Voyager 1: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidán zdroj k textu vloženému anonymem |
|||
Řádek 31:
}}</ref>. Mise byla úspěšná, na Zem bylo doručeno 34 000 snímků.
V září [[2013]] [[NASA]] potvrdila vzdálenost 19 miliard kilometrů od Země a sonda tak opustila i sluneční soustavu.<ref>{{Citace elektronického periodika
|autor =aš, Novinky
|titul =NASA potvrdila průlom pro lidstvo: Sonda Voyager 1 opustila sluneční soustavu
|periodikum = Novinky.cz
|datum vydání = 2013-09-12
|datum přístupu = 2013-09-13
|url =http://www.novinky.cz/veda-skoly/313189-nasa-potvrdila-prulom-pro-lidstvo-sonda-voyager-1-opustila-slunecni-soustavu.html
}} </ref>
== Konstrukce ==
Konstrukce sondy vycházela ze zkušeností s konstrukcí předchozích sond v programu Mariner, ale i přesto si vyžádala přes pět let práce<ref name="voyage">{{Citace elektronické monografie
| odkaz na autora =
| titul = Planetary Voyage
Řádek 48 ⟶ 54:
}}</ref>. Jedná se o sondu, jejíž tělo je tvořeno desetibokým hranolem o výšce 0,47 m a průměru 1,78 m a která je stabilizována ve třech osách. Na vrcholku tohoto hranolu se nachází [[Parabolická anténa|parabolická směrová anténa]] s průměrem 3,66 m, která je určena pro udržování radiového spojení s pozemními teleskopy a k přenosu [[informace|informací]] a příkazů. K tělu sondy jsou připevněny tři výklopné tyče, na kterých se nachází vybavení a energetická jednotka sondy. Na první výklopné tyči o délce přibližně 2,5 m je na otočné plošině umístěno vědecké vybavení společně s [[kamera]]mi a [[spektrometr]]em. Na další tyči o délce 13 m orientované na opačné straně jsou připevněna čidla magnetometru.
Na poslední tyči jsou umístěny energetické zdroje sondy v podobě 3 [[radioizotopový termoelektrický generátor|radioizotopových termoelektrických generátorů]] (''RTG''), který palubní přístroje sondy zásobil 3×160 W [[elektrická energie|elektrické energie]]. Přísun elektrické energie postupně s roky klesal a v roce [[1997]] dosahoval již jenom 335 W. Energetický zdroj je tvořen jednotkou o hmotnosti 39 kg, průměru 0,4 m a délce 0,5 m, jenž využívá jako zdroj energie. <sup>238</sup>PuO<sub>2</sub><ref name="avitek">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vítek
| jméno = Antonín
Řádek 60 ⟶ 66:
| místo =
| jazyk = česky
}}</ref>
Celkový provoz sondy je řízen zdvojeným [[palubní počítač|palubním počítačem]] CCS (''Computer Command Subsystem''). Zpracování vědeckých a [[telemetrie|telemetrických]] dat a řízení [[vědecký experiment|vědeckých experimentů]] zajišťuje systém zpracování dat FDS (''Flight Data Subsystem'') vybavený ztrojeným počítačem. Data mohou být zaznamenána na magnetopáskové paměti DSS (''Data Storage Subsystem'') s kapacitou 536 Mbit. Komunikační systém pracuje v pásmu X (8,4 GHz, rychlost přenosu 8 bit/s až 115,2 kbit/s, výkon 23 W) a S (2,3 GHz, rychlost přenosu min. 40 bit/s). Stabilizační digitální systém AACS (''Attitude and Articulation Control Subsystem'') využívající detektorů Slunce, sledovačů hvězd a 3 úhloměrných [[gyroskop]]ů zajišťuje orientaci a stabilizaci sondy v prostoru a natáčení plošiny s optickými přístroji na zkoumané cíle. Celkem 16 [[tryska|trysek]] na jednosložkové kapalné pohonné látky ([[hydrazin]], celková zásoba 105 kg) o tahu 16×0,9 [[Newton|N]] slouží jako výkonné prvky pro korekce dráhy (4 [[motor]]y) a pro orientaci a stabilizaci sondy (8 motorů)<ref name="avitek"/>.
| |||