Měšín: Porovnání verzí

Přidáno 71 bajtů ,  před 7 lety
drobné úpravy
(fmt, {{Dobrý článek}}; po několika úspěšných recenzích)
(drobné úpravy)
}}</ref> je obec v&nbsp;[[Okres Jihlava|okrese Jihlava]] v&nbsp;[[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]]. Leží 7&nbsp;kilometrů severozápadně od [[Jihlava|Jihlavy]]. V&nbsp;roce 2013 zde žilo 237&nbsp;obyvatel. První zmínka pochází z&nbsp;roku [[1368]]. Obec pravděpodobně založili němečtí horníci. Prvními doloženými majiteli se stali [[Lichtenburkové]], od nichž obec v&nbsp;roce 1385 koupili [[Sezimové z Rochova]]. V&nbsp;letech 1402 až [[1848]] Měšín patřil městu Jihlava. Do roku 1945 tu žilo obyvatelstvo převážně německé národnosti. Po druhé světové válce byli němečtí občané [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuti]] a Měšín osídlili čeští obyvatelé.
 
Nachází se na náhorní plošině na toku [[Měšínský potok|Měšínského potoka]]. Na území obce se rozkládá jedenáct rybníků, z&nbsp;nichž je největší Prostřední rybník. Měšínem prochází silnice druhé třídy [[Silnice II/352|č.&nbsp;352]]. Do jižní částíčásti katastru zasahuje [[dálnice D1]]. V&nbsp;obci sídlí veřejná knihovna, hostinec a několik soukromých firem. V&nbsp;centru stojí [[Kaple svatého Cyrila a Metoděje (Měšín)|kaple svatého Cyrila a Metoděje]]. Kulturními památkami byly prohlášeny výklenková kaplička, která stojí u&nbsp;plotu zahrady na soukromém pozemku u&nbsp;silnice na [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírec]], a kříž u&nbsp;výjezdu z&nbsp;obce směrem na Jihlavu.
 
== Název ==
 
[[File:Měšín 1764.png|thumb|left|Mapa Měšína z&nbsp;[[První vojenské mapování|Prvního vojenského mapování]] (1764)|alt=Mapa Prvního vojenského mapování z roku 1764. Uprostřed obrázku je vyobrazeno několik domů a tři rybníky s nápisem Misching, okolo sídla jsou tmavě zelenou barvou zakresleny lesní porosty. Na levém okraji je vybrazena obec Heroltice pod tehdejším názvem Hilbersdorf. Okolo území Měšína je červeně vyznačena českomoravská hranice. Pravou stranu obrázku tvoří lesní porost s nápisem Pfaffen-Wald.]]
V&nbsp;roce 1425 tu stálo patnáct usedlostí.<ref name="vilimek"/> Spolu s&nbsp;[[Hruškové Dvory|Hruškovými Dvory]] a [[Henčov]]em patřila obec do [[Čechy|Čech]], od [[13. září]] [[1509]] podle nařízení [[Vladislav II.|Vladislava II.]] odváděla dávky na [[Morava|MoravuMoravě]]<ref name="Polensko"/> a po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] náležela k&nbsp;Moravě trvale. Oficiálně byl tento stav potvrzen po úpravě hranic v&nbsp;roce [[1750]].<ref name="Prchal"/> Roku 1616 tu stálo 15&nbsp;usedlostí, podle [[Lánový rejstřík|lánových rejstříků]] z&nbsp;22.&nbsp;října 1678 zde žilo 14&nbsp;starousedlíků, z&nbsp;nichž bylo 13&nbsp;láníků a jeden půlláník<ref group="pozn.">Název láník označoval držitele zemědělské půdy o ploše jednoho [[lán]]u (cca 18 ha). Podle velikosti polí se sedláci dělili na celoláníky, půlláníky a čtvrtláníky.</ref>.<ref name="vilimek"/> V&nbsp;roce [[1772]] zde místní založili německou<ref name="rfr1">{{Citace monografie | příjmení = Prchal | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.) | vydavatel = Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou | místo = Polná | rok = 2010 | isbn = | kapitola = Měšín| strany = 37| jazyk =}}</ref> školu. Zpočátku se vyučovalo po domech, od roku [[1793]] sloužil k&nbsp;výuce obecní dům čp.&nbsp;20. Podle gruntovní knihy z&nbsp;roku 1779 se tu nacházelo 20&nbsp;domů a 3&nbsp;rybníky.<ref name="vilimek"/> V&nbsp;roce [[1823]] vybudovali novou budovu pro německou školu. V&nbsp;letech 1850–1870 pod správu Měšína spadaly [[Hruškové Dvory]].
 
