund]], [[Lopuszna]], [[Debno]], [[Frydman]], [[Kluszkowce]], [[Czorsztyn]], [[Sromowce Wyzne]], [[Lysá nad Dunajcom]], [[Majere]], [[Lechnica]], [[Sromowce Nizne]], [[Červený Kláštor]], [[Lesnica]], [[Kroscienko nad Dunajcem]], [[Lacko]], [[Stary Sacz]], [[Nowy Sacz]], [[Grodek nad Dunajcem]], [[Czchow]], [[Zakliczyn]], [[Wojnicz]], [[Tarnow]], [[Zabno]].
 
== Historie ==
Už od pradávna byl Dunajec považován za důležitou dopravní cestu. Už v [[2. století]] procházela přes Pieniny stezka řeckých a římských obchodníků za [[jantar]]em k [[Baltské moře|Baltu]]. Tuto oblast tehdy obývali [[Keltové|galští]] [[Keltové]]. Po nich přišli [[Germáni]] a [[Slované]], kteří využívali Dunajec pro přepravu zboží a osob do oblasti Visly a k Baltickému moři. Tato cesta lemující Dunajec byla zrekonstruována v letech [[1908]] až [[1917]]. Její novodobý název je ''Soľná cesta''.
 
== Využití ==