Sébastien Le Prestre de Vauban: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
G3robot (diskuse | příspěvky)
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB
G3robot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxů
Řádek 1:
{{Infobox Osoba- osoba
|jméno jméno = Markýz Sébastien Le Prestre de Vauban
| obrázek = Sebastien le Prestre de Vauban.png
|obrázek_velikost velikost obrázku = 250px
|popiska popisek = Markýz de Vauban na obraze francouzské malířské školy 18. století.
|datum_narození datum narození = [[15. květen|15. května]] 1633
|místo_narození místo narození = [[Soubor:Ancient Flag of Burgundy.svg|22px|border]] [[Saint-Léger-Vauban|Saint–Léger–de–Faucheret]] [[Burgundsko]]
|datum_úmrtí datum úmrtí = [[30. březen|30. března]] 1707
|místo_úmrtí místo úmrtí = [[Soubor:France 1638-1790.JPG|22px|border]] [[Paříž]]
|příčina_úmrtí příčina úmrtí = [[Zápal plic]]
| místo odpočinku =
|místo_odpočinku =
| souřadnice místa odpočinku =
|souřadnice_místa_odpočinku =
|bydliště bydliště =
| manžel = Jeanne d'Aulnay
| národnost = Francouzská
| děti =
| podpis = Vauban signature mg 8007.jpg
}}
'''Sébastien Le Prestre''' [[markýz]] '''de Vauban''' ([[15. květen|15. května]] [[1633]] – [[30. březen|30. března]] [[1707]]) byl celého půldruhého století jedním z nejuznávanějších pevnostních stavitelů a představitelů tzv. francouzské inženýrské školy. Svůj život zasvětil službě králi Slunce [[Ludvík XIV.|Ludvíku XIV.]], který jej za jeho zásluhy jmenoval francouzským [[maršál]]em. Vaubanův význam v dějinách pevnostního stavitelství i vojenství je nesmírný a jeho osoba se řadí mezi nejvýznamnější postavy světové vojenské historie.<ref>{{Citace monografie | jméno= Vladimír
| příjmení = Kupka
| titul = Stavitelé, obránci a dobyvatelé pevností |vydavatel= Libri | místo= Praha | rok= 2005 |strany= 406 | isbn=80-7277254-6 | poznámka=[Dále jen: Kupka]}}</ref> Obecně se uvádí, že během své kariéry podél francouzských hranic vystavěl třicet tři nových [[Pevnost (stavba)|pevností]] a na tři stovky jich zmodernizoval.<ref name="a">{{Citace monografie | jméno=Christopher | příjmení=Duffy | titul=Kámen a oheň |vydavatel=Books s. r. o. | místo=Brno | rok=1998 | strany=11 | isbn=80-7242-002-X | poznámka=[dále jen: Duffy]}}</ref>{{#tag:ref|Vladimír Kupka uvádí, že Markýz de Vauban, podle francouzských pramenů, vybudoval 411 archivovaných projektů, které se týkají 160 míst. Z nich bylo 41 zcela nově vybudovaných.<ref>Kupka, s. 400.</ref>|group=pozn.}} Při této činnosti využil veškeré dosavadní znalosti v oboru budování fortifikací, které se díky jeho iniciativně blížily k systematicky promyšlené vědě o vojenském stavitelství.<ref name="a" /> Stejně jako pevnostní výstavbu zdokonalil i dříve těžkopádné obléhací techniky, které zjednodušil natolik, že otázka pádu fortifikačního systému se začala počítat ne v řádu týdnů a měsíců, ale dní.<ref name="c">{{Citace monografie | jméno=Martin | příjmení=Brice | titul=Tvrze, hrady a pevnosti |vydavatel=Mladá fronta | místo=Praha | rok=1999 |strany=101 | isbn=80-204-0724-3 | poznámka= [Dále jen: Brice]}}</ref> Od vstupu do armády až do výslužby se zúčastnil celkem 48 obléhání, 140 bitev a šarvátek a byl osmkrát raněn.<ref>Kupka, s. 404.</ref> Avšak navzdory tomu, že významnou část života věrně sloužil francouzskému panovníkovi a požíval královy přízně, byl kritikem poměrů za jeho vlády a sepsáním literárního díla ''Projet d'une dixme royale'' (''O králově desátku'') upadl na sklonku života v nemilost jak královského dvora, tak i francouzské šlechty a duchovenstva.
 
