Rastislav Váhala: Porovnání verzí

Odebráno 63 bajtů ,  před 6 lety
m
sjednocení infoboxů
m (→‎Po osvobození 1945: oprava "Stanfordova univerzita", kosmetické změny za použití AWB)
m (sjednocení infoboxů)
{{Infobox Osoba- osoba
| jméno = Rastislav
| příjmení = Váhala
| obrázek = <!-- nepovinný -->
| colorb = <!-- nepovinný -->
| popisek obrázku = <!-- nepovinný -->
| šířkavelikost obrázku = <!-- nepovinný -->
| citát = <!--(nepovinný)-->
| datum narození = [[9. červen|9.&nbsp;června]]
| rok narození = 1910
| místo narození = {{flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[Vídeň]]
| datum úmrtí = [[2. prosinec|2.&nbsp;prosince]]
| rok úmrtí = 1988
| místo úmrtí = {{flagicon|Československo}} [[Praha]]
| Wikicitáty wikicitáty = <!-- nepovinný; projeví se jen hodnota ano-->
}}
{{požadavek na obrázek}}
Rastislav Váhala se narodil 8.dubna ve Vídni, studoval však ve [[Valašské Meziříčí|Valašském Meziříčí]] [[Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí|gymnázium]]. Vysokoškolský diplom získal na [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Právnické fakultě UK]] v&nbsp;Praze. Během [[Základní vojenská služba|povinného vojenského výcviku]] absolvoval důstojnickou školu v&nbsp;[[Opava|Opavě]], ze které byl vyřazen jako [[poručík]] [[dělostřelectvo|dělostřelectva]] v&nbsp;záloze. V&nbsp;roce [[1939]] byl zapsán do seznamu [[advokát]]ů, kancelář spolu s&nbsp;otcem měl na [[Národní (Praha)|Národní třídě]], žil v&nbsp;Praze na [[Spořilov]]ě.<ref name="glezlova">Helena Glezgová: [http://ctyrka-noviny.cz/archiv/Ctyrka06_08.pdf ''S nejvyšším trestem nikdo nepočítal''], in Čtyřka, 2.&nbsp;roč., červen 2008, formát [[Portable Document Format|PDF]]</ref>
 
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se zapojil do odbojové činnosti. V&nbsp;červenci roku [[1942]] byl jeho otec v&nbsp;[[Kounicovy koleje|Kounicových kolejích]] v&nbsp;[[Brno|Brně]]-[[Brno-Žabovřesky|Žabovřeskách]] popraven. Od léta roku [[1944]] byl styčným důstojníkem [[Vojtěch Luža|Vojtěcha Luži]], vojenského velitele [[Rada tří|Rady tří]], pro styk s&nbsp;komunistickým odbojem a&nbsp;ilegálním odborovým hnutím, na které měl kontakty. V&nbsp;Radě tří používal krycí jméno ''Kozák''. Luža však po zatýkání klíčových pražských osobností [[Gestapo|gestapem]] odešel v&nbsp;říjnu [[1944]] zpět na [[Morava|Moravu]]. Váhala díky statečnosti zatčeného [[František Jiříkovský|Františka Jiříkovského]] nebyl prozrazen a stal se posledním velitelem odbojové skupiny [[Avala-Modrý kruh]], která sdružovala odbojové pracovníky z&nbsp;hasičských sborů na území [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]]. Avala-Modrý kruh byl do prosince [[1944]] začleněn do [[Rada tří|Radí tří]], když došlo z&nbsp;důvodu dalšího zatýkání gestapem ke ztrátě kontaktů.<ref>Valašské Athény o.s.: [http://www.divadloschod.cz/val.atheny/?id=osobnosti&what=V#null Slovník osobností východní Moravy: „V“] cit. 2009-05-24</ref><ref name="luza">{{Citace monografie | příjmení = Luža | jméno = Radomír | titul = V Hitlerově objetí: Kapitoly z českého odboje | vydání = 1. | vydavatel = Torst | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 536 (viz 218, 368, 378, 410) | isbn = 80-7215-286-6 }}</ref>
| titul = V Hitlerově objetí: Kapitoly z českého odboje | vydání = 1. | vydavatel = Torst | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 536 (viz 218, 368, 378, 410) | isbn = 80-7215-286-6 }}</ref>
 
