Ulysses (sonda): Porovnání verzí

'''Ulysses''' byla [[Kosmická sonda|vesmírná sonda]] určená pro výzkum [[Slunce]]. JménoVypuštěna sondybyla „Ulysses“v jeroce latinskou[[1990]] a pracovala až do roku [[2009]]. Jednalo se o první vědeckou [[umělá družice|družici]], která pozorovala Slunce v oblasti jeho [[pól]]ů. Díky své oběžné dráze zkoumala také vlastnosti meziplanetárního prostoru ([[heliosféra|heliosféry]]) variantoudaleko řeckéhood jménaroviny „[[Odysseusekliptika|ekliptiky]]“.

Sonda byla společným projektem [[Evropská kosmická agentura|ESA]] a [[NASA]]. Byla vynesena [[6. říjen|6. října]] [[1990]] do volného kosmického prostoru pomocí [[Space Shuttle|raketoplánu]] [[Discovery (raketoplán)|Discovery]] při misi [[STS-41]]. Poté byla pomocí urychlovacího stupně [[Inertial Upper Stage]] vyslána na dva roky trvající cestu k [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]]. Tam objevila, trochu nad rámec svých povinností, překvapivě velký únik prachu z Jupiterova systému. ZároveňPředevším však Jupiter využila Jupiter jako [[gravitační prak]], který ji vyhodilvystřelil na oběžnou dráhu téměř kolmou (79°) k rovině [[ekliptika|ekliptiky]].

Sonda neobíhala v rovině [[ekliptika|ekliptiky]], v níž obíhají téměř všechny ostatní sondy. Díky gravitačnímu popostrčení od Jupiteru obíhalase dostala na [[oběžná dráha|oběžnou dráhu]] kolmokolmou k rovině ekliptiky a tím i k rovníku Slunce. Sonda obíhala po eliptické dráze nad póly Slunce, díky čemuž je mohla přímo sledovat. Poprvé se nad jižní pól dostala v roce [[1994]], nad severní o rok později. OkoloJeden Slunceoběh obíhalaokolo Slunce sjí periodicitoutrval šesti let. Druhý přelet nad póly Slunce vykonala mezi lety [[2000]] a [[2001]].

[[Soubor:ulysses_orbit.jpg|thumb|left|200pxupright=1.2|Sonda|Oběžná Ulyssesdráha –sondy Ulysses orbit(modře)]]

Sonda nesla mnoho přístrojů pro pozorování [[částice|částic]] a [[záření]] vycházejícího ze Slunce. Měla také výhodný oběžný cyklus. Hned během prvního přeletu si [[astronomie|astronomové]] všimli zřetelných rozdílů v počtu částic mezi pólem a rovníkem. Byl ale mnohem menší, než se čekalo. Dalším velkým překvapením bylo zjištění, že [[magnetosféra]] je na jihu silnější než na severu. Během let 2000-20012000–2001 procházelo Slunce bouřlivější částí svého [[sluneční cyklus|jedenáctiletého cyklu]], takže mnoho citlivých pozorování nebylo možno provést. Nicméně sondu zasáhla jedna z obrovitých erupcí a bylo tak možno studovat co se stane se sluneční erupcí ve vzdálenosti 300 milionů km od Slunce.

Mezi vědecké úspěchy sondy patří i objev částic mezihvězdného prachu, který prochází [[Heliosféra|heliosférou]] napříč sluneční soustavou či průzkum tří [[kometa|kometárních]] ohonů, jimiž prolétla.<ref name="valmez" />