== Zrození velikána ==
Řádek 30 ⟶ 32:
Při další válce s [[Holandsko|Holandskem]] a jeho spojenci, která vypukla v roce [[1672]] a skončila v roce [[1678]], velel gardový poručík de Vauban v roce 1672 obléhání pevností [[Orsoy]] a [[Duisburg]], v roce [[1673]] [[Maastricht]]u a v roce [[1674]] obléhání [[Besançon]]u a [[Dôle]].<ref>Kupka, s. 394.</ref> [[30. srpen|30. srpna]] téhož roku byl povýšen do hodnosti [[Brigádní generál|brigádního generála]]. Dále úspěšně završil obléhání pevností [[Dinant]], [[Huy]] a [[Limbourg]]. O rok později mu podlehly Condé–seur–ľEscaut, [[Bouchain]] a [[Aire–ser–la–Lys]]. U poslední jmenované fortifikace byl opět raněn, tentokrát na ruce. Zranění mu vyneslo hodnost [[generálmajor]]a. V roce [[1677]] obléhal pevnosti [[Valenciennes]], [[Cambrai]] a [[Saint Guillain]]. Po smrti rytíře de Clerville se dne [[4. srpen|4. srpna]] [[1678]] stal generálním komisařem pevností (''Commissaire général des Fortifications'').<ref name="Kupka392" /> V tomto roce se ještě zmocnil [[Gent]]u a [[Ypry|Yper]]. V průběhu války vypracoval pro Ludvíka XIV. zprávu (''Mémoire des places frontiéres de Flandre qu’il faudrait fortifier pour la surete de l’obéissance du roi''), ve které navrhoval novou koncepci obrany severních hranic Francie, která spočívala ve výstavbě nových a zdokonalení některých starých pevností, které by stály ve dvou liniích (tzv. ''pré carré'') po třinácti. První linie se měla táhnout od Dunkerque k Dinantu a měla být navíc posílena dvěma bastionovými fortnami (úsek obranného pásma mezi špicemi [[bastion]]ů), druhá od [[Gravelines]] k [[Meziéres]]. Tuto koncepci po konci války a změně hranic v důsledku [[Nijmegenský mír|nijmegenského míru]] ještě rozšířil návrhem (''Mémoire sur les places de la nouvelle frontiére'') výstavby pevností na hranicích Francie a Španělska v oblasti [[Franche-Comté]], [[Provence]] a [[Languedoc-Roussillon|Roussillonu]]. Oba ambiciózní projekty francouzský král schválil a Vauban začal s jejich realizací v roce [[1680]].<ref>Kupka, s. 394 – 396.</ref>
 
[[Soubor:Vaubaninvalides01.JPG|thumb|right|150px|Vaubanův pomník v pařížské invalidovně.]] Při dalším válečném konfliktu, tzv. [[Válka reunií|válce reunií]] ([[1683]] – [[1684]]), velel generálmajor Vauban obléhání pevnosti [[Kortrijk|Courtroi]] a města [[Lucemburk]]u. Po uzavření míru se opět velmi činorodě věnoval přestavbě i budování nových opevnění a výstavbě nových civilních objektů. Na počátku [[Devítiletá válka|války s Augšpurgskou ligou]] [[1688]] – [[1697]], byl dne [[24. srpen|24. srpna]] 1688 před útokem na pevnost Philippsburg povýšen do hodnosti [[generálporučík]]a. Do konce roku ještě stačil dobýt [[Mannheim]] a [[Frankenthal]]. Následně prováděl inspekci v dolních [[Vlámsko|Flandrech]], přičemž onemocněl [[Malárie|malárií]] a byl nucen odjet na léčení. Na bojiště se vrátil až v roce [[1691]] a záhy po svém návratu se zmocnil pevnosti [[Mons]]. V roce [[1692]] velel obléhání pevnosti [[Namur]], kde změřil své síly s holandským inženýrem [[Menno van Coehoorn]]em, který byl ve své době stejně uznávaným odborníkem v oboru vojenského stavitelství jako jeho francouzský současník a pevnost vybudoval.<ref>Duffy, s. 178.</ref> Po jejím pádu se Vauban celé tři roky intenzivně věnoval přestavbě namurských fortifikací, přesto bylo město spojenci, v čele s Coehoornem, v roce [[1695]] dobyto zpět. Do konce války stačil markýz de Vauban ještě úspěšně završit obléhání pevností [[Charleroi]] a Ath. Po skončení konfliktu, zahájil v roce [[1699]] stavbu svého vrcholného díla, pevnosti [[Neuf–Brisach]].<ref>Kupka, s. 396 – 398.</ref>
 
