Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění odkazů |
m sjednocení infoboxů, image/file → soubor |
||
Řádek 1:
{{Infobox
| jméno =
| příjmení =
| obrázek =
| bublina =
| popisek =
| motto =
|
|
|
|
|
|
}}
'''Wolfgang Hannibal hrabě von Schrattenbach'''
== Život ==
[[Soubor:COA cardinal AT Schrattenbach Wolfgang Hannibal.png|náhled|Erb biskupa Wolfganga Hannibala ze Schrattenbachu]]
Řádek 20:
V církevní politice byl Schrattenbach vlivnou osobností, jak na vídeňském císařském dvoře, tak v [[Řím]]ě. Byl typickým představitelem [[Nepotismus|nepotismu]]: své četné příbuzné dosazoval do úřadů a všestranně je finančně podporoval.
Například [[24. červen|24. června]] [[1736]] ve [[Vyškov (zámek)|vyškovském zámku]] uspořádal oslavu sňatku svého synovce, Františka Antonína Schrattenbacha s Marií Josefínou, hraběnkou z Vrbna, a jeho pak učinil svým hlavním dědicem.
V letech 1732 a 1736 Schrattenbach stál jako diplomat a "coronator" v čele papežské korunovace dvou zázračných
Kardinál zemřel v Brně po dvouletém utrpení na rakovinu ledvin a byl pohřben v Kroměříži.
== Umění a kultura ==
Kardinál byl milovníkem umění, pompézní dvorské kultury a zábavy. K jeho oblíbeným letním rezidencím patřily zámky v [[Kroměříž]]i, ve [[Vyškov]]ě a [[Schrattenbachův palác]] v Brně-Kobližné ulici, který pro něj přestavěl Mořic Grimm (dnes Mahenova knihovna). V Kroměříži založil kláštery řádu piaristů a kapucínů, kapli Bolestné Panny Marie a v tamní mincovně dával razit stříbrné i zlaté biskupské mince a medaile. Ve [[Vyškov (zámek)|Vyškovském zámku]] zřídil
Kardinál Schrattenbach byl pohřben v kapli Bolestné Panny Marie (dnes Schrattenbachova kaple) v chrámu sv. Mořice v Kroměříži. Jeho figurální náhrobek tam vytvořil sochař Ondřej Zahner.
Podle testamentu Schrattenbach zanechal umnělecké sbírky, klenoty a drahokamy. Především z jeho odkazu klenotů byla roku 1738 v dílně brněnského zlatníka [[Ondřej Vogelhund|Ondřeje Vogelhunda]] zhotovena unikátní zlatá monstrance, zdobená smaragdy a diamanty, zvaná [[Zlaté slunce Moravy]], dnes vystavená v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.
[[
== Literatura ==
|