V&nbsp;letech [[1869]]–[[1950]] patřil pod [[okres Jihlava]]. Domy po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německých obyvatel]] po druhé světové válce v&nbsp;roce 1945 byly přiděleny českým osídlencům.<ref name="vte">{{Citace monografie
| svazek = 2
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref> V 90.&nbsp;letech obec nechala vyměnit vodovodní trubky a postavila dětské a sportovní hřiště.<ref name="starosti"/> V&nbsp;roce [[2001]] byla obecproběhla [[plynofikace|plynofikovánaplynofikace]]. Nová výstavba z&nbsp;počátku 21.&nbsp;století vzniká především okolo Měšínského potoka směrem k&nbsp;dálnici D1 a západně od obce za původní zástavbou.
 
== Přírodní poměry ==
Obec Měšín leží v&nbsp;[[Okres Jihlava|okresuokrese Jihlava]] v&nbsp;[[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]] osm&nbsp;kilometrů jihozápadně od [[Polná|Polné]] a sedm kilometrů severozápadně od krajské [[Jihlava|Jihlavy]]. Je situována na moravské straně [[Česko-moravská hranice|bývalé zemské hranice]]. Rozloha katastru obce činí 7,08&nbsp;km<sup>2</sup>, z&nbsp;toho zaujímá orná půda 3,97&nbsp;km<sup>2</sup>, zahrady 0,04&nbsp;km<sup>2</sup>, trvalé travní porosty 1,03&nbsp;km<sup>2</sup>, lesní půda 1,47&nbsp;km<sup>2</sup>, vodní plochy 0,19&nbsp;km<sup>2</sup>, zastavěné plochy 0,05&nbsp;km<sup>2</sup> a ostatní plochy 0,33&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref name="rozloha">{{Citace elektronické monografie | url=http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&pro_1_154=587508&cislotab=MOS+ZV01&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp| titul= Veřejná databáze ČSÚ, obec Měšín| vydavatel = Český statistický úřad | datum přístupu=2013-06-29}}</ref> Obec má jedno katastrální území s&nbsp;názvem ''Měšín''.
 
=== Geologická stavba, reliéf a půdy ===
| příjmení3=Jiroušek
| jméno3=Martin
}}</ref> Lesy v&nbsp;katastrálním území obce Měšín náleží do přírodní lesní oblasti 16 – Českomoravská vrchovina. Obec obklopují jehličnaté, místy také smíšené lesy. Dříve převažovaly buky a jedle, avšak vlivem lesního hospodářství převládá smrk ztepilý. Na východním okraji katastru se rozkládá Zelený les, jižně Špitálský les a severníseverně Panský les. [[Potenciálně přirozená vegetace|Potenciálně přirozenou vegetací]] je [[Bika|biková]] [[bučina]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Potenciálně přirozená vegetace
| vydavatel = Česká geologická služba
 
=== Náboženský život ===
Obec spadá pod [[Římskokatolická farnost Ždírec|římskokatolickou farnost Ždírec]], která náleží do děkanství polenského a [[Diecéze královéhradecká|královéhradecké diecéze]]. Farnost nemá kněze, duchovní správu vykonává děkan polenské farnosti Zdeněk Krček. Farním kostelem je [[Kostel svatého Václava (Ždírec)|kostel svatého Václava ve Ždírci]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Římskokatolická farnost Ždírec
| vydavatel = Královéhradecká diecéze
| datum_přístupu = 2013-06-29
| url = http://mesin.cz/seznam-podnikatelu-a-sluzeb/os-54/p1=54
}}</ref> Soukromí zemědělci se zaměřují především na chov [[Prase domácí|vepřů]] a rostlinnou výrobu. V&nbsp;obci má sídlo také několik [[živnost]]níků, malíř, stavebníci a autoopravář. Sídlil tu [[Dětský tábor|pionýrský tábor]], který však musel být zrušen kvůli stavbě [[dálnice D1]].<ref name="Prchal"/>
 
=== Doprava ===
| url = http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/o-vikendu-se-setkaji-cesti-a-nemecti-rodaci-v-mesi.html
}}</ref>
* '''Výklenková kaplička''' stojíse nachází v&nbsp;zahradě u&nbsp;plotu na soukromém pozemku u&nbsp;silnice směrem na Ždírec. Obdélníková poklona o&nbsp;výšce 2,5&nbsp;metru má bílou omítku a sedlovou oplechovanou stříšku. Před [[Kaplička|kapličkou]] stojí kamenný kříž s&nbsp;[[krucifix]]em. Datum výstavby není znám. Pravděpodobně se jedná o kapli, kterou podle farní kroniky v&nbsp;roce [[1795]] nechal postavit místnízdejší sedlák Johann Böhm na místě původní kaple. Památka je ve špatném technickém stavu.<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Klimentová-Repaská
| jméno = Eva
}}</ref> [[Kulturní památka České republiky|Kulturní památkou]] se stala před rokem 1988.
* '''Krucifix''' s&nbsp;nápisem ''Pochválen buď Ježíš Kristus'' stojí pod stromy u&nbsp;silnice směrem na Jihlavu. Kulturní památkou se stal před rokem 1988.
* '''Kříž''' z&nbsp;roku 1887 stojíse nachází na návsi u&nbsp;domu čp.&nbsp;8.
 
== Odkazy ==