Do výčtu válek, kterých se markýz de Vauban zúčastnil, patří i [[Válka o španělské dědictví|Války o dědictví španělské]] [[1701]] – [[1714]]. V jejich průběhu byl [[14. leden|14. ledna]] [[1703]] povýšen do hodnosti maršála Francie. V tomto roce ještě řídil poslední obléhání ve svém životě a to pevnosti [[Breisach]]. [[2. únor]]a [[1705]] z něj král učinil rytíře [[řád sv. Ducha|řádu Svatého Ducha]], načež [[18. červen|18. června]], kvůli pokročilému věku, odešel do výslužby. Zemřel [[30. březen|30. března]] 1707 ve svém domě v Paříži, stojícím v ulici St. Vincent (dnešní ulice sv. Rocha), na zápal plic.<ref name="i">Kupka, s. 399.</ref> De Vaubanovy ostatky byly převezeny do jeho zámku v Bazoches–du–Morvan, který získal roku [[1675]] díky [[Subvence|subvencím]] Ludvíka XIV. Pochován byl na svém panství, ale za [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] byly jeho ostatky při řádění lůzy vysypány z olověné rakve, která byla použita na výrobu střeliva, a zachovala se pouze schránka s de Vaubanovým srdcem, která byla uložena v [[kostel]]e [[Hilarius z Poitiers|svatého Hillaire]]. Odtud ji nechal [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] v roce [[1804]] převést do [[Paříž]]e a [[26. květen|26. května]] [[1808]] slavnostně uložit v [[Sádrovec|alabastrovém]] osáriu pod kupoli [[Invalidovna (Paříž)|invalidovny]].<ref name="i" />
 
Jeden z Vaubanových současníků o něm ve svých pamětech napsal:{{Citát|…byl nepatrný burgundský šlechtic, ale snad nejpoctivější a nejctnostnější člověk svého století, a těšil se pověsti nejlepšího odborníka v umění obléhacím a opevňovacím a přitom byl prostý, opravdový a skromný. Byl to člověk prostřední postavy, dosti zavalitý a výrazu silně válečnického, ale současně venkovského a obhroublého, ne-li přímo surového a sveřepého zevnějšku. Byl však na hony vzdálen těchto vlastností. Nebylo člověka mírnějšího, soucitnějšího, úslužnějšího a přitom uctivého, ač postrádal uhlazenosti. Co nejúzkostlivěji šetřil životy lidí a vyznačoval se mužností, jež sobě všechno odpírala a rozdával vše jiným. Je nepochopitelné, že člověk tak přímý a otevřený, neschopný se propůjčit k čemukoliv nesprávnému nebo špatnému, si mohl do takové míry získat přátelství a důvěru pana de Louvois a krále.|Louis de Rouvroy, kníže de Saint-Simon<ref>{{Citace monografie | příjmení = de Rouvroy de Saint-Simon | jméno = Louis | odkaz na autora = | titul = Paměti | překladatelé = Josef Kopal | vydavatel = SNKLHU | místo = Praha | rok = 1959 | isbn = | kapitola = | strany = 73 – 74 | jazyk = česky}}</ref>|200}}
 
== Činnost v oboru architektury ==
Řádek 110 ⟶ 112:
== Odkazy ==
=== Seznam vybudovaných fortifikací ===
<center>{{nowrap|[[Alès]] •}} {{nowrap|[[Ambleteuse]] •}} {{nowrap|[[Arras]] (citadela) •}} {{nowrap|[[Bayonne]] (citadela) •}} {{nowrap|[[Belfort]] •}} {{nowrap|[[Bellegarde]] •}} {{nowrap|[[Brest (Francie)|Brest]] •}} {{nowrap|[[Briançon]] •}} {{nowrap|[[Calais]] (fort Nieulay) •}} {{nowrap|[[Camaret]] •}} {{nowrap|[[Collioure]] (fort Miradoux) •}} {{nowrap|[[Dunkerk|Dunkerque]] •}} {{nowrap|[[Fenestrelle]] •}} {{nowrap|[[Fort Chapus]] •}} {{nowrap|[[Fort Knoque]] •}} {{nowrap|[[Fort Louis]] •}} {{nowrap|[[Fort Lupin]] •}} {{nowrap|[[Fort Mortagne]] •}} {{nowrap|[[Fort-Saint-Vincent]] •}} {{nowrap|[[Givet]] •}} {{nowrap|[[Ho dic]] •}} {{nowrap|[[Houat]] •}} {{nowrap|[[Huningue]] •}} {{nowrap|[[Île d'Aix]] •}} {{nowrap|[[Kehl]] •}} {{nowrap|[[Landau in der Pfalz|Landau]] •}} {{nowrap|[[Lille]] (citadela) •}} {{nowrap|[[Longwy]] •}} {{nowrap|[[Maubeuge]] •}} {{nowrap|[[Menin]] •}} {{nowrap|[[Mont Dauphin]] •}} {{nowrap|[[Mont Louis]] •}} {{nowrap|[[Mont Royal]] •}} {{nowrap|[[Neuf-Brisach]] •}} {{nowrap|[[Perpignan]] (citadela) •}} {{nowrap|[[Phalsbourg]] •}} {{nowrap|[[Saarlouis]] •}} {{nowrap|[[Saint Martin-de-Ré]] •}} {{nowrap|[[Sélestat]] •}} {{nowrap|[[Štrasburk|Strasbourg]] (citadela) •}} {{nowrap|[[Toul]] •}} {{nowrap|[[Villefranche-de-Conflent]]}}<ref>Kupka, s. 400 – 402.</ref></center>
 
=== Poznámky ===