Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění odkazů
G3robot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxů, image/file → soubor
Řádek 1:
{{Infobox Osoba- osoba
| jméno = =Wolfgang Hannibal
| příjmení = =hrabě von Schrattenbach
| obrázek = =Wolfgang Hannibal von Schrattenbach.jpg
| bublina = =
| popisek = =Wolfgang Hannibal von Schrattenbach
| motto = =
| datum_narozenídatum narození = [[12. září]]
| rok_narození rok narození = [[1660]]
| místo_narozenímísto narození = [[Lemberg (Štýrsko)|Lemberg]] ([[Štýrsko]])
| datum_úmrtídatum úmrtí = =[[22. červenec|22. července]]
| rok_úmrtírok úmrtí = =1738
| místo_úmrtímísto úmrtí = =[[Brno]]
}}
 
'''Wolfgang Hannibal hrabě von Schrattenbach''' ([[12. září]] [[1660]] zámek [[Lemberg (Štýrsko)|Lemberg]] u [[Klagenfurt am Wörthersee|Celovce]], [[Štýrsko]] - [[22. červenec]] [[1738]] [[Brno]]) byl kardinál, olomoucký biskup a [[Neapolské království|místokrál neapolský]].
== Život ==
[[Soubor:COA cardinal AT Schrattenbach Wolfgang Hannibal.png|náhled|Erb biskupa Wolfganga Hannibala ze Schrattenbachu]]
Řádek 20:
V církevní politice byl Schrattenbach vlivnou osobností, jak na vídeňském císařském dvoře, tak v [[Řím]]ě. Byl typickým představitelem [[Nepotismus|nepotismu]]: své četné příbuzné dosazoval do úřadů a všestranně je finančně podporoval.
Například [[24. červen|24. června]] [[1736]] ve [[Vyškov (zámek)|vyškovském zámku]] uspořádal oslavu sňatku svého synovce, Františka Antonína Schrattenbacha s Marií Josefínou, hraběnkou z Vrbna, a jeho pak učinil svým hlavním dědicem.
V letech 1732 a 1736 Schrattenbach stál jako diplomat a "coronator" v čele papežské korunovace dvou zázračných mariánských obrazů, roku 1732 reliéfu Panny Marie Svatokopecké na [[Svatý Kopeček (Olomouc)|Sv. Kopečku u Olomouce]] a roku 1736 obrazu [[Madona svatotomášská|Madony Svatotomášské]] v Brně.
Kardinál zemřel v Brně po dvouletém utrpení na rakovinu ledvin a byl pohřben v Kroměříži.
 
== Umění a kultura ==
Kardinál byl milovníkem umění, pompézní dvorské kultury a zábavy. K jeho oblíbeným letním rezidencím patřily zámky v [[Kroměříž]]i, ve [[Vyškov]]ě a [[Schrattenbachův palác]] v Brně-Kobližné ulici, který pro něj přestavěl Mořic Grimm (dnes Mahenova knihovna). V Kroměříži založil kláštery řádu piaristů a kapucínů, kapli Bolestné Panny Marie a v tamní mincovně dával razit stříbrné i zlaté biskupské mince a medaile. Ve [[Vyškov (zámek)|Vyškovském zámku]] zřídil divadelní sál. Měl proslulou dvorskou kapelu, kterou vedl neapolský skladatel [[Alessandro Scarlatti]]. V letech [[1727]] - [[1737]] uspořádal řadu představení, uvedl celkem 20 italských oper [[neapol]]ského typu a 36 oratorií, především v Kroměříži. Z Vyškova jsou doloženy tři opery:<ref>Vyškovsko vlastivěda moravská</ref> ''Catone in Utica'', ''Die Gültigkeit Titi'' a ''Alessandro''. Ve sbírkách [[Arcibiskupský zámek Kroměříž|Kroměřížského zámku]] a [[Vyškov (zámek)|vyškovského zámku]] jsou vystaveny dva Schrattenbachovy reprezentační portréty v oděvu kardinála, obě olejomalby na plátně.
Kardinál Schrattenbach byl pohřben v kapli Bolestné Panny Marie (dnes Schrattenbachova kaple) v chrámu sv. Mořice v Kroměříži. Jeho figurální náhrobek tam vytvořil sochař Ondřej Zahner.
Podle testamentu Schrattenbach zanechal umnělecké sbírky, klenoty a drahokamy. Především z jeho odkazu klenotů byla roku 1738 v dílně brněnského zlatníka [[Ondřej Vogelhund|Ondřeje Vogelhunda]] zhotovena unikátní zlatá monstrance, zdobená smaragdy a diamanty, zvaná [[Zlaté slunce Moravy]], dnes vystavená v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.
[[FileSoubor:Schrattenbach.jpg|thumb|Náhrobek kardinála Schrattenbacha]]
 
== Literatura ==