Richard Teltscher: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.); kosmetické úpravy |
m sjednocení infoboxů |
||
Řádek 1:
{{Infobox
| jméno
| příjmení
| obrázek =
| colorb
| popisek
|
| citát
| datum narození
| rok narození
| místo narození
| datum úmrtí
| rok úmrtí
| místo úmrtí
|
}}
JUDr. '''Richard Teltscher''' ([[13. únor]]a [[1888]] [[Vídeň]] – [[7. červen|7. června]] [[1974]] [[Londýn]]), obchodník, mecenáš a politický, sociální a kulturní činovník, byl zakladatelem a vůdčím duchem Židovského ústředního musea pro Moravsko-Slezsko v [[Mikulov]]ě na Moravě.
== Životopis ==
Dr. Teltscher pocházel z jedné z nejstarších a nejvýznamnějších mikulovských [[Židé|židovských]] rodin.
Po ukončení právnických studií na Vídeňské univerzitě nastoupil Richard Teltscher do rodinné firmy, v níž po smrti svého otce posléze převzal vedoucí roli. <br />
Dr. Teltscher se od mládí věnoval politické, sociální, mecenášské a kulturní činnosti. Za [[První světová válka|1. světové války]] se podílel na založení Rakouského spolku pro péči o židovské uprchlíky z Haliče a Bukoviny.<ref name="Nezhodová423">Nezhodová, Soňa. ''Židovský Mikulov''. 1. vyd. Brno: Matice moravská, 2006. 423 s. ISBN 80-86488-28-4</ref> V období [[První republika|1. republiky]] působil jako důvěrník [[Židovská strana v Republice československé|Židovské strany]] pro jižní Moravu. <br />
Řádek 27:
Dr. Teltscher již v přípravném období pochopil, že má-li být muzeum vskutku životaschopnou institucí, je třeba, aby mapovalo židovské dějiny a kulturu nejen v Mikulově, ale na celé [[Morava|Moravě]].<ref name="Program"/> <ref name="Nezhodová423"/> Zpočátku musel bojovat s nepochopením řady jedinců a institucí mimo Mikulov, jejichž hlavními argumenty byly odlehlost Mikulova od centra dění a nedostatek řádně kvalifikovaných odborníků, kteří by mohli vést muzeum a archiv.<ref name="Nezhodová423"/><br />
Richardu Teltscherovi se však podařilo veškeré námitky rozptýlit, takže v říjnu [[1935]] mohlo dojít k ustavení muzejního spolku. Ke slavnostnímu otevření '''Židovského ústředního musea pro Moravsko-Slezsko''' pak došlo [[24. květen|24. května]] [[1936]]. Tímto činem získal Mikulov alespoň částečně zpět výsadní postavení, o něž přišel převedením moravského zemského rabinátu do [[Boskovice|Boskovic]] v roce [[1851]]. <br />
Základ muzejních sbírek tvořil majetek mikulovské náboženské obce a pohřebního bratrstva [[Chevra kadiša]]. Šlo o vzácné listiny, dokumenty, plány, knihy, stříbrné a zlaté liturgické předměty, některé až ze 17. století, vyšívané textilie, keramiku a předměty denní potřeby.<ref name="Nezhodová423"/> Pro získání dalších sbírkových předmětů z ostatních moravských obcí pořádal Richard Teltscher se svými spolupracovníky, především s archivářem muzea
Po [[Mnichovská dohoda|mnichovském diktátu]] musely být muzejní sbírky urychleně přestěhovány do Brna, aby nepadly do nacistických rukou, což hitlerovci označili za krádež svého majetku.<ref name="Nezhodová423"/>
| |||