Od ledna [[1945]] se skrýval nedaleko Mánesa v&nbsp;Praze, neboť ho hledalo [[gestapo]]. V&nbsp;dubnu 1945 se stal vojenským poradcem [[Zpravodajská brigáda|Zpravodajské brigády]]. Získal díky přesunu vysílačky ''Anna'' výsadku [[Operace Platinum - Pewter|Platinum-Pewter]] přímý kontakt s&nbsp;[[Prozatímní státní zřízení|londýnskou exilovou vládou]]<ref>Magdaléna Hromková: ''Podíl českých skautů v 2. odboji s důrazem na činnost Zpravodajské brigády,'' Arcibiskupské gymnázium, Praha 2005</ref><ref name="marek">Jidnřich Marek: [http://web.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/policista/2007/04/prrekviem.pdf Četnické rekviem], str. 3–4, příloha časopisu Policista 4/2007, formát [[Portable Document Format|PDF]]</ref>. Dne [[5. květen|5.&nbsp;května]] 1945 byl pověřen [[Česká národní rada|Českou národní radou]] funkcí vojenského zmocněnce v&nbsp;[[Palladium (obchodní dům)|kasárnách Jiřího z&nbsp;Poděbrad]].<ref name="marek" />
 
== Po osvobození 1945 ==
Po osvobození v&nbsp;roce 1945 vstoupil do [[Komunistická strana Československa|komunistické strany]], z&nbsp;níž byl zakrátko vyloučen<ref name="luza" />. Po [[Únor 1948|komunistickém puči]] byl v&nbsp;letech [[1948]] až [[1949]] jedním z&nbsp;obhájců generála [[Heliodor Píka|Heliodora Píky]] v&nbsp;prvním vykonstruovaném soudním procesu komunistického totalitního režimu, který skončil justiční vraždou. Podle vlastních slov ho gen.&nbsp;Píkovi doporučil spoluvězeň a&nbsp;bývalý odbojář [[Jan Pliczka]]. Po rozsudku smrti pro gen.&nbsp;Píku podal odvolání v&nbsp;podobě Zmatečné stížnosti a&nbsp;po zamítnutí pak žádost o&nbsp;milost u&nbsp;prezidenta republiky [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]], taktéž zamítnutou. Po tragické popravě uzavřel svou advokátní kancelář, protože pro něj měla advokacie smysl pouze jako obhajoba obviněného a nemohl se smířit s praktikami komunistického soudnictví. Do r.1952 pracoval v administrativě, ale po prověrkách a vyloučení z KSČ byl nucen sehnat si manuální práci. Dojížděl na Vřesovou, kde se tehdy stavěl hutní kombinát a pracoval tam jako sklobetonář.
Byl [[perzekuce|perzekvován]] a&nbsp;později se zapojil do [[Československý protikomunistický odboj|protikomunistického odboje]]. Začal pracovat na revizi procesu a&nbsp; usilovat o&nbsp;posmrtnou [[rehabilitace (právo)|rehabilitaci]] generála Píky, která byla umožněna až v&nbsp;roce [[1968]], kdy byl rozsudek zrušen. Napsal o&nbsp;procesu s&nbsp;gen.&nbsp;Píkou knihu ''Smrt generála'', která mohla vyjít až po roce [[1989]]. Do konce života byl monitorován [[Státní bezpečnost|StB]].<ref name="glezlova" /> V&nbsp;[[1970-1979|70.]] a&nbsp;[[1980-1989|80.&nbsp;letech]] získal výjezdní doložku do [[Jugoslávie]], kde se scházel s&nbsp;[[Radomír Luža|Radomírem Lužou]] (v&nbsp;[[Lublaň|Lublani]], později ve Vídni), kterému předal mimo jiné spisy o&nbsp;procesu s&nbsp;gen.&nbsp;Píkou pro Hooverův archiv při [[Stanford University|Stanfordově univerzitě]].<ref name="luza" /><ref>[http://searchworks.stanford.edu/vufind/Search/Home?lookfor=heliodor+p%C3%ADka&type=all&submit=Search Život a smrt generála Heliodora Píky], Hoover Library, Stanforad University, cit. 2009-05-24</ref>
 
138 738

editací